Daniela nebo-li Jung Bong Yoon, která žije od malička s rodinou v Česku, ale jednoho dne se musela náhle odstěhovat s celou rodinou do Koreje. Jaké to pro ni bude, když celý život žila v Praze a jen jednou v životě byla v Koreji. A taky budu se moc...
Je teprve 8 hodin ráno. A sprchuju se, protože za hodinu me přijde vyzvednout Taehyung. Jsem se s ním víc seznámila. Je fakt milí kluk.
Řekla jsem mu něco o sobe a trošku něco i o své rodině.
On taky. Vim, že má mladší sestřičku, která se jmenuje Hami. Je mu 17 let a sestřičce je 16 let stejně jako mě. Říkal mi že je fanynka blackpink.
Tak mě poprosil jestli mu nemůžu sehnat pro ni ten autogram, když mám tu milovanou sestrenici Lisa.
Samozřejmě že jsem souhlasila. Byla by to jen maličkost. Kterou bych mohla udělat.
Chodí taky do sboru, takže zpívá. On rád zpívá a taky že zpívá dobře. Ale když by musel vystupovat, tak by vystupoval se sborem. Sólově mu to jde, ale ne před stoky lidí. Jedno to už zkusil, ale měl furt trému tak to nedal. Což je škoda on zpívá fakt dobře.
Asi se divite jak to vím, že umí zpívat. Slyšela jsem ho zpívat karaoke. Na začátku byl i dost složitý ho přemluvit aby zazpíval.
Den kdy jsme šli na karaoke
To moje 30ti minutové přemlouvání nezbralo. Tak jsem zpívala jen já sama a on poslouchal. Ale pak jsem si musela odskočit na záchod a on tam zůstal sam a čekal na me.
Šla jsem tedy na záchod, ale když jsem se vrátila tak jsem ho vydělá vystupovat. Byl do toho tak zasbranej, že si mě ani nevšimnul, že jsem se vrátila z toalety.
Jen jsem si sedla na sedačku a poslouchala ho jak zpívá.
Pak si mě už všimnul tak přestál. "Proč nepokračujes? " Zeptala jsem se ho
Pak mi to všechno řekl.
Zase do přítomnosti
Říkal, že mě chce dnes někam vzit. Ale neřekl mi kam. Prej je to překvapení.
Po sprše jsem se obékla. A trošku se opravila v zrcadle. Jen jsem si trosku lehce nanesla na pusu rtěnku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
dyž jsem byla hotová, tak přesně načas přijel V.
"Ahoj, mužem vyrazit" Řekl mi když jsem otevřela dveře.
"Ahoj, Jojo. Můžem. " Jen jsem kyvla na souhlas.
Šli jsme na autobusovou zastávku a čekali na koutobus.
"Řekneš mi kam to jedeme? " Byla jsem zvědavá, tak jsem se ho zeptala. Když jsme ještě čekali na autobus.
"Snidala jsi už? " Zeptal se
"Ehmmm. Ještě ne. " Odpověděla jsem mu.
"Tak teď se půjdeme na snídat. " Jen jsem mu kývla na souhlas.
Šli jsme se teda na snídat do nejake restaurace. Dala jsem si capuchino a bagetu. V si obejdnal kakao a taky bagetu.
"Kakao? " Zeptala jsem se a byla jsem překvapená.
"No co. Je to lepší než pít nějakou kávu. " Musela jsem se na usmát.
Když jsme dovedli, tak jsme zase šli na autobusovou zastavku a čekali než nám přijede autobus.
Nastoupili jsme do autobusu a jeli. Furt jsem nevěděla kam to jedeme.
"Řekneš mi prosím kam to vůbec jedeme? " Byla jsem strašně zvědavá.
"Je to překvapení. "
Jeli jsme autobusem až na konečnou zastávku. A na konečné jsme vystoupili.
"Je to ještě daleko? " Ptala jsem se
"Nene je to už jen kousek. " Řekl mi to a rozhlížela jsem se kolem.
Vím že tady ta kapitola není nic moc. Ale i tak doufám že se vám bude líbit. A dáte mi hlas.
