E I G H T E E N

1.4K 86 13
                                    

Dole přečíst! Důležité!!

Po víkendu zase začala škola. Byla jsem celkem ráda aspoň se můžu odreagovat.

Teď máme matiku a já se tu už dvacet minut pokouším spočítat jedene blbý příklad. Učitel na chvíli odejde a já se aspoň na malou chvíli nemusím zaobírat příkladem.

Ann tu dneska není, kdyby tu byla, tak by mi určitě poradila. Matiku umí víc než já. Proto taky z matiky nematuruju.

Ani Chris tu není. Asi jsou někde spolu..

Sevřel se mi žaludek při té představě. Co když to je ale pravda?

,,Miri ti kolik ti vyšel ten příklad?!" řekl učitel už trochu přísnějším hlasem. Jej. Naštěstí mi na lavici přistál papír s výsledkem. ,,-0,89²," řekla jsem. ,,Výborně," učitel se na mě usmál.

--------

Po obědě jsem se konečně mohla vydat domů. Byla jsem už celkem unavená, znáte to škola.

Po cestě domů jsem několikrát kontrolovala mobil jestli mi už konečně nenapsala Ann a stejně nic.

,,Ahoj mami," pozdravila jsem mamku, která právě kuchtila něco v kuchyni. ,,Ahoj Miri," usmála se na mě. ,,Co pak to vaříš?" zeptala jsem se. ,,Rizoto..dáš si taky?" začala vytahovat talířky. ,,Jojo dám," usmála jsem se.

,,Dobrou chuť!" popřáli jsme si a mohli se obě pustit do jídla.

,,Bylo to výborné!" pochválila jsem mamce s úsměvem jídlo. ,,Děkuju," usmála se.

------

,,Už mě to nebaví!" naštvaně jsem hodila učebnici. Pořád nemůžu pochopit jednu látku, stejně mi to bude na nic, ale naše "milá" paní učitelka to požaduje.

Zvedla jsem se z postele a vydala se k mému velkému oknu. Chvíli jsem se z něho dívala a pak mě napadlo, že bych mohla jít ven..

Popadla jsem vak. Do něho jsem si dala mobil, peněženku, knížku a sluchátka.

,,Jdu ven mami!" křikla jsem na ní, jak se odcházela. Ani jsem nečekala na odpověď a rychlostí blesku jsem vyletěla z baráku ven. Měla jsem namířeno do parku.

Když jsem tam došla usadila jsem se na jednu z laviček vzala si knížku a začala si číst. Není nad to si číst někde v přírodě.

Když si čtěte, tak jste vlastně v jiném světě. Zapomenete na okolní svět, své problémy, starosti.

Jenže znáte ten pocit, když vás někdo od čtení vyruší. Já ano.

,,No ahooj Miri!" podívala jsem se na Ann, která se držela za ruku s Chrisem. ,,Ahoojky!" usmála jsem se na ní a odložila jsem knížku abych ji mohla jít obejmout.

,,Jakto že jsi nebyla ve škole?" okamžitě jsem to na ní vyvalila. ,,No dneska ráno mi nebylo zrovna dobře, tak mě mamka nechala doma, ale už je mi líp," usmála se na mě a Chris ji starostlivě dal ruku kolem ramen. Ann se mi zdála konečně šťastná, jenže já se v tu dobu cítila, jak já nevím, co. Cítila jsem se divně.

,,A co ty tady tak sama, kde máš Brada?" zeptala se Ann. ,,Ta matika už mi lezla na nervy, tak jsem se šla na chvíli vyvětrat..Brad ten má dneska školu delší..a co vy dvě hrdličky?" přiznávám to poslední slovo se mi neříkalo zrovna nejlépe. Každý Chrisův dotek Ann mi strašně vadil a já stále nevěděla proč.

,,No.." začala mluvit Ann a do řeči ji skočil Chris, jelikož zpozoroval mu znechucený pohled: ,,Jsem Ann pozval na rande," řekl jen tak bez emoci Chris a Ann položila hlavu na jeho rameno. ,,Aha," kývla jsem hlavou. ,,Tak si to užijte," usmála jsem, potřebuju jít jinam, než kde jsou oni, chci si pročistit hlavu. ,,Čau," řekla jsem jim a dala si vak na záda. ,,Čau," řekli oba a já se od nich začala pomalu vzdalovat. Ještě jsem se otočila a viděla Ann, jak se něčemu směje a pak ji Chris dál pusu. Otočila jsem se a uháněla pryč.

Ahoojky!! :)

Takže máme tu další kapitolu :D

Chtěla bych všem moc poděkovat! Jsem mooc ráda, že se vám příběh líbí :) !!

Děkuju moc za 370 vote!!
A 5K!!!!!!!!!

Děkujuu mooc!!

Jo a taky 15 v teen fikci!!

Musím říct, že mě tento příběh baví moc psát a tvořit. Je to moje oblíbená kniha!!

Ale něco vám řeknu :)
Asi čtyři roky zpátky jsme dělali takový testy o tom co nás baví a mě tam vyšel i spisovatel (samozřejmě mě tam vyšlo toho víc) a bylo na řečeno, že si máme vybrat jednu věc, která nás asi nikdy nebude bavit a já řekla spisovatel. A teď se podívejte píšu knihy. Tato už 5K vidění. A to jsem řekla, že nikdy nebudu psát knížky.

Takže takový malý příběh ze života.

Mooc děkujuuu všem!!!!

Loučí se s vámi,

Juldaa❤

Oblíbená miluje tichého!Kde žijí příběhy. Začni objevovat