The Pack

Párty

„Lexie teď nemám čas, zavolám ti potom." Odbyl jí Stiles a zavěsil.

„Co když to bylo důležitý?" Zeptal se ho Scott s vyčítavým pohledem.

„Scotte, co by asi tak mohla mít na srdci tak důležitýho. Neboj se, ona si poradí. Ale my se musíme soustředit na toho vlka, co tu pobíhá."

„A co když viděla toho vlka?" Rýpnul si do něj Scott.

„Kdyby viděla vlka se zářícíma očima, určitě by mluvila rozrušeně. Teda teď byla trochu nervózní, ale toho vlka určitě neviděla." Plácal Stiles.

„Seš doopravdy milující bratr." Zašklebil se na něj Scott.

„Jo to jsem." Zazubil se Stiles. „Hele přestaň kecat a radši se věnuj čichání. Třeba nasaješ pach toho vlka."

„Jasně, Liam s Hayden a Isaacem to vlastně celou dobu nezkoušeli. Stilesi, ten vlk prostě umí svůj pach skrývat."

„To ale neznamená, že ho nemůžeme najít. Co třeba použít Argentovi zbraně? Takový ty klacky, co zapíchneš do země a oni vydávají zvuk, který vlkodlaky nažene, tam kam chtějí oni." Zazubí se Stiles.

„Jasně, zajdem pro ty klacky." Uchechtne se Scott.

...

Všichni se rozdělili a začali roznášet a zapichovat Argentovy „klacky" do země. Stiles si vydupal to, že je schopný roznášet vábničky sám. Od ostatních byl už dost vzdálený, když za sebou uslyšel zapraskání suché větvičky. Začal se divoce rozhlížet kolem sebe a najednou se prakticky odnikud vynořili dva muži. Měli zbraně a kuše. Lovci, vytušil správně Stiles. Měl sebou sice prach z horského jasanu, ale ten by ho ochránil pouze před nadpřirozenými bytostmi. „Copak Karkulko, ztratila si cestu k babičce?" Zeptal se ho posměšně jeden z lovců.

„Co je vám do toho?" Odsekne naštvaně Stiles.

„Chystáte se chytat vlky, že jo? Ty a ta tvoje partička vlkodlaků, co si hrajou na hrdiny." Odtuší jeden z lovců.

„Co kdyby jste to přenechali nám? My si je chytneme, vyslechneme a pak...no však víš." Ušklíbne se druhý.

„A co kdyby jste vypadli? Nepotřebujeme žádnou pomoc a rozhodně nestojíme o další zavražděné vlkodlaky." Drží si Stiles svůj naštvaný tón.

„Tak hele srkčku." Chytne ho jeden z lovců pod krkem. „My si ty vlky chytneme i bez vašeho svolení, a jestli nepřestaneš s těma blbejma kecama a nevyklopíš, po kom jdete, skončíš stejně jako ti vlkodlaci. Tak vyklop, proč tady rozmisťuješ ty vábničky!" Stisk na Stilesově krku zesílil.

„Ani mě nehne." Řekne Stiles přidušeným hlasem.

„Jak chce, tak to z tebe prostě vymlátíme." Uchechtl se lovec, který držel Stilese pod krkem. Druhý lovec k němu přistoupí zezadu a uchopí jeho ruce, které mu za zády zkroutí. Stiles se zmítá a snaží se vysvobodit, ale lovec je moc silný. Lovec, který ho doposud držel pod krkem, si maličko poodstoupí a pak se rozmáchne pěstí. Ta zasáhne Stiles do levého boku. Přicházejí další rány a Stilesovi teče krev z nosu a roztrženého rtu. Najednou se ozve varovné zavrčení. Lovci se stihnou sotva ohlédnout a už po nich vystartuje tmavý vlk. Lovci se chopí zbraní a pálí jednu omějovou kulku za druhou, ale vlk se jim jako zázrakem vyhýbá. Stiles vše sleduje ležící celý vysílený a bolavý od deště vlhké zemi. Lovcům dojdou náboje a vlk se odhodlá konečně k razantnějšímu útoku. Popadne jednoho lovce za kotník a prudce s ním smýká na zemi. Poté se vrhne i na dalšího lovce a provede to stejné co s prvním z nich. Ovšem žádného lovce vlk nezabije, jen je poraní, tak aby za pár týdnu byli opět zcela zdraví. Pak na ně začne výhružně vrčet a pomalým přibližováním jim dává najevo, aby odešli. Lovci se jen vystrašeně zvednou a utíkají pryč. Vlk svou pozornost teď obrátí na Stilese. Pomalinku se k němu přibližuje a sklopenou hlavou mu dává najevo, že mu nechce ublížit. Dojde až těsně ke Stilesovi a pravou packou se ho dotkne. Stiles pocítí, jak jeho tělo opouští veškerá bolest.