Story Wendy Darling /CZ

*4.CHAPTER*

Ráno jsem se vzbudila. Tak dobře ještě jednou. Právě jsem na ostrově Země Nezemě, kde se stanu ztracenou holkou. Ono to nezní tak špatně. Když musím zachránit Jeremyho. Jenže nejdřív musím zjistit jak vypadá. Vstala jsem z postele, když jsem se na sebe podívala do zrcadla, nevypadala jsem k světu. V kapse jsem našla dvě gumičky. Mohla bych si udělat dva copy. Začala jsem si dělat první cop, když někdo zaklepal. ,,Dále." Dovnitř vešel Petr. ,,Co potřebuješ?" Zeptala jsem se slušně. Stále jsem pletla, až jsem ho dopletla. Začala jsem plést druhý cop. ,,Jen jsem ti chtěl říct, že půjdu s kluky něco prohledat, a aby si tu nezůstala sama tak tady zůstane s tebou Jeremy." Jaká to náhoda. ,,Dobře." A dívala jsem se do zrcadla, jak ty copy vypadají. Petr se ke mně přiblížil, až mi dýchal do obličeje. Otočila jsem na něj a dívala se mu do jeho očích. ,,Ne, že vyvedeš nějakou blbost!" ,,Ne, proč jo?" ,,Třeba aby si neutekla." Jen jsem zavrtěla hlavou, na nesouhlas. Potom odešel pryč. Po pár minutách jsem opustila chatku a šla k ohni, kde seděl kluk o hlavu vyšší, jak já. ,,Ahoj ty jsi Jeremy?" ,, Wendy?" ,,Ano." ,,Jak takhle slušná dívka se dostane k Panovi?" ,,No. Já tady jsem z jednoho důvodu, abych zachránila svého bratra." ,,Jak svého bratra?" Zeptal se. ,,Protože jsem před pár lety zjistila že, kde jsem žila do teď byli mí adoptivní rodiče. A ta mořská panna mi řekla, že tady mám bratra Jeremyho." ,,Mě?" ,,Já nevím, ale myslím si to že si ty, protože máš narozeniny ve stejný den jako já. A na pravém předloktí máš znaménko ve tvaru až psí tlapky." ,,Jak to všechno víš?" ,,Řekla mi to Ariel. A zbytek jsem si domyslela, když máme narozeniny stejně tak nejsme bratr a sestra, ale jsme dvojčata." ,,Je to možné?" Až teď jsem si všimla naší podoby. ,,Asi jo, hlavně to nemůžeme říct Panovi!" Jen přikývl.

***
Večer:

Asi jsou už tady. Dovnitř vešel nějaký kluk. ,,Máš jít za Panem. Teď hned!"  Na slova'teď hned' zdůraznil. ,,A co třeba zaklepat?" ,,Jéé, tady máme slečinku." A vysmál se mi do obličeje. Kdybych mohla tak bych ho zavalila urážkami, od hlavy až po paty. Radši jsem šla za ním. Nakonec zastavil a naznačil mi, abych ještě šla kousek. Objevila jsem se u Petra, který byl otočený zády ke mně. A díval se někam na moře. ,,Ahoj, proč se mnou potřebuješ mluvit?" Zeptala jsem. On se otočil a popošel ke mě. ,,Budeš mít důležitý úkol." ,,Jaký?" ,,To tě nemusí zajímat!" Odsekl mi. Radši jsem už byla zticha. ,,Co si dělala když jsem byl pryč?" Nesmí vědět o tom, že Jeremy je můj bratr. Teď  musím vymyslet nějakou lež. ,,Jen jsem chvilku mluvila s Jeremym." ,,A o čem?" Zajímal se dál. ,,Jsem se ho ptala, jaký všechny rostliny tady jsou." Dál mi neodpovídal. Šla jsem blíž ke kraji. Koukla jsem se na měsíc. Byl ve fázi, kdy se z něj stane potom úplněk. ,,Za čtyři dny je úplněk." Řekla jsem trochu víc nahlas, než jsem chtěla. ,,To máš pravdu." A stoupl si vedle mě.

Na konec jsme šli zpátky do tábora. Už jsem skoro byla v chatce, když najednou někdo řekl narážku na mě. To jsem otočila hlavou. Řekl to ten kluk, co před tím za mnou šel. Jak chce. Šla jsem k němu, a zastavila se před ním. ,,Cože si to řekl?" ,,Jestli si hluchá.." Ostatní se začali smát. ,,Ne, nejsem hluchá, jenom jsem chtěla mít větší důvod ti fláknout." ,,Jéé bojím se. Co mi uděláš u nudíš mě k smrti?" Dělal, že se bojí a pak se začal smát. Toho jsem hned využila a dala mu pěst. On vyplivl krev. Začal rudnout,  a namáčkl mě na strom. ,,Co to tady je?" Uslyšela jsem Petrův hlas, když jsem zvedla pohled, tak se Petr díval na nás dva .,,Vyřizuji si účty." Řekl a víc mě přimáčkl ke stromu. Začalo se mi hůř dýchat, ale ještě jsem vše vnímala. ,,Když je to holka." Odpověděl až směšně Petr. Cože? Kvůli tomu, že jsem holka to znamená, že jsem slabá. To už jsem se doslova naštvala. A jemu kopla na nohu, on trošku odstoupil.

Chytla jsem ho za ramena, a podkopla mu nohu. A on z toho spadl. Rychle jsem utekla do své chatky. Lehla jsem si do postele a začala brečet. Já tady si být "úplně dobrovolně". Chci jen zachránit svého bratra. To je vše. Nevím proč, ale radši jsem se otočila obličejem ke zdi. ,,Wendy?" Kdy se tady on objevil? Neodpovídala jsem. ,,Ty spíš?" Asi to vzdal, protože odešel.

***
Uprostřed noci. Začal do mě někdo šťouchat prstem do ramene. Otevřela jsem oči  a přede mnou stál Jeremy. ,,Co chceš?" Zeptala jsem a promnula si oči. Konečně spím a on mě vzbudí. ,,Tady máš protijed." A do rukou mi dal malou lahvičku. ,,Proč protijed?" ,,Protože ráno ti dá čaj. Po kterém by ti mělo být hodně blbě, a tenhle protijed to zmírní!" ,,A jak si se to dozvěděl?" Zeptala jsem se a v ruce držela lahvičku s protijedem. ,,Už musím. Ráno než si dáš ten čaj. Tak si vezmi ten protijed a dělej, že je ti špatně." Jen jsem kývla. Potom odešel.