D.A.N.G.E.R.O.U.S.- IN LOVE GAME | j.jk

19-díl

„Kam to jedeme?." Otázala jsem se s úsměvem na tváři.

Byla jsem tak strašně ráda že je znovu zpět, vysvětlil mi proč musel odjet prý má nemocnou tetičku která má jenom jeho. Bylo mi to líto, pravě jsme se nacházeli v jeho autě, dnes bylo venku krásně. 

„Uvidiš." Úsměv mi opětoval. Dívala jsem se ven z okna, a přemýšlela o tom co se poslední dobou děje. Dnes se mi obzvlášť zdál divný sen, který si bohužel nepamatuji. Ale vím že byl divný. Zastavil na benzínce se slovama že je hned zpět. Dívala jsem se z okna, vítr mi jemně foukal do tváře díky otevřenému oknu. 

Vrátil se na zpět podal mi do ruky studené Latte. 

„To jsi nemusel, diky." Odvětila jsem. Jen kývl na souhlas a zapl si pas.

„Nevěděl jsem co ti bude chutnat, pak jsem si ale vzpomněl že máš ráda Latte." Mykl ramenami. V tu chvíly jsem se na něho podívala, nikdy jsem mu nic takového neřekla. Přestal zírat před sebe a podíval se mi do očí trochu...nervozně.

„Teda...chtěl jsem říct... aspoň si myslím že ti chutná." Dodal.

Usmála jsem se a kývla na souhlas, napila jsem se studeného Latte a znovu se dívala z okna. Miluju chuť studeného Latte. Asi po hodince auto zastavil, porozhlídla jsem se okolo a nemohla uvěřit svým očím.

„Ty jsi važně?.." 

„Říkala jsi že by i chtěla jít někam kde je klid ticho." Usmíval se, kývla jsem na souhlas a úsměv mu opětovala. Vystoupil z auta, to samé jsem udělala i já. Dívala jsem se na větší chatku před sebou, zaujala mě také krásná příroda a jezírko které tu bylo. Stoupl si vedle mě a propletl si semnou prsty na rukou.

„To je krásné." Odvětila jsem s úsměvem na tváři.

Vstoupila jsem i s nim dovnitř a znovu se porozhlídla bylo to perfektní a tak kouzelné. Nejvíc mě zaujal kamenný krb a praskající dřevo v krbu. Sedla jsem si na chlupatý koberec který se vedle krbu nacházel.

„Dáš si?." Otázal a ukázal na červené vino. 

„Né děkuju." Zamumlala jsem, nalil si do sklenky whisky a sedl vedle mě. 

„Děkuju." Usmála jsem se.

„Za co?." Nadzvedl obočí.

„Za to že si tady semnou, a za to co pro mě děláš." 

Chvíly skenoval pohledem zem.

„Zasloužíš si víc." Zamumlal a napil se ze sklenky.

Chvíly jsme se dívali do očí jeden druhému, pak jsem uhla pohledem a stáhla si rukávy až k zápěstím aby nešli vidět mé jizvy. Nebylo to nic pěkného. Prámínek který mi spadl do obličeje mi dal za ouško. 

„Je tu ticho." Odvětila jsem.

„To ano." Kývl na souhlas. 

Zvedl se a někam odešel po chvilce se znovu objevil v ruce držel jahody a já se musela usmát. 

„Máš je rada ne?." Usmíval se.

„To mám." 

Sedl si znovu vedle mě, mezitím co já jedla jahody on měl za sebou už dvě sklenky whisky.

„Vážně se chceš opít?." Nadzvedla jsem obočí se smíchem.

„Byli jenom dvě." Usmál se.