*23.CHAPTER*

596 17 2
                                    


*o tři dny později*

*Peter Pan*

Dneska konečně pustím Wendy. Za ten kámen. Vůbec si nepamatuje, že před třemi dny málem umřela. Jediný co si pamatuje, je to, že se pořezala o střepy, ale hádku ne. ,,Wendy můžeme? " Optal jsem se. ,,Ještě pět minut. " Jakých pět minut? Došel jsem do pokoje a tam jsem viděl Wendy, jak se snaží zavřít tu tašku, která jí nejde. ,,Chceš pomoc? " Ona se na mě otočila. ,,Jo, to budu ráda. " A usmála se na mě. Asi po pěti minutách jsem konečně zavřel tu tašku. ,,Kdo to vymyslel? ",,To nevím. Ale vypadal si u toho komicky." Tomu jsem se musel zasmát. ,,Můžeme se přemístit." Jen kývla. Chytila mě za ruku, a i s ní jsem se přemístil. Tam už čekali ostatní. ,,Wendy. ",,Mami, tati, Jeremy." Rozbrečela se štěstím. Bylo to pro mě zraňující, když jsem tohle viděl, už se chtěla za nimi rozběhnout. ,,Nejdřív kámen potom jí pustím." Její matka mi podala, ten kámen.,, A teď ji pusť." Vyštěkla na mě. Wendy jsem pustil a ona hned běžela za její rodinou, kde se hned objali. Já jsem se přemístil pryč. Nemohl jsem se na tohle dívat. Ranilo mě to.

*Wendy*

Konečně mě pustil, tak jsem běžela za rodiči a Jeremym. Hned jsem se s nimi objala, když jsem se po objetí otočila, tak Petr byl už pryč. Ani se se mnou nerozloučil. Tohle mě zamrzelo. Potom všem, co jsem s ním zažila. A on jsi odejde. Vrátili jsme se domů, kde jsem jim vše vyprávěla. To, co jsi pamatuju. Můj život se vrátil do starých kolejí.

A tohle je....













KONEC

Story Wendy Darling /CZKde žijí příběhy. Začni objevovat