"Ahoooj, Alexis," pověsila se mi kolem krku už podnapilá Kenzie. S menším úsměvem jsem jí pozdravila nazpátek a rychle se rozhlédla kolem sebe. Sice přes všechny ty lidi tu nebylo moc vidět, ale i tak jsem si byla skoro jistá, že blonďák s jeho kopií se tu ještě nenachází.
Pořád jsem doufala, že se mu tu budu moct nějak vyhýbat, protože mluvit se mi s ním absolutně nechtělo. Vlastně od toho včerejšího incidentu u něj doma jsem s ním nepromluvila ani slovo i když mi tak milionkrát volal nebo psal.
"Uvolni se, jsi hrozně napnutá," uchechtla se a vrazila mi do ruky kelímek plný nějaké tekuniny, o jejíž původ jsem se radši ani nezajímala. Mezitím k nám všichni přišli i ostatní a po hromadném zdravení a ostatních kravinách jsme si společně sedli na blízkou pohovku a rozebírali všechno možné.
"Neví někdo, jestli přijdou i Gunnarseni?" zeptal se Leo a všechny si nás přeměřil pohledem.
"Martinus psal asi před půl hodinou, že dorazí o něco později, tak nevím," odpověděl mu Matthew a ušklíbnul se.
.
"Věnuješ mi jeden tanec?" přišel za mnou Matthew, když začala hrát pomalá hudba. I když se mi zrovna dvakrát nechtělo, stejně jsem nedůvěřivě vložila svojí ruku do jeho a on mě vytáhnul na taneční parket.
Společně jsme se zastavili až skoro uprostřed parketu, kde mi Matt omotal ruce kolem pasu a mě nezbylo nic jiného, než mu je přehodit za krk.
"Dneska ti to moc sluší," zašeptal mi do ucha a následně se usmál. V jeho přítomnosti jsem se cítila naprosto nesvá a nebylo mi to vůbec příjemné. Navíc jeho ruce klesaly každou chvilkou o kousek dolů, což znamenalo, že už teď byly o dost níž, než by se mi líbilo. Samozřejmě bych byla nejradši, kdyby se mě nedotýkal vůbec, ale pořád mě uklidňovalo, že do konce písničky už tolik nezbývalo.
Vyprávěl mi nějakou jeho 'vtipnou' příhodu a u toho mě neustále skenoval pohledem a tak jsem se snažila koukat kamkoliv - jen ne na něj a u toho se usmívat, jako bych ho poslouchala. Ale i ten falešný úsměv zmizel ve chvilce, kdy jsem si všimla tvrdého pohledu, kterým na nás koukal blonďák s hnědýma očima. Když si ale všimnul, že i já pozoruji jeho, odvrátil hlavu a odešel z místnosti.
.
"Pojďte, jdeme hrát flašku," vyrušil nás z konverzace totálně opilý Leo. S Tay jsme obě nastejno do sebe obrátily obsah dalšího - už minimálně desátého kelímku. Za Leem jsme došly do obýváku, kde už sedělo několik lidí v kruhu a tak jsme se vmáčkly někam mezi ně. Až když jsem se posadila, všimla jsem si, že sedím přímo naproti Martinusovi a Marcusovi. Sladce jsem se na ně usmála a pak svou pozornost obrátila na Lea, který vysvětloval pravidla hry.
A tak točilo flaškou, plnily se úkoly a to pořád dokola. Když ani v dalším kole neukázala flaška na mě, oddechla jsem si. Martinus se tázavě podíval na Lea, který mu měl něco zadat. Už podle jeho zákeřného výrazu jsem poznala, že to nebude nic, co by se mi na Martinusově místě líbilo.
"Vykousni se s Alexis," usmál se a věnoval mi zářivý úsměv. S nadzvednutým obočím jsem se podívala na Martinuse, který se snažil pohlede zabít Lea. Nejspíš to bylo mírou alkoholu v mé krvi, ale buď jsem si plně neuvědomovala, co se tady děje a nebo mi to bylo jedno. Než se ale Martinus stačil vůbec zvednout, svoje rty na ty moje přitisknul někdo jiný.
Myslím, že je všem jasné, kdo je ten "někdo", ale musela jsem to tu useknout, protože jinak by to byla hrozně dlouhá kapitola 😏😂❤ doufám, že se líbí ✋
Xx Terez🎁
ČTEŠ
Try Me | FF Marcus&Martinus
Fanfiction#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych p...
