Story Wendy Darling /CZ

*15.CHAPTER*

*Wendy*

Ráno jsem se vzbudila kvůli tomu, že mi byla zima, když mi deku vzal Jeremy. Tak tohle si nenechám líbit. Vstala jsem z gauče. Odešla jsem do kuchyně, kde jsem našla kýbl. Naplnila jsem do toho studenou vodu. Udělám mu ranní sprchu. Po špičkách jsem došla k Jeremymu. Tak jo na tři. 3,2,1. A kýbl jsem převrátila. I hned se vzbudil a zařval přes celý barák. Určitě se museli probudit rodiče a celé město. ,,Wendy!!" ,,No?" Odpověděla jsem mezi smíchem. ,,Já tě zabiju!" Křičel na mě a zvedal se. ,,To si mě musíš nejdřív chytit." Rychle jsem běžela po schodech nahoru, kde z ložnice vykoukli ospalí rodiče. ,,Co tady děláte?" ,,Jen jsem ho polila vodou." Mamka se začala smát. ,,Už toho nechte." ,,No jo." Řekli jsme oba. ,,Co chcete k snídani?" ,,Mě to je jedno." ,,Mě taky." Šli jsme dolů, pomohla jsem ze snídani s mamkou. Měli jsme lívance s pomerančovým džusem. ,,Po snídani půjdeme koupit pár věcí." ,,Jo a jakých?" Zeptal se Jeremy a oči nespustil z talíře. ,,Pro vás třeba oblečení, vybavení do pokoje a další věci." ,,Ale já oblečení nepotřebuju." ,,Jak to?" ,,Protože v Londýně, mám všechny osobní věci." ,,My nemůžeme opustit Storybrooke." ,,Proč ne?" Nazvedla jsem jedno obočí. ,,Jak Zlá Královna neboli Regina. Před 26 šesti lety nás zaklela. Tím se tohle město vytvořilo, když někdo překročí hranici tak ztratí paměť." ,,Víte co je divné, že já žila šestnáct let skoro šestnáct v Londýně a nic se mi nestalo." ,,No jo. To máš pravdu. Mohla bych se zeptat Emmy, jestli tě tam nevezme." ,,Tak jo." A na obličeji se mi objevil úsměv. ,,Když nejsi naše dcera papírově." ,,Ale budu. Stačí abychom udělali papír, kde jsi mě berete do péče." ,,Tenhle zákon v rodinném právu neexistuje." ,,Několikrát jsem četla rodinné právo a tam bylo napsáno, když mě najdou rodiče a budu s nimi chtít jít, musíme mě nechat jít a podepsat ten papír. Jinak můžeme zavolat policii na ně." ,,Jak to všechno víš?" Zeptal se taťka, který byl celou dobu potichu. ,,Chtěli ze mě právničku." Mamka se zvedla ze židle. A rychle pospíchala pryč. ,,Kam jdeš?" ,,Za Emmou to dohodnout." Snídani jsme v klidu dojedli.

*Po nákupech*

Jsme už doma, a teď tady taťka s Jeremym se mi snaží smontovat skříň. Je to vtipné koukat na ně jak jim to "jde". Spíš tady na sebou řvou, že ty to držíš blbě, ne že se to má držet takhle a podobné věci. S mamkou tady vaříme večeři.

Už je hotova a jdu po schodech nahoru do svého pokoje. ,,Máte jít na večeři." ,,Jo, hned." ,,Nechci se vám, do toho plést. Ale ta skříň má být na druhé straně. " A ukázala jsem na protější stěnu. ,,Jak to?" ,,Protože tam kde je, má být stůl. Doděláte to po večeři."

*o půlnoci*

Konečně to dodělali a já se můžu vykoupat a jít hlavně spát. Zalezla jsem si do sprchového kouta, kde jsem se rychle umyla. Potom jsem se jenom převlíkla do pyžama. Zhasla světlo a lehla si do postele.