,, Takže už se to blíží a chci vám říct, že to moc nerad říkám, ale budu muset vám oznámit, kdo z vás odejde." řekl smutně moderátor do mikrofónu.
,, No....ale myslím si, že než oznámím toho, kdo nás teď opustí. Byl bych rád, kdybyste jako diváci darovali obrovský potlesk pro naše úžasné soutěžící."
Ježíši úplně tohle to nesnáším, jak to celé jen prodlužuje. Byla bych radši kdyby už konečně vyslovil moje jméno a abych už mohla konečně vypadnout.
Všichni tleskali. ,, Tak lidi fakt vám to nerad říkám, ale musíme se dnes rozloučit............. s Kim So Hyun. " v tu chvíli jsem byla překvapená. Už jsem se dokonce chystala vystoupit z pódia, ale neřekl moje jméno?! Ale její! Tak to není možné.
Koukla jsem na její reakci. Bylo jasný, že se rozbrečí. Vždyť dostat se sem není jednoduché. Šla jsem za ní ji utěšit i když jsme se neznali. Bylo mi ji moc líto. To já jsem měla vypadnout a ne ona.
Roztáhla jsem ruce a nabídla ji obětí. Bylo na ní jestli to příjme nebo ne.
Přijala moji nabídku a objala mě. Já ji oběť taky dala a trochu mi i spadla neposlušná slza. Šli jsme spolu do šatny nebo všichni spíš pomalu odcházeli, protože soutěž skončila. Další kolo bude někdy jindy.
Sedla si a já dál stála u ní. Po chvilce se trochu vzpamatovala a řekla mi ,, Děkuju moc, že si byla semnou. Jinak jsem Kim So Hyun ." usmála se na mě.
,, Za nic. To byla jenom maličkost. Já se jmenuju Jung Bong Yoon." úsměv jsem ji taky darovala.
,, Byla jsi skvělá So Hyun. Věř mi. To já jsem měla vypadnout místo tebe. Mám pocit že tu nepatřím. Ale neztrácej nad tím hlavu. Jsme jenom ještě mladé, takže to ještě nevzdávej. Jo?" trochu jsem ji povzbudila.
,, Děkuju moc." objala mě a zeptala se: ,, Budeme kámošky?"
,, Budu ráda, když budeme kámošky."
Po soutěži mi napsala Jun Hae, že mi moc gratuluje, a že se taky omlouvá, že na mě nemohla počkat. Prej ji do toho něco vlezlo. J-Hope a ostatní šli spolu domů a já jsem ještě zůstala, protože jsem jim řekla ať odjedou dřív beze mě, a že jsem tu s novou kámoškou.
Šla jsem s So Hyun ven na procházku. Bavili jsme se o různých věcech. Jsem jen o pár měsíců starší, ale narodili jsme se ve stejném roce. Takže jsme stejně staré. Narodila se v Austrálii a v pěti letech se odstěhovala do Koreje se svými rodiči a s jejím mladším bratrem.
Taky jsem řekla nejake informace o mě. Třeba jakože jsem z Čech a taky nejsem se jen nedávno odstěhovala do Koreje s rodinou. Řekla jsem ji důvod proč jsme se sem odstěhovali. A pak jsme se bavili třeba o tom co nás baví a tak.
Potom jsme se rozloučili u autobusové zastávky, protože bylo pozdě, jinak mi volala i mamka abych už jela domů.
,, Tak ahoj. Snad někdy příště půjdeme spolu ven. Já už musím jít domů. " řekla jsem.
,, Jojo tak zatím, ale dej mi facebook nebo instagram a nebo něco takového abych si tě mohla přidat. " řekla a vybrala mobil.
Napsala jsem ji do vyhledávače svoje profili a ona si mě hned přidala. ,, Díky." Řekla.
,, Jojo, nemáš zač. Tak zatím papa."
,, Ahoj." Zamávala mi.
,, Jo a nezapomeň, že to nikdy nesmíš vzdát. Je ti to jasný?! "
,, Jojo a ještě jednou moc díky." Zamávala jsem ji a nastoupila do autobusu a jela domů.
Když jsem dorazila domů bylo už večer. ,, Ahoj." Pozdravil a jsem rodiče a šla pak hned do pokoje. Odložila jsem si věci, vzala si nějaké oblečení ze skříni a šla se osprchovat. Potom jsem nějakou dobu strávila v pokoji dokud mě mamka nezavolala na večeři.
A když nás už volala, tak nás překvapila večeři, protože byla jina. Dalo by se to nazvat jako speciální večeře, protože bylo tam hodně pokrmů a to které máme rádi.
Sedli jsme si všichni ke stolu ,, Můžu se už pustit do jídla?" Zeptala jsem se.
,, No jasně, že jo. Uvařila jsem to jen pro vás. " řekla mamka.
,, Tak dobrou chuť." Řekla jsem a hned se pustila do jídla. Já strašně moc miluju jidlo a hlavně když to vaří mamka. Jsou prostě boží. Taky že je někdy pro mě problém je omezit.
,, Dneska jste byli skvělé." Řekl taťka.
,, Děkujeme." Řekne Tomáš, který dneska jen seděl u počítače. Táta mu chtěl lehce praštit, jak otravuje, ale neudělal to. Já jsem se zase jen trochu zasmála.
,, Díky tati." Poděkoval Hoseok i já jsem mu poděkovala.
Mám tu pro vás další kapitolu, ale je to zase shit. Fakt nevím co mam psát
Snad i tak mi tu zanechate hlas. Jo a taky se omlouvám za chyby.Dana😇
ČTEŠ
Budu s tebou
RandomDaniela nebo-li Jung Bong Yoon, která žije od malička s rodinou v Česku, ale jednoho dne se musela náhle odstěhovat s celou rodinou do Koreje. Jaké to pro ni bude, když celý život žila v Praze a jen jednou v životě byla v Koreji. A taky budu se moc...