6-díl

624 44 3
                                    


„Tiffany ? Už jsi připravená ?."Do pokoje vešla Nana.Kývla jsem jen na souhlas,a na posledy se zkontrolovala v zrcadle.

„Jsi nádherná."Usmála se.

„Děkuji."Usměv jsem jí opětovala,a objala jí.

„Jsou tam hodně lidí ?."Povzdechla jsem si.

„Dost je slabé slovo."Zasmála se.Ach jo,a to jsem doufala že se tomu vyhnu.

„Nechce se mi tam."Zamumlala jsem.

„Čekají tě."Křivě se usmála.

Nedá se nic dělat,to dokážeš.Vyšla jsem tedy z pokoje.Dole na mě čekal jako vždy Jackson.

„Sluší ti to."Usmál se.

„Děkuju."Odvětila jsem.Jestli jsem chtěla či nechtěla,musela jsem si sním proplést prsty.Nasedla jsem sním do jeho auta,který se po chvilce rozjelo do hotelu Plaza.Když o tom přemýšlím,ten večírek je hazardní.Na každém rohu budou určitě jen bohaté,či už mafie nebo podnikatele.To je jedna z věc kterou nesnáším.Nahlas jsem si povzdechla a sklopila pohled.Je to tu,dnes oznámí všem náš sňatek.Tak strašně jsem se to mu vyhýbala,přešel rok a stejně mě to neminulo.

Po nějaké chvilce zastavil,zaparkoval auto.Vystoupila jsem z něho,a i sním se rozešla do hotelu.Šla slyšet hlasitá hudba,všude kolem byl dým a zápach marihuany či alkoholu.

„Zapomněl jsem něco v autě,prozatím běž na před."Odvětil Jackson.Kývla jsem znovu na souhlas a vydala se tedy do sálu.

Chlapy které hlídali u dveřích se na mě pouze usmáli.Úsměv jsem jim tedy opětovala.Následně jsem pomalým krokem šla dolů po schodech.Rozhlížela jsem se,a musela se zamračit.Jak jsem čekala.

Vyjekla jsem když do mě někdo strčil a já upadla na zem.Pak jsem slyšela výstřel ze zbraně,všechny v místnosti začali panikařit a já nevěděla co dělat.

Zrak mi ujel ke stolu kde seděl otec.

„Tati."Vykřikla jsem když na něho nějaký muž mířil.

Znovu jsem vykřikla když mě někdo zvedl ze země a tahal ven.

Podívala jsem se mu do tváře zjistila že to byl Jackson.Tahal mě zpátky k autu,v kterém mě následně zavřel.
Dívala jsem se z okna,a viděla jeho vzdálené záda které si to mířily znovu do haly.Co to sakra má znamenat.V sobě jsem se modlila aby byli všechni v pořádku.Nechápala jsem když k autu přišel BamBam.Otevřel ho a sedl si za volant.

„Co se tam děje ?."Vyhrkla jsem.

„Jen pustily špatné lidi."Odvětil a nastartoval auto.

„A kam mě to vedeš ? tatá je v pořádku ? a Jackson ?."Vzlykla jsem.

„Neboj se,Jackson to šel vyřídit stima kreténama který to všechno provedli,a tvůj táta je v pořádku.Teď tě odvedu domů."Vyhrkl tak rychle že jsem mu sotva rozuměla.


„Dobře."Zašeptala jsem a sundala jsi masku.

Když jsme dorazily konečně domů,utíkala jsem rychle za Nanou.

„Nanu oni tam stříleli."Vzlykla jsem a sedla si vedle ní.

„Co ? kdo ? o čem to mluviš zlato ?."Pohladila mě po vlasech.

„Táta,měl problém s nějakýma mafianami který nepozval a oni se tam dostali a začali střílet."Vyhrkla jsem a objala jí.

„Panebože...a jsou všechny v pořádku ?."Otázala se vystrašeně.

„BamBam říkal že ano."Kývla jsem na souhlas.

„To nic Emily,neboj nestalo se to prvně."Zašeptala a hladila mě po vlasech.

„Strašně jsem se lekla."Zamumlala jsem a utřela si slzy.

„Ja vím zlato."Povzdechla jsi.

***

„Dlužím ti život,nebýt tebe tak bych tu nebyl.Zachránil jsi mi život děkuji ti.Řekni si cokoliv."Odvětil a zamračil se.

V sobě jsem se musel zasmát,ty mi ten život dlužíš dávno za mé rodiče.Sedl jsem si,a trochu se zašklebil nad bolestí v rameni.Nebylo to sice bůh ví jak bolestivé,no pořád to bylo zranění.Zatím co mi vytáhl doktor kterému zavolal kulku,jsem přemýšlel o té ženě.Kam zmizela,byla mi povědomá.

„V pravé chvíly ti řeknu co si žádám,prozatím chci jen spolupráci."Usmál jsem se.

„Jistě,spolupráce stebou mi jen vyhovuje."Kývl na souhlas.

Kdyby jenom věděl,kdo jsem doopravdy.Ty to slova by nikdy z pusy nevyslovil.Zaplatí mi za všechno.Postupně a časem.

„Dobrá,já už půjdu."

„To tedy né,o své hosty se starám výjimečně když jsi to ty.Dnes zůstaneš tady,máš už připravený ten nejlepší pokoj."Odvětil a já se znovu pro sebe musel usmát.Jde to líp,než jsem čekal.

Kývl jsem tedy na souhlas.Starší paní mě odvedla do pokoje který mi dnes poskytnul.Otevřel jsem dveře,hned se mi pohled naskytl na moderně zařízenou místnost.

Sedl jsem si na postel a povzdechl jsi.Myslel jsme si, že bude docela dýl trvat než se zpátky dostanu do takové povahy.Přitom jsem to ani nemusel hrát,i když stím přestanete.Pořád vám zůstane trochu té stránky.

Vytáhl jsem z kapsy od kalhot mobil a vytočil Jimina číslo.Musim se prostě ještě jednou přesvědčit že tam je všechno v pořádku.

D.A.N.G.E.R.O.U.S.- IN LOVE GAME | j.jkKde žijí příběhy. Začni objevovat