Láska na třetí pohled

♡43. Kapitola♡

Pohled Leslie
Když jsme společně vylezli ze sprchy, sáhla jsem po ručníku, který byl pověšený hned vedle, a zabalila jsem se do něj.
S Johnnym jsme vykročili na chodbu a zamířili ke dveřím pokoje.
Než jsme ale stačili vzít za kliku a vejít dovnitř, někdo za námi zakašlal.
Nebylo to kašlání jako když jste nemocní, tohle bylo takové to kašlání ve smyslu: Ehm, ehm já jsem tady!
Oba jsme navzájem ztuhli a pak jsme se pomaličku otáčeli, na tu, mě doposud neznámou, osobu.
Když jsem ji konečně spatřila, došlo mi kdo by to asi mohl být.
Johnny se po mě nervózně podíval a pak si zamnul zátylek.
,,Ehm... Ahoj Olivie, tak jste se konečně jednou vrátili domů abyste zkontrolovali, jak se mi vede?"
V jeho hlase byl náznak ironie i sarkasmu.
Rozhodně ale bylo na první pohled jasné, že ti dva se zrovna moc nemusí, což se taky o chvilku později ukázalo.
Olivie naklonil hlavu na stranu, našpulila rty a zadívala se na Johnnyho, který měl kolem pasu jen ručník.
,,Ale krasavče, nemusíš to hned tak dramatizovat, ne?"
Ten její falešně přátelský tón mi zalézal pod kůži.
Zaregistrovala jsem jak J vedle mě zahnul zuby a stiskl ruce v pěst.
Přistoupila jsem k němu a položila mu ruku na paži.
Trochu se uvolnil a nuceně se na mě usmál.
Jakoby si mě Johnnyho nevlastní matka všimla až teď.
Pohledem mě projela od hlavy až k patě a přitom mě pozorně sledovala.
Byla jsem trochu v rozpacích, zaprvé z toho, že jsem kolem sebe neměla nic jiného než osušku a zadruhé z toho, že jsem nevěděla co mám sakra dělat.
Tak jsem k ní spěšně přistoupila, napřáhla svou pravici a představila se.
,,Dobrý den, já jsem Le...," než jsem to stačila domluvit, J mi skočil do řeči.
,,To je Leslie, moje přítelkyně," řekl to s takovou hrdostí v hlase, že jsem se musela usmát. Přistoupil ke mně a položil ruku na můj pas.
Olivie pohrdavě nadzvihla obočí.
,,Další?" řekla otráveně.
Řekla to tak nechutně, že jsem měla vážně chuť jí jednu vrazit.
Johnny se zhluboka nadechl, pevně mi stiskl bok a přitiskl mě blíž k sobě.
Olivie nasadila udivený výraz.
,,Ale netvař se tak, brouku. Stejně všichni víme jak to nakonec dopadne. Ty ji podvedeš s jinou a tahle křehulka, bude mít zlomený srdce. Pořád dokolečka," pronesla znuděně ale přitom pozorně pozorovala naše reakce.
Tak to se nedivím, že ji J nesnáší.
Ta ženská je příšerná!
Johnny jen protočil oči a ani se nenamáhal s odpovědí.
Taky mě to ale zarazilo.
Jak jako, že mě podvede?
Pořád dokolečka?
,,Pojď, půjdeme," zašeptal mi J do ucha a pak jsme společně zamířili do jeho pokoje.

Zabouchl za námi dveře a se zavřenýma očima se o ně opřel.
Svaly na pažích měl napjaté
a prsty v pěst.
Zuřil.
Spěšně jsem k němu přistoupila
a objala ho.
Přivinul si mě pevně k sobě
a vypadalo to, že už mě asi nepustí.
,,Promiň. Omlouvám se za ty řeči...," vypustil potom trochu zoufale ale hlasem mu pořád cloumal vztek.
,,To je v pořádku, ty za to nemůžeš," uklidňovala jsem ho
a přejížděla jsem mu dlaněmi po zádech v pomalém tempu.
Mělce vydechoval vzduch nahromaděný v plicích a já jsem ucítila jak jeho tělo povolilo.
,,Olivie má pravdu. Nezasloužím si tě," řekl, když se ode mě odtáhl a prudce se mi zadíval do očí.
Chvíli jsem hledala význam těch slov, ale ne a ne na ně přijít.
A lámat si hlavu s větou?
No, tak to po mě nemohl nikdo chtít ani náhodou.
,,Cože?" vypravila jsem ze sebe strnule.
Na očích jsem mu viděla, že tomu co řekl, sám odmítá věřit a neuvěřitelně ho zraňuje jen to pomyšlení.
Vidím v nich bolest.
Na moji otázku odpověděl jen pokrčením ramen.
Uhnul pohledem.
,,Hej Johnny, mluv se mnou! Co to říkáš?" zatřásla jsem mu holým ramenem, protože jsme oba byli zakrytí pouze osuškami.
Zavrtěl hlavou jakoby na to, co mu vyšlo z úst, chtěl zapomenout.
Chytla jsem mu ruku a zlehka ho na ni políbila.
,,Už to nikdy neříkej, dobře?"
Pokýval hlavou ale stále ze sebe nevydal ani hlásku.
,,Miluju tě," pronesla jsem trochu naléhavěji a mezi obočím se mi udělala vráska.
Pomalu zvedl pohled ze země.
,,Taky tě miluju."
Usmála jsem se na něj.
Nejdřív nepatrně, ale když se úsměv na tváři začal tvořit i jemu, má ústa se roztáhla tak, že to popírají všechny zákony fyziky.
Palcem mi jemně přejel po spodním rtu a pak ho políbil.
Políbila jsem ho na oplátku a uličnicky mu rozcuchala vlasy.
,,Hej," rozkřikl se.
Chtěl mi chytit ruce ale já jsem se mu obratně vysmekla a ucoula
o krok dozadu.
V očích se mu zablesklo a po tváři přeběhl úsklebek.
,,Ne, to není dobrý," řekla jsem si to spíš pro sebe než Johnnymu.
Ten ke mně přiskočil a vzal mě do náručí.
Mezitím co jsem se mu snažila vykroutit, mě donesl na postel.
Odhodil ručník, který jsem měla kolem sebe a já odhodila ten jeho.
A pak jsem ten pocit ucítila znova...

------------------------------------------------------
Nazdárek sluníčka🌞😘😍
Jak pak se máte?😛
A máme tu novou kapitolku...!
Jak se líbí?😘😘😋

Dále bych vás chtěla opět o něco požádat.
Psala jsem to už na mojí nástěnku (nebo jak se říká té věci, kam zveřejňujete zprávy)
ale nikdo se mi neozval, takže nevím jestli jste to viděli nebo ne!😳😞😞
Jde o ten speciál, kterým pravděpodobně bude další kapitolka😨😛😜
Aby mělo smysl, něco takovýho dělat, potřebuju abyste mi napsali více těch otázek😍😘😘
A pište mi je prosím v téhle formě: např. Johnny, máš rád zelenou barvu?
(zkrátka se ptejte rovnou těch postav a já prostřednictvím nich, pak budu odpovídat)
💕💕💟💞
Moooc děkuju za pochopení a těším se na vaše otázky😚😍😘

Komentujte, sledujte, hlasujte
a já se loučím💝💘💞

Mám vás ráda❤❤❤
Vaše -CLxxx💋