Láska na třetí pohled

♡41. Kapitola♡

Ráno dalšího dne, jsem se probudila už ve své posteli.
Večer jsem přišla pozdě.
Nevím jestli mě mamka slyšela ale doufám že ne.

Promnula jsem si oči a koukla na budík.
5:45.
Proč poslední dobou vstávám tak brzo?
Ještě jsem zavřela víčka
a vzpomínala na včerejšek.
Musela jsem se pro sebe usmát.

Po půl hodince jsem se už vyhrabala z postele úplně.
Něco hluboko v mé mysli mi říkalo, že dneska bude šťastný den.
Na tom něco bude, protože mám po ránu vždycky špatnou náladu a dneska jsem se usmívala už od probuzení.
Hodila jsem na sebe župan, zaběhla se zkulturnit do koupelny a potom sešla dolů na snídani.

Když jsem si brala jogurt
z ledničky, uslyšela jsem za sebou naštvané dupání.
Kroky se zatavily kousek ode mě a já se pomalu otočila.
Naskytl se mi unikátní pohled do matčiny nasupené tváře.
Super.
Takže mě večer slyšela. 
,,Ehm... Dobré ráno?" řekla jsem tiše s otázkou v hlase.
Vypadalo to, že mamka můj pozdrav úplně ignorovala a hned přešla k věci.
,,Kde jsi byla?" vychrlila a měřila si mě pohledem.
,,Byla jsem s Johnnym," odpověděla jsem prostě a už mi žilami zase začal proudit vztek.
,,A můžeš mi laskavě vysvětlit,
v kolik se hodláš vracet domů?"  
,,To je snad moje věc ne?" pomalu jsem začínala zvyšovat hlas.
,,Jsem tvoje matka!" vyjela na mě.
,,No a?" nadzdvihla jsem obočí
v nechápavém výrazu.
Chvíli se na mě upřeně dívala
a pak najednou klidným hlasem pronesla.
,,Od té doby co s ním chodíš, jsi jiná. Proč jsi se tak změnila?"
Její výraz najednou vypadal spíš nešťastně než naštvaně.
Hlavou mi problesklo, že jsem to možná trochu přehnala ale rychle jsem tu myšlenku zahnala
a ledabyle pokrčila rameny.
,,Ale lidi se mění, mami," řekla jsem, otočila se na patě
a s jogurtem v ruce, vystoupala po schodech do svého pokoje.

***

Johnny by tady měl být za půl hodiny.
Tak akorát na to, abych se stihla připravit.
Sluníčko zářilo jako o život, takže jsem si ze skříně vybrala bílý volný crop top a k tomu roztrhané džínové kraťasy.
Lehce jsem se namalovala.
Jen řasenku, světlé stíny a lesk na pusu, nic víc.
Pak jsem si v koupelně natočila vlasy do neposlušných vln a byla jsem hotová.
Do tašky jsem si zabalila učebnice a když už jsem byla přesvědčená že mám všechno, seběhla jsem dolů.
Obula jsem si svoje neodmyslitelné červené conversky a vyletěla ze dveří pryč.

Johnny tu ještě nestál.
To je divné, pomyslela jsem si. Vždycky je tady v čas.
Co ho tak zdrželo?
Podívala jsem se na mobil.
Půl osmé pryč a on ani nezavolá? Z mého přemítání mě vytrhlo troubení.
Polekaně jsem vzhlédla a přede mnou stálo Johnnyho auto.
Pro Boha.
To jsem tak hluchá, že jsem ho neslyšela přijíždět?
Pro sebe jsem se pousmála
a nastoupila dovnitř. 

Ani jsem nestačila zavřít dveře
a Johnny už byl u mě.
Přilepil se mi na rty a dlouze mě políbil.
Položila jsem mu ruce kolem krku a přitáhla si ho blíž k sobě. Polibek jsem mu oplatila a pak jsem si opřela svoje čelo o to jeho. Něžně mi položil ruku na tvář. Palcem mi přejel po rtech a skousl si ty svoje.
Pak se mi zadíval do očí.
,,Tolik jsi mi chyběla," zašeptal
a mezi obočím se mu udělala vráska.
Tenhle výraz znám.
Nejraději by mě znova začal líbat.
,,Ale vždyť jsme se viděli včera," namítla jsem a při té vzpomínce jsem se usmála.
J se taky usmál a pohladil mě po vlasech.
,,Chybíš mi vždycky, když tě nemám u sebe," odpověděl.
Řekl to tak sladce, že jsem mu musela dát pusu.
,,Taky jsi mi chyběl," zašeptala jsem do jeho rtů a pak je znovu spojila.

