Marcus
"Nemusel jsi odejít jen proto, že jsem odešel já," zvedne ke mě pohled od televize, ale já jen pokrčím rameny.
"Stejně už jsme chtěli odejít dříve..." zkonstatuju a povzbudivě se na něj usměju.
"To ano, ale..." odmlčí se. Nemusí to ani dopovědět a mě je jasné, kam tím míří. Alexis... Ostatní ji k nám přibrali, když jsme se zrovna s Martinusem chystali odejít. Nechtěl jsem jí tam nechávat samotnou, protože jsem se bál, co by jí udělali a tak jsem přesvědčil svého bratra, abychom ještě chvilku počkali. Chtěl jsem na ní dávat pozor, aby se do něčeho nenamočila a neměla nějaké problémy, ale teď? Teď můžu akorát tak doufat, že bude v pořádku, ale už teď z toho nemám dobrý pocit. Trochu jsem doufal, že Xis půjde s námi, ale sám jsem věděl, že by to neudělala.
Hned, jak jsem došel do pokoje, vzal jsem mobil a zkoušel jí zavolat, avšak marně. Její číslo jsem vytáčel každých 5 minut, ale stále mi to hlásilo, že je nedostupná. Doufal jsem, že si mobil jen vypnula a co nejdřív si ho zase zapne, ale když se tak nestalo ani po dvou hodinách, můj strach o ní začal prudce stoupat.
"Co ti je?" zeptal se mě Martinus, když už jsem asi po 50 přešel z obýváku do kuchyně a pak zase zpátky.
"Jen jsem nervózní," zamrmlal jsem.
"Z čeho zase?"
"Xis už je přes dvě hodiny nedostupná a tak se jí nemůžu dovolat."
"Určitě je v pohodě. Třeba se jí jen vybil mobil a teď není doma, aby si ho dala na nabíječku. Jsem si jistý, že se ti ozve, až dojde domů," povzbudivě se usmál, ale na mě to zrovna velký dojem neudělalo.
"Když myslíš... Asi se zatím půjdu projít, abych si pročistil hlavu a nemyslel na to."
.
Až do této chvíle jsem procházel všechny místa, kam parta chodí a snažil se najít Xis, ale když jsem nikoho nikde nenašel, rozhodnul jsem se zavolat Mackenzie, protože ta jediná by mě hned neposlala do háje.
"Ahoj, Marcusi. Potřebuješ něco?" zachichotala se do telefonu Kenzie a já tušil, že bude něco špatně, protože už podle hlasu nezněla tak jako vždy.
"Můžu se zeptat, kde..." ani jsem nestihnul doříct větu, když se z telefonu ozvalo hlasité vykřiknutí následované smíchem ostatních a moment na to mi Kenzie hovor položila. Okamžitě mi došlo, co se tam děje, protože do tohohle se pokoušeli zatáhnout i mě s Martinusem.
Celý udýchaný jsem doběhnul před Mattův dům. Vchodové dveře byly otevřené a tak mi nedělalo problém dostat se dovnitř. Ale hned, jak jsem vešel, zaslechl jsem, jak Xis pláče a křičí, což mě jen popohnalo, abych se co nejrychleji dostal za ní.
Otevřej jsem dveře do Mattova pokoje a okamžitě jsem spatřil malou osobu krčící se v koutě s hlavou složenou v dlaních a pořád si něco mumlala.
Ostatních jsem si nevšímal tak jako oni mě a rovnou se vydal k ní, ale jen co jsem se jí pokusil dotknout, ucukla, odtáhla se a začala na mě křičet a prosit mě, ať jí nechám živou. Pokaždé, když jsem se pokusil k ní znovu přiblížit, opětovně ucukla a znovu začala o tom, ať jí nevraždím.
Po nějaké době si celkem už hlasivky vykřičela a tak jí nezbylo nic jiného, než být potichu. Jemně jsem jí vytáhnul na nohy, ale to, jak se ukázalo, nebyl zrovna dobrý nápad a tak jsem si jí vzal do náruče a konečně s ní odešel ke mě domů.
.
Celou noc jsem byl kvůli Xis vzhůru, protože se každou chvíli budila s pláčem, který občas nebral konce a nebo měla žízeň, kvůli které už vypila nejméně dva litry vody. Až asi před hodinou usnula tvrdě a od té doby se ani nepohnula, což nasvědčovalo tomu, že účinky LSD začínaly mizet.
Naprosto vyčerpaný jsem se rozhodnul, že už i já bych si mohl lehnout, protože po probdělé noci jsem měl co dělat, abych neusnul třeba i ve stoje. Už bezmyšlenkovitě se moje tělo zvedlo a jen v boxerkách se natáhlo vedle Xis.
Za pas jsem si jí přitáhnul blíž, abych měl jistotu, že už se jí teď nic nestane. Sama si pak přehodila ruku přes můj pas, svojí hlavu odložila na mojí hruď a dál, teď už spokojeně, oddechovala.
Je to přesně rok, co jsem začala psát na Wattpad a tak bych vám chtěla poděkovat za všechno, čeho jsem za tak krátkou dobu dosáhla❤💖 opravdu to pro mě znamená víc, než si myslíte😍💕
Chtěla jsem vydat nějakou zajímavější kapitolu (mohla se mi podařit více, ale což😅), takže doufám, že se aspoň trochu líbí...💖
A pak jsem dneska "symbolicky" vydala nový příběh s názvem "Please don't go", tak kdo chce, budu ráda, když mrknete💕 sice je tam zatím jen prolog, ale o víkendu už určitě přidám další kapitolu👑
Konec vylévání mého srdíčka🙅
Xx Terez💕
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...
