The Pack

Faul I.

Od prvního lakrosového tréninku Stiles bedlivě pozoroval dění na hřišti. Chtěl si být naprosto jistý, že Lexie nikdo neubližuje. Věděl, že kdyby se jí něco stalo, jeho otec by si to určitě vyčítal. Sledoval hřiště, ale na pár tvrdších strkanců v zápalu hry, se Lexie nic zvláštního nedělo. Ale jedno mu bylo jasné, Lexie nebyla úplné dřevo. Jenom to předstírala a dokazovalo to i to, že i když vždy doběhla při rozcvičce poslední, nebyla téměř vůbec zadýchaná. „Ahoj, proč tak hypnotizuješ to hřiště?" Zeptal se ho Scott.

„Čau, co tady děláš?" Zeptal se ho Stiles překvapeně.

„Jen jsem si s tebou chtěl o něčem promluvit." Začal Scott.

„Fajn, tak povídej." Vyzval ho Stiles.

„Volal mi Derek. Prý našli Petera a on by je možná mohl dovést k fialovookému vlkovi. Víš, chci se ujistit, že seš v pohodě s tím, co bych chtěl udělat." Mluvil nesměle Scott.

„Myslíš to, že se chceš vzdát svý moci?" zeptal se trochu nevrle Stiles.

„Jo, vysvětlil jsem ti snad, proč to chci udělat. Chci normální život, nechci do tohohle světa zatahovat Jenny." Obhajoval se Scott.

„Vážně ti na Jenny tak moc záleží?" Podíval se na něj a Scott přikývl. „Tak proč seš pořád tady? Lovci jsou pryč, je tu klid a ty si Jenny neviděl už několik měsíců." Zeptá se ho Stiles.

Scott chvilku mlčky přemýšlí. „Ano, záleží mi na Jenny, ale ty lovci se můžou kdykoli vrátit."

„To bychom zvládli i sami a mimo to, Liam s Hayden se zítra vrací. Oni to tu přece ohlídají, sám si je cvičil." Přesvědčuje ho Stiles. „Jestli to vážně chceš udělat, vzdát se svý moci, tak bys měl vědět jistě, jestli za to Jenny stojí. A tím, že s ní nebudeš, to těžko poznáš."

„Asi máš pravdu." Uzná Scott. „Je pravda, že mi každý den píše, jak se jí po mě stýská."

„Ale otázkou je, jestli se stýská i tobě po ní." Řekl Stiles.

„Jo chybí mi, ale neměl jsem až tak moc času nad tím přemýšlet, když jsme se snažili ochránit vlkodlaky před lovci." Připomene mu Scott.

„To není jediný důvod, proč jsi zůstal, že ne?" Vytuší Stiles.

„Ne, není. Nechtěl jsem odjíždět taky kvůli tvojí situaci. Slíbil jsem ti, že se na mě můžeš spolehnout, když si se rozhodl, aby si Lexie šerif vzal do péče." Připomene mu svůj slib.

„Jo já vím, nebylo to pro mě lehký a pořád mám problém si na ní zvyknout. Ale to doopravdy není důvod, abys zůstával. Nějak to bez tebe zvládnu. A taky nezapomínej na to, že tu pořád bude Lydia." Ušklíbnul se na něj.

„Vážně si myslíš, že to tu beze mě všichni zvládnete?" Zeptal se nejistě Scott.

„No jestli se vzdáš svojí moci, nebudeme na tebe moct dál spoléhat. Ale jo, nějak to tu bez tebe přežijem." Usměje se na něj.

„Fajn, takže až se vrátí Liam s Hayden, odjedu." Rozhodne Scott.

...

Lexie se v poslední době vždy po tréninku těšila na večer, kdy přijde Scott. A ačkoliv jí celá tahle situace pořád připadala trochu divná, po nepříjemných slovech protivné brunety, kterými jí zasypávala přinejmenším vždy aspoň v šatně, jí Scottova přítomnost pomáhala se uklidnit. Vždy když pomyslela na tu protivnou brunetu jménem Tiffany, otvírala se jí kudla v kapse. Konečně se ozvalo důvěrně známé zaťukání na okno. Scott se jako vždy protáhl oknem do jejího pokoje. Jenže tentokrát byl nervózní. „Scotte, seš v pořádku? Připadáš mi nějaký roztržitý." Zeptala se ho podezíravě Lexie.