Story Wendy Darling /CZ

*19.CHAPTER*

▪Wendy▪

Ráno jsem se vzbudila. Podívala jsem se na hodiny ono už je půl dvanácté. Jak já můžu tak dlouho spát? Vstala jsem z postele, místo toho, abych šla se nasnídat nebo už rovnou na obědvat. Radši jsem šla do koupelny, kde jsem ze sebe udělala člověka. Na sebe jsem si vzala obyčejné tepláky a nějaké volné tričko. Vlasy jsem si dala do culíku. Poté jsem teprve mohla jít, aby mě viděl Petr, když jsem přišla do obýváku tak tam nebyl. Kde je? Na stole jsem si všimla nějakého papíru. Šel jsem něco zařídit. Do oběda se vrátím. Petr
Co budu dělat? Mohla bych upéct nějakou buchtu. To je dobrý nápad. Připravila jsem si věci a ingredience.

Po půl hodině jsem měla upečený štrúdl. Otevřela jsem okno a položila na parapet. Najednou se otevřeli dveře a v nich Petr. Otočila jsem hlavou ke dveřím. ,,Ahoj." ,,Ahoj." ,,Co tady děláš?" ,,Pekla jsem buchtu." ,,Buchtu?" A v očích se mu objevili hvězdičky. ,,Jo." ,,Kolik je?" ,,13:35.",,Jdu ohřát oběd. " ,,Ne, já to udělám." ,,Ne!" Radši jsem ustoupila, nebo by se naštval.

Po obědě jsme si šli sednout na gauč. ,,Mám otázku, jak si se dostal z té krabice nebo co to bylo?" ,,No, jak bych to řekl..." A odmlčel se. ,,Přes ten měsíc jsem byl v Henryho těle." ,,Co?" Takže jsem celou dobu mluvila s ním? ,,I včera, když jsem šla s Henrym ven?" ,,Ne to jsem byl už ve svém těle." Chvilku mezi námi panovalo ticho. Takové to trapné ticho.

Hodiny ubíhali, jak voda. A zase tu byla noc, která mě z té trapné chvíli dostala.

Když jsem se šla osprchovat, tak jsem si všimla že mám něco na rukách, byli to modřiny, ale jak?? Jenže tyhle byli od toho jako by mě někdo silně držel za ruku. Potom jsem jen řekla dobrou a Petr něco v tom smyslu a šla jsem si lehnout. I hned jsem upadla do říše snů.

▪Wendiin sen▪

Byla jsem u nás doma. Jenže když jsem prohledala celý barák, tak tam nikdo nebyl. Ani rodiče a nebo Jeremy. Kde jsou? Najednou jsem slyšela hlas. Jako by to šlo ze sklepa, tak jsem si řekla, že to prozkoumám. Pomalu a hlavně po špičkách jsem šla po schodech dolů. Zastavila jsem se před železnými dveřmi, které jsem pomalu otevřela. A nakoukla dovnitř. Byli tam všichni a něco tam dělali, když jsem o kousek popošla dopředu. Tak tam byl Petr celý od krve. Byl přivázaný. ,,Ahoj Wendy. Jdeš se dívat." Já jen nepatrně kývla. ,,Tak Jamesi(Krasoň), ukonči to." A do ruky si vzal nůž. Chce ho zabít. Rychle jsem, si stoupla před Petra. ,,Ne! Nechte ho!" Zařvala jsem na něj. ,,Když ne, jeho tak tebe." ,,Co?" ,,Jo!" Řekli všichni jednohlasně. James se ke mně přibližoval. Když jsem se naposledy podívala na rodiče, jako by měli černo před sebou. Byli jiný jako ostatní. Začala jsem brečet. A potom mi podřízl hrdlo a já nic už necítila...