Zastavili jsme se až před jeho barákem. "Teď budeš muset být zticha" upozornil mě a potichu odemknul dveře. Tázavě jsem se na něj podívala, ale on jen pokrčil rameny a zatáhl mě dovnitř. Marcus si začal zouvat boty a tak jsem udělala to samé.
Spolu jsme potichu vyšli schody, zahnuli doleva a šli až k posledním dveřím. Potichu jsme vklouzli dovnitř a Marcus za námi dveře přibouchnul.
"Rodiče by nebyli nadšení, kdyby zjistili, že jsem se vrátil takhle pozdě a ještě s cizí holkou" vysvětlil a projel si rukou vlasy. "Teda ne že ty bys byla cizí... Přece jenom jsme spolužáci, ale i tak..." rychle dodal. "Ehm...já ti radši dojdu pro vodu" zkonstatoval a se sklopenou hlavou odešel.
Netrvalo to dlouho a přede mnou se objevila sklenička vody. Zamumlala jsem něco na poděkování a následně celou skleničku vypila. "Nemáš třeba hlad?" zeptal se, ale já jen zakroutila hlavou na náznak nesouhlasu. Zvedla jsem se ze židle a moment na to jsem sebou hodila do Marcusovi postele.
"Počkej, půjčím ti něco na spaní." Otevřel skříň a začal tam nejspíš hledat nějaké triko pro mě.
Marcus odešel do koupelny a já se mezitím vysvlékla z džín a tílka a oblékla jsem se do jeho trika, které pro mě obětoval. Zahrabala jsem se zpátky do měkkého a navoněného povlečení a celá se konečně uvolnila.
"Neměla jsi tolik pít. Vždyť jsi sotva šla" začal mi hned vyčítat, když se vrátil z koupelny a postavil přede mě znovu naplněnou skleničku. "Myslím, že není tvoje starost, jak moc piju nebo nepiju" odfrkla jsem si. "Fajn, jen...není to dobré" odpověděl nakonec a přešel znovu ke skříni.
Najednou si přes hlavu přetáhnul tričko a následně ze sebe shodil i šortky. Možná to bylo tou trochou alkoholu, která ve mě zbyla, ale nemohla jsem si pomoct a i přes veškerou snahu odvrátit pohled jinam jsem se na něj upřeně zadívala. Rozhodně měl vypracovaná široká ramena a s každým pohybem se mu napnuly svaly na pažích. Přes černé boxerky, které mu zakrývaly vypracovaný zadek, si natáhnul šortky. V tu chvíli se otočil mým směrem a tak jsem rychle uhnula pohledem, vytáhla mobil a začala dělat, že mě na něm něco hrozně zajímá. "Nevadí mi, že se na mě koukáš. Je to v pohodě" uchechtnul se a mě v ten okamžik nabraly tváře červenějšího odstínu, ale nakonec jsem jen s hlavou skloněnou kývnula.
"Nebude ti vadit, když budu spát takhle? Většinou spím jen ve spodním prádle, ale nechci, aby ses cítila nějak nepříjemně nebo tak něco a tak jsem si vzal šortky. Ale jestli chceš, můžu si vzít i tričko" vychrlil ze sebe tak rychle, že mi chvilku trvalo, než jsem všechno postupně zpracovala. "Dělej si co chceš. Přece jenom je to tvůj dům..." odpověděla jsem nakonec. Nevypadal, že by ho nějak trápil můj ne dvakrát příjemný tón hlasu. Potichu přešel k posteli, lehnul si na druhou stranu ode mě a přehodil přes sebe druhou přikrývku. Možná můžu být trošičku opilá, ale stejně je divné ležet vedle polonahého spolužáka, se kterým jsem se nikdy nebavila...
Najednou natáhnul svou ruku a trochu se nadzvednul, čímž docílil akorát toho, že jsem měla jeho nahý hrudník přímo před obličejem a to už na mě začínalo být moc. "Promiň, já si jen vezmu svojí skleničku" zkonstatoval při pohledu na mě a uchopil druhou skleničku, která ležela vedle mě na nočním stolku. "A ty bys to měla taky vypít... Nebude ti potom až tak blbě" řekl, načež jsem jen přikývla a znovu vypila celou skleničku najednou.
"Já... chtěl bych se ti omluvit za ten dnešek. Za to že jsi byla zahrnutá do toho kradení a tak..." odmlčel se a podíval se na mě. "No, občas se takové sračky stávají" odpověděla jsem jen.
"Asi bychom měli teda zhasnout a jít spát" řekl po takovém tom trapném tichu a já znovu jen přikývla. V tu chvíli jsem měla znovu před obličejem jeho nahou hruď a myslím, že na jeden den/noc toho bylo opravdu až příliš. "Tak... Dobrou noc, teda." "Počkej, mohl bych mít ještě jednu otázku?" zeptal se a svůj pohled přišpendlil na mě. "Tak fajn, ale rychle" odpověděla jsem nezaujatě a čekala, co z něj vypadne. "Všiml jsem si, že u 'Nikdy jsem' si pila snad u všeho, tak jsem se chtěl zeptat, jestli si vážně všechno z toho dělala..." vyhrkl. Nevěděla jsem, jestli mu říct pravdu a to, že jsem o polovině z těch věcí ani nepřemýšlela nebo prostě to nechat plavat.
"Jo, dělala. Máš s tím problém?" odpověděla jsem po chvilce váhání. "Ehm, ne... Jen jsem byl zvědavý" obhájil se, ale zatvářil se překvapeně nad mojí odpovědí.
"Tak dobrou noc, Alexis" řekl a opatrně si položil hlavu hned vedle mých vlasů. Přišlo mi to divné, ale nakonec jsem usoudila, že jsem až moc unavená na to, abych to řešila.
A další kapitolka za námi 😏💞 přijde mi, že teďko všechno hrozně rozepisuju, ale nevím no....😂 každopádně bych chtěla hrozně moc poděkovat morelika za nádherný cover, který nahradil ten můj provizorní 💞💖
jinak doufám, že se vám kapitola líbila 💫
Xx Terez 🌸
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...
