I'll show you slaughter (Jerome Valeska)

Večírek

Příčinou jejího probuzení byl hluk vycházející z protějšího bytu. Ospale se vyhoupla do sedu a rozhlédla se po ložnici. „Už zase něco slaví!" Zavrčela. Spěšně si oblékla karmínový župan a vydala se za narušiteli nočního klidu.

Rázně zaklepala na dveře protějšího bytu a vyčkala, až jí někdo otevře. K jejímu údivu ji přes hlasitou rockovou hudbu slyšeli. Otevřel jí náctiletý černovlasý chlapec s drzým úšklebkem na tváři.

„Přejete si?" Usmál se sebevědomě.

„Ihned ztlumte tu děsnou hudbu! Žijí tady lidé, kteří brzo ráno chodí do práce!" Vyprskla na něj rozzuřeně Jenna.

„Donuť mě." Ušklíbl se brunet.

Blondýnka pozdvihla ukazováček na znamení, že má chvíli počkat a rozběhla se do svého bytu.

Ze stolu si vzala svůj dočasně neplatný odznak a vrátila se zpátky ke dveřím bytu svého "nepřítele". „GCPD! Vypněte tu hudbu, nebo přespíte na záchytce!" Zakřičela s odznakem zdviženým nad hlavou.

Všichni najednou ztichli a hudba přestala hrát.

Jenna se vítězně ušklíbla a s pocitem vyhraného "souboje" hrdě odkráčela do svého bytu.

...

Její druhý den práce v Arkhamském ústavu probíhal stejně, jako ten první. „Já tady umřu nudou!" Zaskuhrala, načež se hlavou opřela o šedou stěnu dlouhé chodby.

Její pozornost upoutal hlasitý pláč ozývající se ze společenské místnosti. Zamyšleně svraštila obočí a vydala se směrem ke "společence".

Většina vězňů poslušně seděla u stolu a jedla to, čemu v Arkhamu říkají oběd. Na druhé straně místnosti se krčila drobná mladá dívka obklopená pěti staršími ženami.

„Myslíš si, že když jsi tak mladá, můžeš mít každého chlapa, na kterého si ukážeš?" Zavrčela jedna z nich.

Dívka neodpovídala, jen plakala.

Jenna urychleně vstoupila dovnitř společenské místnosti a rychlým krokem si to namířila přímo k ženám. „Hej! Hleďte si svýho!" Zaburácela.

Ženy rychle odcupitaly k ostatním vězňům a dívku nechaly schoulenou na zemi.

Blondýnka k brunetce natáhla ruku. Ta ji s vděčným pohledem přijala. „Jak se jmenuješ?" Otázala se mile Jenna.

„Ginger." Špitla tiše dívka.

„Co se stalo, Ginger?"

„Jsem tu nová, takže nemám moc známostí. Přišel za mnou jeden mladý chlapec a chtěl si povídat. Byla jsem za to ráda, a tak jsem s ním chvíli pobyla. Bohužel si toho všimly tyhle zmije a začaly mne šikanovat."

Blondýnka Ginger věnovala tázavý pohled. „Kolik ti vůbec je?"

„Šestnáct, madam."

Jenna se udiveně zamračila. Na roli kriminálníka byla příliš mladá a nevinná. „Za co tu jsi?"

Brunetka se zhluboka nadechla. „Můj přítel mě donutil zabít člověka. A protože jsem bipolární, zavřeli mě sem."

Blondýnka zamyšleně přikývla. Chvíli na to se ohlédla za sebe, aby zkontrolovala ostatní vězně. „Jdi za ostatními. A těm mrchám se příště postav."

Drobná dívka s úsměvem kývla na souhlas a vydala se za ostatními chovanci.