I'll show you slaughter (Jerome Valeska)

V její přízni

Když za sebou zavřeli dveře Jeromova bytu, Jenna úlevně vydechla a rozhlédla se kolem. Zrzek nežil v  přepychu, ale ani v chudobě. Vše působilo útulně a pohodlně.

„Posaď se na gauč." Rozkázal jí, svírajíc v ruce lahvičku s dezinfekcí.

Jenna se posadila a provokativně se na chlapce ušklíbla. „Budeš si hrát na mou mámu?"

„Jednou v životě se snažím bejt milej, tak drž jazyk za zuby a užívej si to." Zamračil se.

„Fajn." Odfrkla si. Když jí k ráně přiložil hadřík potřísněný dezinfekcí, mírně sebou cukla a zavřela oči.

Zrzek se nad tím uchechtl a začal ji opatrně ošetřovat. Jeho chování bylo zvláštní a Jenna mu nevěřila jediné slovo, které z jeho úst vyplulo.

„Hotovo." Zazubil se a s úsměvem od ní poodstoupil.

Blondýnka se zhluboka nadechla a vstala. Nikdy by to nepřiznala nahlas, ale po celou dobu Jeromovy těsné blízkosti zatajovala dech.

„Kam jdeš?" Otázal se, když mířila ke dveřím jeho bytu.

„Domů?" Povytáhla nechápavě obočí a poněkud nejistě si odkašlala.

„Nenechám tě teď odejít. Určitě tě hledají." Zamračil se.

Jenna zmateně nakrčila nos. „Kdo?"

„Členové toho gangu, bloncko." Zašklebil se. Choval se, jakoby byl stokrát chytřejší než ona, což ji velmi rozčilovalo. „Přespíš u mě." Zazubil se.

Dívka se zamračila. „Hah, to sotva. Nevěřím ti, zrzoune."

„Jak myslíš. Klidně si zůstaň napospas urostlým rváčům."

Chvíli na něj zamračeně hleděla, načež protočila panenky. „Fajn."

Jerome se vítězně zazubil a podal jí svou džínovou košili, jež doteď ležela přehozená přes opěradlo židle. „Dej si sprchu a převlékni se do ní."

Jenna chtěla prohodit nějakou kousavou poznámku. Nakonec si to však rozmyslela a zmizela v koupelně.

Rány pod horkou vodou štípaly, ale i přes to jí parná očista udělala dobře.

Když ze sprchy vylezla, dlouze si prohlédla svůj odraz v zrcadle. Tvář měla již čistou s ošetřenými škrábanci. Další šrám se nacházel na hrudi a další na paži. Pouze tiše sykla, načež si oblékla zrzkovu košili a černé krajkované kalhotky. Svou uniformu a zbytek oblečení poskládala do úhledné hromádky. Následně se vrátila za Jeromem.

Když ji spatřil, provokativně zavrněl. „Vypadáš jako kotě."

Blondýnka mu věnovala varovný pohled a svalila se do jeho postele. Byla měkká a velmi pohodlná.

Jerome si lehl vedle ní a začal si hrát s její služební čepicí.

Mírně se zamračila a posunula se na kraj postele. Co nejdál od něj.

Chlapec se nad tím uchechtl a otočil se k ní zády, načež zavřel oči.

Jenna jeho gesto zopakovala a téměř okamžitě propadla hlubokému spánku.

Uprostřed noci ji přepadla žízeň. Opatrně vylezla z postele a jako myška zamířila do kuchyně, kde si do vysoké sklenice napustila vodu.

„Co mi tu čmucháš?" Ozval se Jeromův zvučný hlas.

Jenna sebou trhla a pohlédla směrem, ze kterého se hlas ozval.

Zrzek stál opřený o futra dveří a s úšklebkem si ji prohlížel. Delší vlasy mu po pramenech spadaly do tváře.

„Šla jsem se napít." Vydechla.

Mírně se pousmál a sklenici jí vzal, načež se dlouze napil.

Jenna se zamračila. „Jsi drzý."

„Já vím." Zazubil se a zblízka si ji prohlédl. „Ale ty taky." Zavrněl a hladově se jí přisál na rty.

Blondýnka zalapala po dechu a překvapeně na něj pohlédla.

Chlapec si samolibě odfrkl, načež ji opět políbil a vzal si ji do náruče.

Dívka neprotestovala. Po chvíli začala spolupracovat a za ruku jej potáhla do ložnice.

Jerome jí skousl ret, svlékl z ní košili a chodidlem za nimi zabouchl dveře.