I'll show you slaughter (Jerome Valeska)

Zatčena

Pod rouškou noci se proplétala ulicemi, jež byly v tuto noční hodinu naprosto liduprázdné. Její kroky směřovaly ke starému bytovému domku v centru města. Pod vlivem silného alkoholu se na vysokých podpatcích všelijak motala a snažila se udržet rovnováhu.

Z pravého rohu ulice náhle vyběhla vysoká blonďatá žena. I přes to, že měla boty s jehlami stejné výšky jako Jenna, běžela opravdu rychle. Plnou rychlostí se střetla s opilou dívkou a srazila ji k zemi. Vůbec ji to ale nezpomalilo. Aniž by se ohlédla, běžela dál, dokud nezmizela za rohem úzké temné uličky.

Blondýnka zůstala sedět na vlhké zemi a snažila se uspořádat si v hlavě, co se právě odehrálo.

Po pár sekundách se kolem ní začaly mihotat světla baterek. „Ruce vzhůru, ať na ně vidím!" Ozval se mladý mužský hlas.

„Co..." Vyhrkla, ale na další slova se nezmohla.

„Říkám ruce vzhůru! Hned!" Zaburácel tmavovlasý mladík v uniformě.

Když zaostřila, aby muži v té neprostupné tmě viděla do tváře, všechen alkohol z ní rázem vyprchal. Tvář asijského původu, vysoká, svalnatá postava. Moc dobře toho muže znala. Dost dobře na to, aby si uvědomila, že stojí tváří v tvář člověku, který s ní soupeří o povýšení.

S obtížností se postavila na nohy. Musela si pomoct dlaněmi, protože vysoké jehly ji nelítostně sunuly k zemi. „Co jsem provedla?" Otázala se hořce. Ruce při tom nechala volně viset podél svého těla.

Mladík se zdál být trochu zaskočený tím, koho před sebou vidí. Svou překvapenou grimasu ale okamžitě skryl pod masku tvrdosti. „Kolikrát to mám ještě opakovat, Torresová? Dej ty zatracený pracky nad hlavu!"

Jenna k němu vzdorovitě přistoupila. „Řekni mi, co jsem sakra provedla, Jasone!" Cítila, jak se jí začíná zmocňovat vztek. Ta emoce byla tak intenzivní, že naprosto ignorovala Jasonova parťáka stojícího vedle něj.

„Jestli se budeš takhle vztekat, nasadím ti pouta!" Zakřičel.

„Ty mi žádný pouta nasazovat nebudeš! Já jdu domů!" Vyštěkla, načež se rozešla směrem ke svému bytu.

Mladík ji ale uchopil za paži a silou ji hodil na vlhkou zem.

Obličejem narazila do tvrdého asfaltu, čímž si zajistila další odřeninu do počtu. „Co to sakra děláš?" Vyjekla. Tón jejího hlasu byl plný zlosti a překvapení.

„Přestaň být agresivní, Torresová!" Nakázal jí, přičemž se k ní lehce sklonil.

Když se pomalu začínala zvedat do sedu, opět ji uchopil za paži, postavil ji na nohy a přitiskl ji k policejnímu vozu stojícímu kousek od nich. „Nečekal bych, že se po službě u policie vydáš loupit." Zasmál se, když rozzuřené dívce nasazoval pouta.

„Já neloupila! To ta ženská, která mě srazila! Máš špatnou blondýnu!" Křičela.

Její kolega jí surově přitlačil hlavu na čelní sklo auta.

„Ty zatracenej parchante!" Když ji začal prohledávat, prudce sebou škubla. „Nesahej na mě! Nakopu ti zadek, Colline Jasone!"

Muž s havraními vlasy ji s klidem v duši ignoroval. Spolu se svým parťákem ji posadili na zadní sedadlo auta, načež oba nasedli.

Nemohla tomu uvěřit. Když k policii nastupovala, netušila, že bude zatčena svým kolegou. Jako by to bylo potrestání za to, že pomohla chladnokrevnému kriminálníkovi.