Black and white swan

Třicátý druhý díl

Ahoj. Já vím jsem hrozná aomlouvám se. Ani netuším jak dlouho jsem nepřidala. Nějak ten čas utíká moc rychle, protože mi to nepřijde tak dávno a už je to víc jak měsíc myslím takže se vám opravdu moc omlouvám.. Jinak nevím co k tomuhle dílu moc co dodat.. Není nic moc prostě slátaninka, ale tak snad se to bude aspoň trošičku líbit. Děkuju za vaše přečtení, hvězdičky a komentáře. Ani si nedokážete představit jak moc to pro mě znamená, když to vidím.... Ještě jednou děkuju a omlouvám se za chyby.
Luciqa.. :*

Niallův pohled:

Sotva jsem došel domů tak jsem se v předsíni srazil s mojí láskou. Zmateně si mě prohlédl a přišel těsně ke mě, aby mě objal. ,, Co se stalo?" vypadne z něj, když se odtáhne na délku paží. Ty oči, které mě zrovna zkoumají mi vždycky připomenou, že mám pořád tolik lásky na tomhle světě a člověku, kterému tyhle oči patří bych svěřil kdykoli vlastní život.

Smutně si povzdychnu než seberu odvahu znovu se mu podívat do tváře. ,, Louis se chová divně, ale chce vidět Harryho."

,, Ale to je skvělý!" vyjekne tiše a oba se rozhlédneme jestli nás nikdo neslyší.

Jen co si všimne, že se pořád mračím tak jen nechápavě svráští obočí. ,, Nemyslim si, že je ochotný to s nim znovu zkusit. Spíš nadzačil dost jasně, že je čas tohle všechno ukončit. Ale říkám. Louis před odjezdem a Louis, kterej se vrátil je divnej. Jeho chování mi na něj nesedí. Nikdy by se z toho co se děje jen tak nevyhrabal a já nevím jak s ním mám mluvit," zakňučím nakonec a nechám se obejmout.

,, Nějak to dopadne. I kdyby se teď rozešli tak pořád má pokoj tady. Když se budou každej den potkávat a pokud se doopravdy kdy milovali tak si myslim, že to bude v pohodě a nakonec spolu stejně skončí. Když je vidím spolu tak mi přijde, že k sobě doopravdy patří. A i přesto co jsem mu řekl v nemocnici, co jsem vůbec nemyslel vážně, tak vím, že je to dobrej chlap. Věřím mu a popravdě je to můj nejlepší kamarád," zašeptá nakonec což mě přinutí k úsměvu. ,, Pojď je večeře," hodí hlavou do kuchyně.

Všechny pozdravím a posadím se k ostatním. ,, Kde jsi byl?" zeptá se se zájmem Liam.

Nerozhodně se podívám zpátky na Zeeho, který jen kývne.

Pohled zapíchnu do Harryho. ,, Louis tě chce zítra vidět. Máš se zastavit v jeho kanceláři. Máš tam bejt v osm." Sotva jsem řekl jeho jméno tak se s nadějí napřímil. ,, Nic nevím. Nebudu ti tady dávat naděje, protože pokud jsem v něm nějak uměl číst před tím odjezdem tak teď je pro mě jako knížka ve francouzštině. Nevím co bys měl čekat, ale připrav se na všechno a dej mu čas aby ti řekl všechno co má na srdci, protože si to zaslouží. Zaslouží si, aby jsi ho vyslechl a neskákal mu do toho." Chápavě přikývne a celý zamyšlený se zadívá do svojí misky polévky.

Je mi líto, že mu to musím říct takhle, ale jinak to nejde. Tak nějak mě tohle všechno zocelilo. A to co mi napsal Louis než odjel tak mě docela donutilo zamyslet se nad tím. Má pravdu, mám vlastní hlavu a hodlám jí využít a taky mám pusu od toho, abych řekl co si myslím. Tak dlouho jsem se bál, že to nedokážu. Ale ne, mýlil jsem se. V hodně věcech, ale v jedný rozhodně ne. Louis Tomlinson je dobrej člověk. Ať si tady v tom domě říká kdo chce co chce. Dokonce i v novinách říkali, že je jeho odchod podezřelí a s největší pravděpodobností jel za milencem. Nikdo nevěděl kde je a byl jsem za to rád, protože jsem to byl já a Ash, kdo s ním sdíleli tyhle chvíle a povzbuzovali ho, i když byl daleko tak jsem mu mohl konečně oplatit všechno co pro nás za tu dobu co se známe udělal. Jen se mi nelíbí jeho chování. Je doma jen pár hodin a už mi chybí znovu ale tentokrát bych byl radši kdyby se vrátil starý a citlivý Lou, kterého znám. Nechci tohohle odtažitého a chladného Louise. Opravdu bych si přál aby se věci zase zlepšily a on se vrátil do normálu.