Marcus
Když jsem se probudil, moje ruka už nebyla přehozená přes její pas a už vůbec jsem u sebe neměl její drobnou postavu. Rychle jsem vystřelil do sedu a zmateně se rozhlížel kolem sebe. Pohled mi však po chvíli spadl do rohu, kde se krčila, kolena si tiskla k hrudi a s prázdným výrazem koukala do zdi naproti. Pomalými krůčky jsem k ní přešel, ale nedostal jsem ze sebe ani slovo. Usadil jsem se vedle ní a v tu chvíli se na mě namáčkla, omotala své hubené ruce kolem mě a hlavu mi položila do důlku mezi krkem a ramenem.
"Nechceš si zajít třeba do sprchy? Mohl bych ti půjčit nějaké čisté oblečení," zeptal jsem se po chvíli s nadějí, že už bych mohl zase slyšet její normální hlas místo toho ječení, které mě doprovázelo celou noc, ale Xis jen přikývla. Pomohl jsem jí postavit se na nohy a ona za mojí pomoci došla do koupelny.
"Kdyby si něco potřebovala, zavolej na mě," věnoval jsem jí úsměv, ukázal, kde jsou ručníky a následně se vydal zpět do pokoje, abych jí mohl připravit čisté oblečení. Ze skříně jsem vytáhnul ty nejmenší tepláky, které tan byly, nějaké tričko s dlouhým rukávem a mikinu a mezitím, co se Xis sprchovala, položil jsem ty věci na pračku.
Netrvalo to dlouho a Xis vyšla z koupelny jen v mé mikině, pod kterou měla nejspíše i to tričko, ale jelikož byla malinká, sahalo jí to skoro až na kolena. Znovu nic neřekla a s neutrálním výrazem si znovu lehla vedle mě do postele.
Alexis
Tentokrát to byly kapky dopadající na parapet, které mě probudily. Stále jsem byla taková utlumenější a unavená. Otočila jsem se na druhý bok a v tu chvíli byl můj obličej jen kousek od toho Marcusovo. Vzhledem k tomu, že i on byl ponořený v říši snů, musel být taky naprosto vyčerpaný, jelikož jsem ho nejspíš nenechala celou noc vyspat.
"Dobré ráno," ozvalo se najednou a moje oči se setkaly s párem hnědých očí, které si mě začaly pečlivě prohlížet. Pokusila jsem se usmát, ale myslím, že z toho vzniknul jen nějaký nechutný úšklebek, který měl nejpíš hodně daleko do úsměvu, ale i tak mi úsměv oplatil.
"Jak se cítíš?" zeptal se mě Marcus a jemně přejel dlaní po mé tváři, kde zanechal rozpálenou kůži do běla.
"J-je to lepší," dostala jsem ze sebe po nějaké době a znovu mu pohlédla do očí.
"To je dobře. Hlavně už zase zníš přirozeně, což je po té noci příjemná změna," uchechtl se a já s rudými tvářemi zabořila hlavu do polštáře.
"Hej, koukni se na mě," promluvil znovu klidným hlasem a rukou, kterou mi přiložil na tvář, mě donutil se na něj kouknout.
"Není to tvoje chyba, ano? Nemůžeš za to," pohladil mě po tváři a následně mi tam vlepil malý polibek. Kývla jsem hlavou, ale myslela jsem si o tom svoje.
"Víš, chtěl jsem s tebou o něčem mluvit," podrbal se na zátylku. "Ty víš, že tě mám opravdu rád a hodně mi na tobě záleží," nervózně se usmál a pohled raději sklonil, aby se mi nemusel koukat do očí, "a protože tě znám, tak mě určitě odmítneš, ale prostě jsem se chtěl zeptat, jestli by si nechtěla být...eh...j-jako... se mnou?" Musela jsem se pousmát nad tím, jak si byl nejistý. Sice jsen věděla, že si ho nezasloužím, ale taky jsem si byla jistá, že už nemůžu, a ani nechci, být bez něho po svém boku a tak jsem místo odpovědi spojila naše rty v jedny.
Tak i nějaká ta více romantická kapitola, kde se nám konečně dali dohromady 😏😏💕💖 ale jak dlouho jim to vydrží, hmmm?😏😅
Jinak jsem se rozhodla, že tu budou kapitoly vycházet každou středu (když se to povede, tak možná i víckrát)🙋
Tak snad se vám kapitola líbila🌹
Xx Terez❤
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...
