I'll show you slaughter (Jerome Valeska)

Kontakt, o který se nestojí

Jízda probíhala mlčky. Jenna neměla zapotřebí povídat si se zločincem.

V autě by nadále panovalo hrobové ticho, kdyby chlapec nezapočal konverzaci. „Nejseš nějaká mladá na to, abys byla poldou?"

Dívka protočila panenky. „Jsem o tři roky starší, než ty. A vzhledem k tomu, že jsem i na vyšší pozici, než ty, přeji si, abys mi vykal."

Zrzek její výzvu ignoroval. „Proč ses rozhodla bejt cajtkou? Kriminálnice by ti slušela víc."

Jenna otráveně vydechla. „Moc milé. Promiň, dávám přednost zábavě, která není v rozporu se zákonem."

Chlapec zamyšleně pohlédl z okna. „Škoda..." Hlesl. Po zbytek cesty už nepromluvil. Dívce tento stav vyhovoval. I když si to nechtěla připustit, někde hluboko uvnitř sebe pociťovala strach. Strach, který způsobil chlapcův děsivý smích.

Každých pět minut jízdy nahlédla do zpětného zrcátka, aby zrzka zkontrolovala. Vždy poslušně sledoval dění venku za okýnkem vozu.

...

Když dojeli do cíle, tedy před policejní stanici, dívka pečlivě zaparkovala. „A jsme tady!" Zvolala a vytáhla chlapce z auta.

Když procházeli stanicí, policisté od nich nejistě ustupovali.

„Gratuluji. Budíš docela slušnej respekt." Hraně jej pochválila, načež přistoupila ke svému stolu, kde jí její spolupracovníci přichystali chlapcovu složku.

„Jerome Valeska... Jsi Polák, nebo tak něco?"

Zrzek jí věnoval nechápavý pohled. Chvíli na to vyprskl smíchy. „Ne... Vyrůstal jsem v cirkusu."

Dívka uvědoměle přikývla. „Tak proto to příjmení..." Z kapsy vytáhla propisku a na papír napsala jeho nynější zločin. Zrzek jí při tom neurvale nahlížel pod ruku.

Po zapsání všech důležitých údajů chlapce zavřela do cely. „Zde počkáš na výslech. Ale ty to určitě znáš, nejsi tady poprvé." Prohodila sarkasticky a posadila se na židli naproti cely.

„Jsi zadaná?" Prolomil ticho chlapcův hlas.

Jenna nechápavě svraštila obočí. „Co, prosím?"

„Jestli jsi zadaná!" Zvýšil hlas.

„Do toho ti nic není!" Odsekla. Trochu sebou cukla, když jí na rameni přistála něčí ruka. Otočila se, aby dotyčnému viděla do tváře. Pousmála se, když spatřila obličej Jima Gordona.

„Zdravím, Jenno. Potřebuji..."

„Ahoj, Jimbo!" Přerušil jej nadšený zrzek.

Jim zrudl. „Doveďte mi ho k výslechu, prosím."

„Dobře." Přitakala. Propustila chlapce z cely a vedla jej temnou chodbou k výslechové místnosti. „Co jste si udělali?" Otázala se se zájmem.

„Vykuchal jsem mu starou." Ušklíbl se, jako by právě ukradl psovi míček.

Znechuceně nad ním zakroutila hlavou a pokračovala v chůzi.

Když došli k výslechové místnosti, nejistě na něj pohlédla. „Vzhledem k tomu, cos Gordonovi provedl, je možné, že tě přetáhne vyslýchací lampou, takže... Hodně štěstí!" Falešně se zazubila a pustila zrzka dovnitř.