Marcus
Nikdy jsem si nemyslel, že jsem schopný probrečet celou noc. Ale až do rána jsem své uslzené oči ani nezamhouřil, což mělo za následky velké kruhy pod očima, které byly ještě navíc nateklé. Původně bylo mojí myšlenkou zůstat doma a vybodnout se na školu, ale po důkladnějším zvážení všeho jsem se radši překonal, oblékl se a i s napuchlým obličejem (ze kterého stále modřiny nezmizely) se vydal do školy.
Všichni si mě zkoumavě prohlíželi a šeptali si něco mezi sebou. Tvářili se, jako by znali každý kousek mého života a mohli mě tak soudit, ale ve skutečnosti věděli jen to, co jim v posledních dnech Leo a ostatní nakecali.
Do lavice jsem si přisednul k Martinusovi, který mi věnoval soucitný pohled. Očima jsem prozkoumal celou třídu, ale Xis jsem nikde neviděl. Chtěl jsem si s ní ještě jednou promluvit a nevzdat, ale když se neukázala ani po druhé hodině, i zbytky mojí naděje se rozplynuly.
Vrtalo mi hlavou, proč by zrovna ona zůstávala doma, protože předtím nevypadala, že by jí dělalo nějaké velké problémy se se mnou rozejít. Ale i přes to jsem to chtěl ještě zkusit. Protože jediné, co jsem kdy chtěl, je ona.
.
Akorát jsem vyšel na školní dvůr, když mě někdo pevně chytil za mikinu, odtáhnul za roh a přimačknul na zeď.
"Ale, ale, ale... Dlouho jsme se neviděli," uchechtl se a s pozvednutým obočím si mě prohlédl. Nezmohl jsem se ani na jedno slovo.
"Vypadáš dost blbě. To tě tak vzalo, že se s tebou rozešla?" ušklíbnul se a já slyšel, jak se ostatní rozesmáli. Když jsem konečně zvednul oči, málem jsem odpadnul. Kromě toho, že se tam na mě povrchně dívali jak Matthew s Leem a Taylor, tak o krok dál tam stála Kenzie s rukou přehozenou přes Xis. Myslel jsem si, že s nimi už skončila a tak bych lhal, kdybych řekl, že mě to nepřekvapilo. Ale využil jsem toho a celou si ji prohlédl. Vypadala naprosto stejně, jen v očích jí nehrály její obvyklé jiskřičky, což způsobovalo prázdný bezcitný pohled.
Najednou se mi hlava stočila ke straně pod náporem síly na tváři, kterou vyvolala Leova ruka. Nevnímal jsem bolest, která mi vystřelila do celé hlavy a dál se snažil dívat na dívku, která mi ukradla srdce. Čekal jsem, že třeba vykřikne nebo aspoň odvrátí pohled, ale ona jen s prázdným výrazem sledovala otisk ruky na mé tváři. A to bolelo víc než cokoli jiného.
"Mluvím s tebou, tak se mi laskavě koukej do očí," zavrčel a ještě silněji mě přitisknul na stěnu.
"Naser si."
"Tak tohle jsme si ale nedomluvili," znovu mě chytnul za mikinu a ani nevím jak, ale najednou jsme stáli před záchodovou kabinkou.
"Víš, dělám to nerad, ale někdo by tě měl naučit slušnému chování," řekl Leo s hraným smutkem a i se mnou se do té kabinky nacpal. Co mě však dostalo nejvív, byl mobil, který Xis držela v ruce a vypadala, že to všechno natáčí. Věnoval jsem jí poslední nechápavý a zklamaný pohled, než mi Leo strčil hlavu do záchové mísy.
Myslel jsem, že po tom všem, co jsem jí řekl, že mě a Martinusovi dělali, už je nebude chtít ani vidět, ale nejspíš jsem se mýlil. Třeba mě jen celou dobu využívala a předstírala, že mě má ráda...
Jsem zpátky i s novou kapitolou✨🎉
Doufám, že jste si včerejší koncert užili, protože pro mě to byl opravdu nezapomenutelný zážitek 💕 Sice jsme tam všichni stáli na sebe totálně namačkaní, ale rozhodně to za to stálo a čekání se vyplnilo💖 Kluci byli samozřejmě úžasní, takže jednodušše řečeno to byl nejlepší večer v mém životě🔥 Setkala jsem se s úžasnými lidičkami, kteří ten den udělali ještě lepším a za to všem moc děkuju💕
Hope u like it💕
Xx Terez💖
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...
