Black and white swan

Osmnáctý díl

AAAaaaaahojda.. :D Novej díl, nová slátaninka.. :) nevím co k tomu psát.. je to opravdu míň než nic mo.. omlouvám se za chyby a za to, že to za nic nestojí.. 

luciqa.. :P

 Jen co se ozvalo vybídnutí jsem vstoupil a nejistě se usmál. ,, Pojď dál a posaď se," hodí zamračeně rukou k židli naproti němu. Bez jediného slova udělám co řekne. ,, Fuu Harry," vydechne a zabodne se do mě ledovýma očima. Asi jsem to podělal dřív než jsem měl možnost tady opravdu pracovat. ,, Vysvětlíš mi to, nebo hodláš jen tiše sedět a čumět na svoje ruce?" Byl opravdu podrážděný a já se mu ani nedivil.

Nejistě přikývnu, ale stejně odvahu na to podívat se mu do očí hledám horko těžko. ,, D- dobře," zakoktám. Zase se cejtím jako nula u Louise.

,, Neboj se mě!" zaskočeně z něj najednou vypadne. S otazníky se na něj podívám až se konečně usměje. ,, Nechci, aby jsi se cítil špatně a měl ze mě strach! Jenom nemám rád, když se lidi snaží být někým kdo nejsou," zatřese nechápavě hlavou. Jenže v tomhle je malý rozdíl. U mě je to přece jinak. Jsem nucený k tomu, abych nebyl sám sebou. ,, Takže," vydechne klidněji a opře se do křesla. ,, V klidu mi řekni proč ses představil jako nějaký Sam," spojí si ruce na břiše a klidně se usměje.

Vůbec netuším co mu mám vlastně říct. ,, Víte. Tím, že jsem odešel od Tomlinsona a to co se stalo za celou tu dobu. Taky to že jsem ztratil jedinou osobu, která mě milovala," šeptnu tiše a musím se odmlčet. V krku mám knedlík a oči se pomalu plní slzami. Nechci se před ním rozbrečet. Prudce vydechnu a zabodnu se do jeho očí. ,, Mám pocit, že potřebuju kompletní změnu. Harry jakoby už neexistoval. Proto, jsem se představil jako Sam. Chápete? Nikdo mě nezná takhle," ukážu na sebe a protáhnu koutky do chabého úsměvu. ,, Nechci být už víc Harry. Rád bych byl někým, kdo má možnost postavit si nový život," vydechnu. Chvíli si mě prohlíží a chápavě kývá hlavou než se probere s hlubokým nádechem.

Nakloní se blíž ke mě a lokty se opře o desku stolu než se usměje. ,, Dobře tedy. Chci tvoje celé jméno a zařídíme ti doklady. Neměl by to být problém. Jednoduše zažádáš o změnu jména," mrkne na mě.

,, Ne to není nutné!" vyštěknu rychle. Zaskočeně se na mě podívá. Mám chuť si nafackovat. Nervózně si odkašlu a rozhlédnu se po místnosti. ,, Já už jsem si to byl vyřídit. Čekám na vyřízení. Jen jsem jaksi nevěděl jak vám to mám říct," nasadím falešný úsměv. Znovu jen chápavě kývne a spráskne ruce bez jediného slova. ,, No takže můžu jít?" zeptám se s trochou nejistoty.

Hned přikývne. ,, Jo. Můžeš. Ještě dnes ti pošlu nějaké fotky, které bych chtěl, aby jsi zhodnotil a vybral ty nejlepší. Když budeš mít nějaký nápad tak k nim udělej jen poznámky. Já se za tebou později zastavím jak ti to jde," oznámí mi všechno co potřebuju a konečně mě nechá odejít.

Sotva se zavřou dveře jeho kanceláře vjedu si rukama do vlasů. ,, Harolde sakra co to děláš?!" zasyčím si pro sebe a vyrazím zpátky k sobě.

,, Sameee!" zvolá nadšeně ten Josh. Nasadím zase jeden ze svých úsměvů a kývnu mu na pozdrav. ,, Tak co? Jak to šlo u šéfa?" zeptá se vesele. Za chvíli z toho kluka budu mít tiky jestli se hned nepřestane tak blbě culit.

,, Jop. Šlo to. Jen se ptal jak se mi líbí kancelář, a že mi pošle ještě během dneška práci," pokrčím ledabyle rameny a chci kolem něj projít, ale on mě zastaví rukou na mé hrudi.