"Tak Marcusi, slyšel jsi?" ozval se znovu Leo. Pohlédla jsem na Marcuse, ale ten mě probodával pohledem a tvářil se jako by mu to bylo všechno nepříjemné. Nakonec se ale přece jenom ke mě rozešel, ale pohled už mi nevěnoval ani jeden.
Ani nevím kdy jsem si ze zad sundala batůžek, každopádně teď už jsem ho měla plný piv a vodky. Pod tou tíhou mi trochu klesly ruce k zemi. "Tvař se, že to není těžké" zasmál se pro změnu Matthew. Než jsem stačila říct něco dalšího, všichni už zmizeli.
Se svým nákupem jsem došla k pokladně a těch pár věcí vyndala z košíku. "Neviděla jsi náhodou, jestli ti zmetci zase něco nevzali?" zeptala se najednou prodavačka. Srdce se mi zastavilo, nohy jako by se mi měly každou chvíli podlomit a v ten moment jsem ze sebe nedokázala vydat ani slovo. Nemluvě o tom, jak špatně jsem se vůči té dámě cítila.
"Ehm... Ne, omlouvám se" dostala jsem konečně ze sebe a pokusila se o nějaký ten úsměv. "To nevadí. Beztak zase něco vzali. Vždy, když tu jsou, něco nám zmizí, ale nikdy je nechytneme. Poslední dobou s nimi máme celkem problémy" povzdechla si, ale hned na to se přívětivě usmála. Strojeně jsem přikývla, zaplatila požadovanou částku a i s nákupem v ruce jsem opustila obchod.
Rozhlédla jsem se, ale nikde jsem neviděla těch 6 postav, které jsem hledala. Najednou mi někdo poklepal na rameno a já jsem se s leknutím otočila. "Tak tady jsi" usmála se na mě Taylor. Chytla mě za ruku a doslova mě dotáhla ke zbytku.
"Máš to?" zeptal se netrpělivě Matthew. Jen jsem přikývla a podala mu celý batoh. "Nečekal jsem, že to zvládneš" zkonstatoval s úsměvem. "Jseš celkem fajn" objevila se u mě Mackenzie a poplácala mě po rameni. Takže když kradu, tak jsem najednou celkem fajn?
Podívala jsem se na Martinuse, ale ten neprojevoval ani nejmenší známky zájmu. Jenom s neutrálním výrazem koukal do telefonu a něco si do něj psal. Marcus se mi stále vyhýbal pohledem a tvářil se, že ta zeď vedle mě je hrozně zajímavá.
"Vážně jsi celkem fajn, Alexis" souhlasil Leo a mrknul na mě. "Možná bychom jí raději měli říkat 'zlodějka'" uchechtla se Taylor. Hrozně jsem chtěla protočit oči, ale nakonec jsem si to přece jenom rozmyslela. "Ne, budeme jí nazývat 'malá zlodějka'" usmál se znovu Leo.
"Tak dobře, ty naše malá zlodějko. Dneska večer pořádáme takovou menší párty" u slova menší se trochu ušklíbnul "na oslavu konce školy, tak jestli chceš, rádi tě tam uvidíme" ozval se pro změnu Matthew a Taylor vedle mě nadšeně vypískla. "J-já nev-nevím" vykoktala jsem. "Tak samozřejmě jestli se bojíš, nikdo tě nutit nebude" pověsila se mi kolem krku Mackenzie. "Ehm... To ne. Já jen... že bych neměla co přinést" řekla jsem první kravinu, která mě napadla a hned si všimla, jak Marcus protočil oči. "To nevadí, tak si nech to, co máš v tašce. Přece jenom je to tvoje zásluha, tak vezmi tohle a dál to neřeš." Opatrně jsem přikývla. "Fajn, uvidíme se večer" holky mě k mému překvapení objaly a pak už všichni zmizeli za nejbližším rohem.
Po nějaké chvíli, kdy jsem se snažila ze všeho vzpamatovat, jsem se vydala domů. Chuť na snídani mě mezitím přešla a tak jsem jen uklidila svůj nákup a vydala se zpátky do pokoje. Všechen alkohol zůstal ležet v mém batohu. Zaprvé by nemělo cenu ho vytahovat a zadruhé by mi ho ještě vzal bratr...
Rychle jsem se prohrabala skříní a vytáhla nějak to oblečení na večer, protože na svojí první párty nemusím vypadat jako brambora.
Druhá kapitola je na světě a můžete za to poděkovat úžasné KristineLez, která mě "přemluvila" k vydání 😏💞💖 byla bych ráda za váš názor do komentářů 💬🙊
Xx Terez 💞
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...
