The Pack

Na pokraji zhroucení

Šerif nemohl udělat nic. Vše se odehrálo tak rychle, že celý průběh stihl stěží jen sledovat. Cole napadl jednoho z jeho mužů, který u sebe měl zbraň. Než stihl druhý strážný zareagovat, Cole namířil zbraň na Stilese a střelil ho do zad. Stiles zaúpěl bolestí a padl k zemi. Na jeho šedém tričku se tvořila krvavá skvrna na levé straně hrudníku. Podle Stilesova sípání bylo jasné, že kulka zasáhla jeho plíci. Stiles ke všemu začal vykašlávat krev. „Stilesi! Stilesi!" Volal zoufale jeho jméno otec, který si k němu klekl. „Stilesi synku, vydrž." Žadonil.

„Zavolte záchranku!" Křikl Parrish, který se přihnal k místu střelby. I on byl značně šokovaný tím, co vidí. Ale nebyl sám. Cole, který si až dosud myslel, že je Parrish mrtvý byl jeho přítomností také velmi zmaten.

...

Derek se Scottem dorazili i se zraněnou vlčicí do Deatonovi ordinace. Veterinář už na ně čekal, jelikož mu Scott cestou volal. Byla s ním i Lydia, která se tu pokoušela najít nějaký způsob, jak by našla Lexie. Derek položil zesláblé zvíře na operační stůl a beze slova od něj ustoupil, aby se na zvíře mohl podívat Deaton. Muž v bílém plášti přistoupil k nerezovému stolu a začal vlka vyšetřovat. „Silně krvácí. Musíme to krvácení co nejrychleji zastavit, jinak zemře." Sdělil jim bez emocí doktor. Ostatně jako vždy.

„Jestliže je to vlkodlak, tak proč se nepromění zpět v člověka?" Zajímala se Lydia.

„Má na sobě zbytky oměje. Koukni se na Derekovi ruce, jak jsou podrážděné od toho, jak jí nesl. Nejspíš nemá dost síly se proměnit." Odpověděl jí Scott.

„Scott má pravdu, bude trvat několik hodiny, než se jí obnoví proces hojení. A pak i schopnost proměny zpět v člověka. Scotte, opláchni prosím Derekovi ruce od toho oměje." Požádá ho doktor.

„To nebude nutné." Protestuje Derek.

„Ale bude, je zbytečné, abys trpěl bolestí víc než je nutné." Řekne mu Deaton.

Derek si tedy povzdechne a nechá se Scottem odtáhnout k umyvadlu, kde mu Scott začne rány omývat. Deatonovi se zatím podařilo zastavit krvácení vlčice, ale je zneklidněný jejími ranami. Přesněji tím, co je způsobilo. Byly to drápy, ale zároveň i lovecký nůž. Vypadalo to, jakoby na vlčici zaútočil nadpřirozený lovec, což rozhodně neznamenalo nic pozitivního. Lydia sledovala doktorovi ruce, jak zašívají hluboké rány na břiše zvířete a její mysl se najednou vzdálila od reality. Zírala na zkrvavené vatové tampóny a najednou se jí před očima zjevil výjev plný krve. Lidské krve. Uprostřed tratoliště rudé tekutiny leželo tělo. Tělo chlapce lapající po dechu. Stiles, uvědomila si. Náhle se z jejího hrdla vydral již známý křik ohlašující, že se stalo něco zlého. Všichni tři přítomní muži v místnosti na ní upřeli vystrašené pohledy. Věděli, že se něco stalo. Jen netušili komu. „Lydie?" Promluvil na ní šeptem jako první Derek, když se vysílením sesunula k zemi. „Lydie? Co jsi viděla?" Vydechl otázku s napětím.

„Stiles." Špitla sotva slyšitelně.

„Lydie, co přesně jsi viděla?" Zeptal se Derek naléhavě.

„On...on...krvácel...ne-nemohl d-dýchat..." I ona sotva popadala dech tým rozrušením.

„Zavolám šerifovi." Řekne Scott a vytočí šerifovo číslo, jenže ten mu to nebere. „Zatraceně. Zkusím zavolat Parrishovi."

...

Parrish jen zpovzdálí sleduje šerifa, který sedí na nemocniční stoličce v čekárně a zírá na své ruce. Ruce, které měl potřísněné synovou krví z toho, jak se mu snažil zastavit krvácení. Dříve čilý a celkem energický muž vypadal, jakoby během dne zestárl snad o desítky let. A Parrish si byl moc dobře vědom toho, že muž ke kterému vzhlíží, právě teď prožívá snad nejhorší chvíle svého života. Jeho syn bojuje o život na operačním sále s prostřelenou plící a jeho dcera je už víc jak den nezvěstná. Sám Parrish byl stále dost otřesený tím, co se Stilesovi stalo. Znal toho chlapce již několik let a prožili spolu i dost věcí, které by nezasvěcený člověk nedokázal nikdy pochopit. Z jeho myšlenek ho vytrhlo až vyzvánění jeho mobilu. „Ano?" Ozval se stroze volajícímu.