♡14. Kapitola♡

3.4K 143 6
                                    

Pohled Leslie

...se ozvalo zaklepání na dveře. Bleskově jsem se od Johnnyho odtáhla. Vylekaně se na mě podíval s otázkou v očích. Slezla jsem z něj dolů a popadla ho za ruku.
,,Dělej schovej se...," šeptala jsem a strkala ho do skříně. ,,Slečno Strinketlová!" uslyšela jsem přísný hlas paní Morganové. ,,Ano?" zeptala jsem se jakoby nic. ,,Je po večerce! Zhasnout a do postele!" Zaslechla jsem vzdalující se kroky. Otevřela jsem dveře skříně a pomohla Johnnymu vylézt ven. Chvíli jsme na sebe mlčky koukali a pak jsme vyprskli smíchy.

,,Už bys asi měl jít," řekla jsem jemně. ,,Vyhazuješ mě?" zeptal se s úšklebkem. Naklonila jsem hlavu na stranu a zadívala jsem se mu do očí. ,,Fajn, tak jo," usmál se a pomalu přešel ke mně. Vzal mě kolem pasu a já mu obtočila ruce kolem krku. ,,Hezky se vyspi," zašeptala jsem. Lehce mě políbil a pohladil po vlasech. ,,Dobrou," odpověděl. Vymanila jsem se z jeho sevření a on vyšel na chodbu. Věnovala jsem mu ještě jeden letmý úsměv a potom zavřela dveře.
Rychle jsem se převlékla, vyčistila zuby, rozčesala vlasy a zalezla do postele. Mé poslední myšlenky před spaním, patřily Johnnymu. Zanedlouho jsem se ale ponořila do říše snů.

Běžela jsem po louce a Johnny běžel za mnou. Smáli jsme se neznámo čemu. Prostě jen tak, protože se nám chtělo. Dohnal mě a chytil za ruku. Objal mě a já jeho. Chvíli jsme jen tak stáli a objímali se, v tom moři květin kolem nás. Najednou mě něco zašimralo na tváři. Odtáhla jsem se, že se poškrábu ale když jsem to uviděla, nemohla jsem ani dýchat. Už jsem neobjímala Johnnyho. Místo něj, tam stál tam stál jakýsi chlap se znetvořenou tváří. Hlavu měl divně šišatou, oči černé jako uhlíky, nos vypadal tak dvakrát zpřelámaný protože byl malinko nakřivo. Ústa zkroutil do úšklebku, co z něho šel mráz po zádech. Koutkem oka, jsem zahlédla cosi v jeho dlani, něco blýskavého jako.....jako.........nůž. Bleskurychle jsem se obrátila a vystartovala pryč. Slyšela jsem za sebou dupot jeho noh a jak na mě něco křičí. Slovům jsem ale nerozuměla. A pak...

...jsem se probudila. Vylekaně jsem se posadila a chvíli se snažila sžít s tím, že to byl jen sen. Byla jsem propocená skrz na skrz. Koukla jsem na budík. 6:19. 40 minut do budíčku? Tak to už neusnu. Vyhrabala jsem se z peřin a odebrala jsem se do koupelny. Dneska máme ,,volný den." No ne úplně volný ale z části jo. Jedeme se místo práce podívat na památky, abychom z toho výletu taky něco měli. Docela se těším. Mám ještě dost času, takže se hodlám hodit pořádně do gala. Vlasy jsem si spletla do dvou francouzských copánků. Nanesla maličko make-upu a řasenky. Na dnešek předpovídali slunečno, takže jsem zvolila džínové kraťasy a k tomu maskáčové khaki tílko s bílým nápisem I am a princess. Na nohy jsem si obula svoje milované červené conversky. Do černého koženého batůžku jsem si sbalila věci s sebou. Mobil, peněženka, pas, papír, tužka, sluchátka....... A tak to pokračovalo do té doby, dokud už jsem tam neměla kousek volného místa.

,,Budíček! Halooo, vstávejte lenoši," křičel pan Smith na chodbě, ,,za čtvrt hodiny je snídaně!" Ještě jsem tak pět minut kontrolovala, jestli jsem na nic nezapomněla a potom jsem pomalu sešla dolů do jídelny. Už se tam začali scházet lidi a mezi nimi byl i Johnny. Šel s nějakou partou kluků směrem ke mně. Neznala jsem je, jen od vidění. ,,Dobrý ráno Less. Moc ti to sluší," řekl a usmál se na mě když přišel. ,,Děkuju," zasmála jsem se na oplátku. ,,Nebude ti vadit když si kluci dneska sednou s námi?" zeptal se. ,,Samozřejmě že ne," usmála jsem se na ně. Poskládali jsme se tedy k jednomu stolu. Johnny seděl naproti mě. Do jídelny vešla paní Morganová, se svým neodmyslitelným přísným výrazem na tváři. ,,Teď mě dobře poslouchejte! Po snídani si půjdete nahoru sbalit věci na výlet. Svačinu a pití dostanete. S sebou si ale pro jistotu vezměte pláštěnku. Sraz je v osm před budovou. Kdo tam nebude včas, nejede," ukončila svůj výstup. 

Snídala jsem müsli s jogurtem. Následně jsem se odebrala do pokoje pro svůj batůžek.

------------------------------------------------------
Ahoj lidičky😘❤❤
Tak konečně další kapitolka😉😉 Názor?

Omlouvám se že teď nic nevycházelo😕😕😕 ale musela jsem se zase dostat do té psací nálady😯 nebo jak tomu říká😂😂😂 no chápete ne?😊

Komentujte, hlasujte, sledujte a já se loučím😁😀😀😛😛

Jste úžasní💞💞👌👌👌👏👍

Mám vás ráda❤❤❤
Vaše -CLxxx💋

Láska na třetí pohledKde žijí příběhy. Začni objevovat