Láska na třetí pohled

♡7. Kapitola♡

Stojím u přívěsu s kufry a čekám až se to tam trochu vyprázdní. Johnny se mi ztratil z dohledu. Nevím kam se vytratil.

Konečně jsem se dostala k zavazadlům. To moje se válelo hned z kraje, tak jsem ho popadla a vycouvala jsem z té tlačenice pryč.

***

Bydlíme v menším městečku nebo spíš vesničce? Já vážně nevím ale nedaleko odsud budeme pomáhat s tou stavbou školy. Už se moc těším.

Následovně, když už všichni mají všechno, se jdeme ubytovat. Hotel není žádný extra velký luxus, ale je tu čisto a to mi stačí.

V pokoji jsem nakonec zůstala sama. Druhou postel, ještě před deseti minutami zabírala Cindy, ale když se dozvěděla že je volné místo u Sáry, neváhala a bleskurychle se přesunula k ní. To se dalo čekat. Kdo by taky dobrovolně chtěl sdílet jednu místnost s Leslie Strinketlovou? Odpověď je jednoduchá. Nikdo.

Učitelé usoudili, že po tak dlouhé cestě nemá smysl nic podnikat a tak nám dali do večera volno. Mohli jsme se jít podívat po městě, ale nezacházet moc daleko.

Naše ubytování se nacházelo na takovém malém náměstíčku. Ze svého okna jsem ho měla jako na dlani. Rychle jsem si vybalila věci, abych měla co nejvíce času na průzkum. Je sice něco kolem čtvrt na dvě, ale chtěla jsem toho ještě hodně stihnout. Navíc pan profesor Smith říkal že tady se stmívá docela brzo, takže o důvod víc si pospíšit.
Popadla jsem svůj foťák který tahám zpravidla všude (je to jeden z mích nejlepších kamarádů, tím druhým jsou knížky) a vyrazila ven.

Jen tak jsem se potulovala městečkem a pozorovala místní lidi. Tak málo jim stačí k tomu aby byli šťastní. To že jsou šťastní, dělalo šťastnou i mě, ale zároveň mi bylo do breku. Přála jsem si pro ně víc, když jsem viděla v jakých podmínkách žijí. Modlila jsem se Bohu za ty malé děti, aby se jim dostalo vzdělání a práce kterou si vysnily...

Potřebovala jsem trochu rozptýlit a tak jsem si našla tiché místo s lavičkou, na kterou jsem se usadila. Zrovna byl západ slunce...ty já miluju. Vytáhla jsem foťák, zamířila objektivem ale do záběru se mi připletla blížící se postava. Okamžitě jsem poznala kdo to je a myslím že i vy....

,,Ahoj," pozdravil mě Johnny. ,,Ahoj," odpověděla jsem oněměle.
,,Taky miluješ západy slunce?" zeptal se a usmál se na mě tak jak to umí jenom on.
,,Jo, koukám na ně každý večer. Tak nějak ze mě vždycky opadne stres a dokážu se uvolnit," vyjelo ze mě. Ani nechápu, jak jsem v jeho přítomnosti, tak rychle, dokázala sestavit srozumitelnou větu.
Následovala asi tak tří sekundová odmlka ale pak mi přeci jen nedalo: ,,Co tady vlastně děláš? Nečekala bych že zrovna ty se budeš účastnit dobročinné akce."
Chvilku se zarazil ale pak odpověděl: ,,Vsadil jsem se s kámošema ale nerad bych to nějak hlouběji rozpitvával."
To mě ale trochu urazilo: ,,Takže ty jsi sem nejel za účelem pomáhat lidem ale...," nenechal mě ale větu dokončit.
,,Hele Leslie...," začal. Teď jsem mu ale skočila do řeči já: ,,Takže ty víš jak se jmenuju?"
,,No ano a co je na tom. Výdávám tě na chodbách, obědech a máme spolu chemii," řekl tak roztomile zmateně.
,,No nečekala bych že ty, nejpopulárnější kluk školy, se budeš zajímat o zavrhnutou špr...," znova mě přerušil. Řekla bych, že skákat lidem do řeči je jeden z jeho zlozvyků.
,,Ty taková nejsi Leslie. Vždycky jsem v tobě viděl něco víc než jen maniaka do učení (schválně se vyhnul slovu šprt) a když jsem na té tabuli ve škole uviděl tvoje jméno....tak jsem se z toho zájezdu už ani nechtěl vykroutit. Leslie ty potřebuješ změnu. Ty potřebuješ žít a ne být pořád zavřená v knihovně. Potřebuješ vytáhnout mezi lidi," řekl to tak hezky, až jsem na chvilku uvěřila že to myslí vážně ale pak se ve mě něco převrátilo.
,,Řekni mi na rovinu. Děláš to ze soucitu? Protože jestli jo tak..." Panebože. Už. Zase. Skáče. Do. Řeči!!!
,,Proboha ne. Samozřejmě že ne. Chci ti jen pomoct Less (Less? už mám i svoji přezdívku?). Já v tobě vidím víc, než ty sama v sobě," odpověděl a na jeho výrazu tváře bylo vidět že to myslí upřímně. Chvíli jsem na něj jen přihlouple civěla a vychutnávala si ho ale pak jsem to prostě nevydržela...

------------------------------------------------------
Doufám že se kapitolka líbila, a že si přečtete i ty další (jinak se nedozvíte co Less nevydržela:-)).
Přeji příjemné čtení❤❤❤

Vaše -CLxxx❤