Black and white swan

Třináctý díl

Omluvám se že to tak dlouho trvalo. Problémy doma.. 

luciqa..

Celý den jsem ho držel v posteli a snažil se ho odreagovat od všech sraček co nás čeká. Na Jimmiho jsme ani nemuseli myslet dokud se neozval zvonek pod dveřmi. S otráveným povzdechem se zvedl a jen v boxerkách odešel. Chvíli jsem jen tak ležel zahalený jen dekou dokud do pokoje nevtrhl hurikán v podobě mého přítele! Nechápavě si ho prohlídnu než spustí salvu nadávek a urážek na moji osobu. Jediný co ale vnímám je Harry, který projde za ním jakoby nic a projde jen kolem dveří jakoby ho naše situace nezatěžovala. Moment.

Jsem idiot. Pro Jimmiho není Harry ale Sam.

,, Ty si myslíš, že mě baví nechávat ze sebe dělat debila? Kde je ten teplouš Harry? Máš ho pod postelí? Nebo kde je kurva?!" vřískne naprosto nepříčetně.

Posadím se a opřu se o čelo postele, abych na něj dobře viděl. ,, Pojď sem Jimmi," hodím k němu hlavou a počkám než přijde. ,, Ten idiot Harry tady není jel za příbuznýma a já se včera opil se Samem, zlato," chytím ho za tvář a přitisknu se na jeho rty. Trvá jen chvíli než začne spolupracovat.

Harryho pohled:

Měl jsem vztek. Co si to dovoluje. Odstrčí mě od dveří jenom aby zjistil co? Když jsem procházel chodbou za ním měl jsem chuť ho nakopnout, ale co by mi to bylo platný?

V hloubi duše jsem doufal, že se o to postará Lou a já se budu moct vyspat v jeho obětí, ale čeho jsem se dočkal. Jen co se zastavím ve dveřích mého pokoje vidím Louiho jak se s ním líbá?! To jako vážně? S otevřenou pusou jsem tam chvíli stál než mi ruply nervy. Co jsem vlastně čekal.

Rozrazím dveře a nechám je pořádně prásknout o stěnu. Oba se na mě zaraženě podívají. ,, Co si myslíte, že děláte v Harryho posteli?! Oba dva hned teď vypadnete nebo si vezmu jeho baseballovou pálku!" vřísknu naštvaně.

Rychlostí blesku Jimmi zmizí a nechá Louiho se obléct. Nevim ani jestli byl v tomhle domě, ale šel jsem si opravdu pro svoji pálku a čekal ve dveřích než se obleče Lou. Pomalu došel až ke mě. ,, Harry je mi to líto. Musel jsem."

,, Sakra drž hubu Louisi a vypadněte z mého domu!" vykřičím mu přímo do tváře. Zaskočeně si mě prohlédne, ale nakonec jen pomalu přikývne a posbírá zbytek svých věcí než odejde.

Zmoženě se svalím do postele a rukama si prohrábnu vlasy. On si s tím prostě nedá pokoj! Dostal co chtěl a teď se určitě vrátí k jistotě s tím idiotem.

Nemůžu bejt v tom pokoji. Je mi ze sebe špatně, proto seběhnu do obýváku a hodím sebou na pohovku. Zapnu si televizi kde na mě hned vyskočí zprávy. ,, Právě teď čekáme před branami státní věznice na propuštění bývalých vlastníků sirotčince, kteří podle všeho...," rychlostí blesku vypnu televizi a zaraženě zůstanu zírat na černé obrazovce. To snad ne.

Louisův pohled:

Společně jsme došli k nám. Ani nevím, proč jsem ho neodstrčil hned když se na mě nalepil víc. Myslel jsem, že to bude jenom krátký polibek, abych ho ujistil, že jsme v pohodě. Harry si teď musí myslet kdo ví co. Posadím se ke stolu v kuchyni zatím co Jimi začne připravovat nějaké jídlo. ,, Jo zlato už jsi to slyšel? Díval jsi se tam na televizi?Včera odpoledne vysílali přímí přenos ze státní věznice," zachechtá se a pokračuje ve vyndavání surovin. Nechápavě si ho sjedu pohledem než se zase rozpovídá. ,, Takže o tom nevíš. Propustili nějaký zločince," se zamračením šermoval nožem než se pustil do krájení.