***

Dneska jsme měli celkem krátké vyučování ale J měl po škole trénink, takže jsem se z učebny přesunula rovnou na tribunu školního fotbalového hřiště.
Kluci se už rozcvičovali ale Johnnyho jsem mezi nimi neviděla.
Zaclonila jsem si rukou oči proti slunci a hledala dál.
Konečně jsem ho našla.
Stál opřený o sloup kousek od střídačky, koukal na mě  a na tváři měl nasazený ten jeho úsměv.
On se snad baví tím, že jsem ho nemohla najít nebo co?
To je to tak vtipný?
Když si všiml že se na něj dívám, jeho úsměv se začal ještě rozšiřovat.
Postavila jsem se, rozhodila rukama a zakřičela na něj.
,,Co je?" 
Ušklíbl se a odlepil se od sloupu. Došel až pod tribunu.
,,Hrozně ti to sekne," odpověděl
a v hlase měl náznak ironického podtónu.
On si se mnou hraje?
Fajn, jak chce.
Svůdně jsem pohodila vlasy
a poslala mu vzdušný polibek. Chvíli na mě zasněně zíral a pak ústy naznačil ,Miluju tě'. 
Zavrtěla jsem hlavou a zářivě se usmála.
,,Helliweil, na hřiště!" zařval trenér ale J se na něj ani neotočil
a pořád si mě prohlížel.
,,Tak běž," pokynula jsem mu rukou.
Zavrtěl hlavou a stále stál na místě.
Zasmála jsem se na něj.
,,Padej," přikázala jsem mu znovu. Na tváři se mu objevil ublížený výraz a chytil se za srdce. Naklonila jsem hlavu na stranu
a protočila očima.
Komediant jeden.
,,Taky tě miluju," křikla jsem směrem k němu a myslím že tohle už zabralo.
Krásně se na mě usmál a konečně se otočil.
Odběhl ke střídačce.
Napil se a pak si sundal dres, tak jako to udělalo několik dalších kluků, a vystavil svoje nádherné tělo horkému sluníčku.
Hodil po mě pohledem, prohrábl si vlasy a na jeho rtech jsem spatřila přelétnout provokativní úšklebek.
Rukou jsem si podepřela hlavu
a zadívala jsem se něj.
Tohle neměl dělat!
Teď tady budu slintat do konce tréninku! 
Vtom jsem ucítila, jak se vedle mě někdo posadil.
Byla to Clarissa.
,,Ach, vy zamilovaní," povzdychla si a přátelsky se na mě usmála. Taky jsem se na ní usmála.
Pak Clarissa stočila pohled zpátky k hřišti.
,,Miluju teplé dny," prohodila to takovým hlasem, jaký mi u ní neseděl.
Když si všimla mého nechápavého pohledu, zvedl se jí koutek
a pohodila hlavou ke střídačce, kde si právě nějaký fotbalista sundával tričko.
Ach jo, celá Clarissa.
Rozhlédla jsem se po tribuně, jestli nepřišly ještě nějaké jiné obdivovatelky vypracovaných těl.
Mohlo mě napadnout, že tady bude celý tým roztleskávaček.
Něco si mezi sebou špitaly
a vždycky když kolem nich proběhl Johnny, zalapaly po dechu.
Že by další nepřítelkyně?
Pokud ano, mají smůlu.
J je můj!

------------------------------------------------------
Ahojky zlatíčka😉😇😍😍
Jak se máte?
Já poslední dobou dost unaveně... to bude tím počasím😜😞😨
No, každopádně je tu konečně nová kapitolka😲
Tak co na ni říkáte?😘😘😚
Chci se moc omluvit, že zase vychází takhle pozdě ale prostě poslední dobou vůbec nic nestíhám a může mě z toho fakticky mrsknout!
😱😲😲😵😨
Tak mi to prosím nemějte za zlé😉😇😇
No, snad už teď budou kapitolky vycházet normálně😙😍😛

A nakonec bych na vás měla takovou prosbičku😌😋😋
Do komentářů mi napište (nebo klidně i do zpráv, to je fuk),
co se vám líbí na mojí tvorbě
a co bych naopak měla vylepšit😍😍😍
Chci se posouvat dál a proto potřebuju znát i váš názor💚

No a to by bylo asi všechno.
Komentujte, hlasujte, sledujte
a já se loučím💕💜

Mám vás moooc ráda❤❤❤

Vaše -CLxxx💋