Když procitla z hlubokého spánku, zjistila, že Jerome, vedle kterého po jejich společné noci usnula, již nespí na své polovině postele. S potutelným úsměvem na tváři se vyhoupla do sedu a promnula si oči, načež své nahé tělo zahalila do rudé deky. Ranní paprsky slunce ji přes polozatažené žaluzie šimraly na tváři a z dáli se ozývaly hlasité rány, jako když se z náklaďáku vykládají těžké plechové sudy.
Když vkročila do kuchyně, naskytl se jí pohled na zrzavého chlapce, jenž stál opřený o nerezovou linku a poklidně si vychutnával ranní kávu.
Se zájmem si Jennu prohlédl, přičemž se mu rty roztáhly do širokého úsměvu. „Nazdárek, bloncko."
Blondýnka se zašklebila. „Neříkej mi tak, zrzku."
„Fajn ohoz." Zazubil se a ukázal na sametovou deku, do níž byla zabalena.
Jenna si své tělo letmo prohlédla, načež se ušklíbla. „Dík." Zamručela a z ruky mu vytrhla poloprázdný šálek horké kávy, kterou následně vypila do dna.
„Hej..." Zašklebil se. „Uvař si svou kávu."
Blondýnka se uculila, načež mu prázdný šálek vrátila a povolila sevření, jež deku drželo na jejím hrudníku, a nechala ji svézt se po útlém, bledém těle.
Jerome nadzvedl obočí a se spokojeným zamlaskáním se o kuchyňskou linku opřel lokty.
Dívka mu provokativně pohlédla do očí, načež se otočila a začala si oblékat ušpiněnou policejní uniformu.
„Děláš to schválně?" Zaškaredil se. „Bezcitně mě provokuješ."
„Trest za dlouhodobé znepříjemňování života." Zašklebila se a zamířila ke dveřím.
„Něco ti chybí, bloncko." Protočil Jerome panenky, načež jí podal modrou čepici.
Jenna se pousmála a nasadila si ji na rozcuchané zlaté kadeře.
Chlapec spokojeně zavrněl a, než stačila opustit jeho byt, za ruku si ji přitáhl k sobě a poněkud hrubě a majetnicky ji políbil.
Náhle se však zpoza dveří ozvalo rázné bouchání. „Otevři, Valesko! Vím, že tam tu mladou fízlici máš!"
Jenna na zrzka vyděšeně pohlédla.
„Jeden ze členů gangu." Zašeptal. „Schovej se v ložnici. Odprásknu ho hned, jak vleze dovnitř." Ujišťoval ji, přičemž ji strkal do vedlejší místnosti.
Než však stihl zavřít dveře, muž hrubou silou vtrhl do jeho obydlí.
Jenna dveře okamžitě přivřela a roztřesenýma rukama si začala přebíjet služební pistoli. Nepřítomně pohlédla před sebe a skousla si ret. Vážně jí tento mladý kriminálník stál za další průšvih? Nemusela si odpovídat. Nohou otevřela dveře a namířila na muže zbraň. „Ruce nad hlavu a klekni si!" Rozkázala, avšak hromotluk se pouze zlověstně zašklebil a namířil si to k ní. „Nepřibližuj se!" Vyhrkla a začala couvat, dokud zády nenarazila do bílé zdi.
Muž stále nereagoval.
Když byl těsně u ní, Jenna zavřela oči a stiskla spoušť.
Bytem se ozval hlasitý výstřel a mužovo tělo s prostřeleným srdcem padlo k zemi.
„Sakra!" Vyštěkla a prsty si vjela do vlasů.
Jerome na ni překvapeně pohlédl.
„Já ho zabila!" Vyhrkla.
Chlapec k ní přistoupil a letmo se dotkl jejích zad. „Zmiz odsud, já odklidím tělo."
„Ale..." Vydala ze sebe a se slzami v očích na něj pohlédla.
„Prostě běž!" Vyštěkl.
Blondýnka po chvíli váhání přikývla a sprintem opustila jeho byt.
ČTEŠ
I'll show you slaughter (Jerome Valeska)
FanfictionDOČASNÁ PAUZA Gotham. Město, jež je naprosto protkáno zločinem. Tamní obyvatelé, usínajíc ve strachu, že se nedožijí zítřka, spoléhají na sílu v podobě mužů ve zbroji. Jako dítě měla Jenna velký sen: Stát se policistkou. Rodiče jí nikdy moc nevěřil...