Try Me | FF Marcus&Martinus

°12°

Než se ale Martinus stačil vůbec zvednout, svoje rty na ty moje přitisknul někdo jiný.

Z kruhu okolo nás se ozvalo obdivné zapískání a já cítila, jak se do polibku usmál a to mě donutilo se usmát taky. Věděla jsem, že ty rty už mě jednou líbaly. Byla jsem si tím jistá.

"Myslím, že bychom to mohli už ukončit..." zkonstatoval najednou Matt.

"Mohli bychom si jít zaplavat," navrhla nějaká dívka, jejíž jméno jsem ani neznala. Všichni s ní souhlasili a tak se zvedli a odešli na zahradu.

Odtáhla jsem se od Marcuse, který se na mě podíval zmateně, a namířila jsem si to za ostatními na zahradu, ale zastavily mě prsty omotané kolem mého zápěstí.

"Kam jdeš?"

"Chci si jít taky zaplavat," zakňourala jsem a pokusila se mu vymanit ze sevření.

"Jsi opilá..." zhodnotil Marcus situaci.

"No a co?"

"Ty opravdu plavat nejdeš. Ty si půjdeš akorát tak lehnout, protože už takhle ti bude zítra na umření."

"Mě se spát nechce! Chci jít taky plavat," dupnula jsem si nějaký nevychovaný harant a založila jsem si ruce na prsou.

"Jenže já se ale neptal na to, co chceš nebo ne," uchechtnul se a přešel ke mě ještě blíž.

"A mě je jedno, na co ses ptal a na co ne," protočím očima a než si uvědomím, co se vůbec děje, Marcus si mě přehodí přes rameno a i se mnou opustí dům.

"Co to do háje děláš?!" vykřiknu a začnu sebou všemožně házet.

"Sama bys neodešla, tak ti pomáhám."

"Sakra, polož mě zpátky na zem!"

"Ani mě nehne... A měla bys být potichu, protože většina lidí v tuhle dobu už spí," nevinně pokrčí rameny a i přes veškeré moje další nadávky, příkazy a prosby mě na zem nepoloží.

Když už mi začaly hlasivky pomalu odcházet a ruce od samého mlácení do jeho zad bolet, rozhodla jsem se to vzdát a když jsem se konečně trochu uklidnila, začala mě přemáhat únava a do spánku jsem neměla daleko.

Najednou mě Marcus postavil na zem a vážně se na mě podíval.

"Musíš být potichu, abychom nevzbudili rodiče," celou mě přejel pohledem.

"Já nebudu znovu spát u tebe, chci jít domů," vypískla jsem okamžitě, nacož mi Marcus svou rukou rychle přikryl ústa.

"Řekl jsem, ať jsi potichu," zašeptal a pomalu ruku zpustil zpátky poděl těla.

"A navíc v takovémhle stavu k sobě domů nedojdeš, takže ti nic jiného nezbývá," zastrčil mi pramen vlasů za ucho a za ruku mě dotáhnul až k nim před dveře.

"Já jsem řekla, že k vám už nechci," řekla jsem o něco hlasitěji, než jsem měla původně v plánu.

"A já jsem řekl, ať jsi zticha."

"Jedině že bys mě přinutil," ušklíbla jsem se, avšak o vteřinu později jsem na svých rtech měla opět přilepené ty jeho.

"A teď buď, prosím, potichu, ano?" zašeptal mi tak centimetr od obličeje a já se tentokrát zmohla na pouhé přikývnutí.

Marcus odemkl vchodové dveře a oba jsme vklouzli dovnitř a co nejopatrněji za sebou zavřeli.

Až když jsme se dostali k Marcusovi do pokoje, trochu jsme si oddychli.

"Chceš znovu půjčit to tričko, ve kterém jsi tu spala minule?" zeptal se mě zdvořile a já mu opět odpověděla jen kývnutím.

Přešel ke mě blíž a podal mi ho do ruky, přičemž se naše prsty o sebe otřely a to mi vyslalo jiskřičky snad do celého těla.

Ani nevím, jak se to stalo a ani co to do mě vjelo, ale tentokrát jsem to byla já, kdo spojil naše rty v jedny. Zpočátku to překvapilo i Marcuse, ale po chvilce se usmál, za pas si mě přitáhnul blíže a naše polibky se staly víc naléhavé a vášnivé.

Aaa dneska vám to useknu tady 😂😂❤💞 sice je to ukončené celkem divně, ale co, no...😂😏❤
Hope you like it (like it)✋

Xx Terez🍍