Mladá Wendy žije s rodinou, do které nepatří. Jednoho dne se pohádala se svou matkou více než normálně a Wendy utekla na svoje místo, kde pozorovala moře a poslouchala tiché šumění vody, když se jí z vody vynoří mořská panna. Mořská panna jí přesvěd...
Je asi tak půlnoc, jdu se podívat na Wendy, která si v klidu spí namáčknutá v kleci. Už trpěla dost. Řekl jsem si pro sebe. Klec jsem otevřel. A Wendy jsem z ní vyndal i s ní v náruči jsem šel do její chatky. Položil jsem ji na postel a přikryl ji dekou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla tak krásná, když spala. Nevím proč, ale měl jsem nutkání ji políbit. Na její narůžovělé, měkké rty. Co to se mnou sakra je? Že bych se do ní zamiloval? Ne! To není možné. A nebo jo? Radši jsem odešel, nebo bych udělal něco a nedopadlo by to dobře.
▪Wendy▪
Ráno jsem se probudila ve své chatce. Jak to? Když jsem byla v té kleci. Co se včera stalo? To co se včera stalo bylo opravdové? On mě políbil. Vstala jsem z postele, hned jsem se podívala na sebe. Ty copy jsem si rozpletla. Měla jsem krásné kudrnaté vlasy, ještě jsem si upravila sukni a halenku. Mám jít ven nebo ne?
Po hodně dlouhém rozhodování jsem si řekla. Proč budu trčet celý den tady, když můžu ven. Na konec jsem šla na místo, kde mi Petr řekl, že má pro mě práci. Tam jsem si sedla na okraj kopce, a dívala se na vodu. Začala jsem si tiše zpívat.
▪Peter Pan▪
Šel jsem za Wendy do chatky, kde nebyla. Když jsem byl blíž k lesu. Tak jsem slyšel někoho zpívat. Nenápadně jsem se schoval mezi stromy. A tam seděla Wendy, která zpívala nějakou smutnou písničku, jako by to vyjadřovalo co cítí, když dozpívala, tak jsem šel blíž k ní. ,,Moc krásně zpíváš." Řekl jsem. Ona se mě tak lekla, že z toho až vyskočila. ,,Děkuji." ,,O čem si to zpívala?" ,,Zpívala, jsem o bolesti kterou cítím. Protože rodiče chtějí abych byla dokonalá. Abych byla dáma co se umí chovat. A na svůj život kašlala." ,,To nemáš moc jednoduchý život." ,,To ne. A ty nemáš rodiče?" ,,Ne. Rodiče mě opustili." Přitom jsem jí lhal. ,,To je mi moc líto." ,,Nemusíš mě litovat." ,,Můžu se zeptat jak to bylo?" ,,Klidně. Když mi bylo pět let, tak mě opustili. A nechali na tomhle ostrově. Musel jsem se od mala učit jak přežít na ostrově. A když se tady někdo ztratil tak jsem se o něj postaral a naučil ho vše potřebný." A dopověděl jsem "svůj" příběh, tak mě Wendy obejmula. ,,Ty jsi fakt život neměl jednoduchý." ,,Nevrátíme se?" Ona jen kývla. Zvedli jsme se, než jsme došli do tábora. Tak za námi běžel Felix. ,,Pane, někdo tady je!" ,,Co?" ,,Někdo nás napadl!" ,,Felixi, vrať se a bojuj." A Felix běžel zpět. ,,A ty Wendy se jdi schovat do své chatky!" ,,Ale..." ,,Wendy!" Zakřičel jsem na ni. Já ji chci ochránit a ona ještě bude drzá. Wendy šla ke své chatce. A já běžel pomoc ostatním. I hned jsem začal bojovat. Po deseti minutách, co tam jsem najednou zaslechl. ,,Tady holka?" Otočil jsem za hlasem, a tam stála Wendy. Já ji řeknu až jde do chatky. A ona je tady. ,,Jak to že si tady?" ,,Já nebudu někde sedět. A vy tady budete bojovat!''
