Oficiální konec prázdnin. První školní den je tu.
Se zaúpěním jsem se zvedla z postele a jako mrtvola se dostala do koupelny, kde mě čekala vlažná sprcha, abych se nějak probudila a dala dohromady.
Ani ne za deset minut už mi obličej pokrývala malá vrstva make upu a pudru a řasy jsem projela řasenkou. Ani oblečení mi nedalo nijak zabrat - klasické boyfriend roztrhané džíny s vysokým pasem a černý crop top. Neměla jsem náladu na výmýšlení něčeho lepšího a upřímně mě to ani netrápilo.
Akorát jsem si zavazovala boty, když se domem rozezněl zvonek. Tašku jsem si hodila na záda a s úsměvem jsem otevřela dveře, za kterými stál Marcus.
"Připravená?" zašeptal mi do ucha, když jsme objímali.
"Na tohle nebudu nikdy."
"Hele, vy dvě hrdličky, nechte si to na potom a pojďte, ať tam dojdeme aspoň první den včas!" vykřikl Martinus, který čekal za brankou a otráveně se na nás koukal.
"Vážně už by si měl i on někoho najít," prohodil Mac, když spojil naše ruce a s úsměvem mě začal táhnout ke škole.
"Nějaký moc nadšený, ne?"
"Ještě aby ne, teď všichni uvidí, jak krásný pár z nás přes prázdniny vzniknul," vlepil mi malý polibek na líčko a dál pokračoval v cestě. Martinus šel celou dobu za námi s mobilem v ruce, protože už se prý na nás nenohl ani podívat bez toho, aby se mu nezvednul žaludek. Jak já mu jen ty kecy vrátím, až si i on někoho najde...
"Alexis!" vytrhl mě z mého pomstychtivého plánování dívčí hlas, který jsem znala až moc dobře.
Když jsem se otočila, spatřila jsem opálenou černovlásku s vřelým úsměvem na tváři. Když se ke mě Sophie rozběhla, i já nechala Marcusovu ruku a vyběhla jsem jí naproti. Když jsme si padly do obětí, málem jsme tu sílu neustály a skončily na zemi.
"Tak ráda tě po těch dvou měsících vidím. Už jsem se těšila, až se vrátím," vydechla, když se ode mě konečně odtáhla.
"To ti tak věřím... Určitě bych se chtěla po takové dovolené na Havaji vrátit," popíchla jsem jí. Než však jedna z nás stačila říct něco dalšího, omotala se mi kolem pasu blonďáčkova ruka.
"Ehm...Ahoj, M - Marcusi," vykoktala překvapeně Soph a oba si nás zkoumavě prohlédla, "Uniklo mi něco?"
"Jestli si chceš poslechnout to jejich cukrování, tak prosím, ale podle mě si o nic nepřišla," prohodil Martinus, který nás mezi tím taky došel. Marcus ho praštil do ramene, až to s Tinusem trochu zacloumalo, ale i tak se oba uchechtli.
Všichni jsme společně vešli do třídy, kde jsme zaujali naše obvyklá místa - Mac seděl s Martinusem a já se Soph.
.
Celý den utekl překvapivě rychle. Přišlo mi, že jsme se nestihli ani rozkoukat a už jsme mohli jít domů. Soph se se mnou rozloučila u skříněk, protože se potřebovala zapsat na doučování z francouzštiny. Já byla stejně domluvená s Macem, že společně někam zajdeme a tak jsem se vydala ho hledat.
Když se ani po čtvrt hodině čekání u jeho skříňky neobjevil, začínalo mě to celkem znervózňovat. Telefon měl vypnutý, takže dovolat se mu nešlo a Martinuse jsem tu nikde taky nepotkala.
Už jsem to chtěla vzdát a jít domů, když se na druhé straně chodby objevili oba. V první chvíli jsem si oddechla, ale když přišli blíž, nemohla jsem přehlédnout jejich dobité obličeje. Marcus si držel u nosu kapesník, který už byl celý nasáklý krví a Martinus měl roztrhnutý spodní ret. O nafialovělých flecích po celém obličeji nemluvě...
"Co jste vyváděli?" vysoukala jsem ze sebe po prvotním šoku a oboum jsem vyndala z tašky čisté papírové kapesníčky. Marcus si mě přitáhnul k sobě na hruď a pohladil mě po tváři.
"Víš, jak jsem ti říkal, že nás ostatní dříve šikanovali, než jsme byli s nimi v partě?" nadzvednul obočí a já zmateně přikývla.
"No, asi jsme tam, kde jsme byli... Leo s Matthewem na nás počkali po poslední hodině s tím, že si chtějí promluvit. Ale jak sama vidíš, u debatování to rozhodně neskončilo," poukázal na svůj zakrvácený obličej a povzdechl si.
A další kapitola je na světě💕 Jelikož si až do konce týdne zase poležím, nechtěl by mi někdo doporučit nějaké knížky tady na wattpadu? Byla bych opravdu vděčná 😅💕 klidně i nějaký film, jen abych se neukousala nudou 💕
Každopádně doufám, že se vám dnešní kapitola líbila 💕💖Xx Terez👑
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...