Story Wendy Darling /CZ

*21.CHAPTER*

*Peter Pan*

V klidu jsem spal, když mě najednou vzbudil Wendiin hlas. Vstal jsem z gauče, kde jsem do teď spal. Šel jsem do "jejího" pokoje. Díval jsem se na ní, jak se tam kroutí a mluví ze spaní. Říkala něco v to smyslu 'ne, nechte ho' o kom to mluví? Najednou se probudila a měla celé tváře od slz. ,,Wendy jsi v pořádku?" Rychle jsem k ní běžel a sedl si vedle ní. A přitáhnul si jí do mého objetí. ,, Ne." Řekla smutně. V mém objetí se naplno rozbrečela., ,Pššt, to bude v pořádku. Byl to jen zlý sen." A utěšoval jsem ji.

Položil jsem ji na postel, už jsem chtěl jít, když jsem zaslechl svoje jméno. ,,Petře. " ,,No?" ,,Já vím že to bude znít divně. Mohl by sis ke mě lehnout? Protože se bojím, že zase budu mít ten sen. " I když jsem ji neviděl do obličeje, tak jsem věděl, že se červená. To bylo tak roztomilé. Co by se tak stalo? ,,Dobře." Asi se divila, že jsem s tím souhlasil. Lehl jsem si k ní, byla otočená ke mě zády. Asi tak po hodině jsem si myslel, že už spí. Takže jsem si jí přitáhnul, když se začala otáčet, tak jsem rychle zavřel oči a dělal jsem, že spím. Nevím co dělala, ale koukala na mě. Najednou jsem ucítil na svých rtech ty její. Ruce mi dala kolem krku, a já ty svoje propletl do jejich vlasů, kde jsem si je motal na prsty. Nevím jak se to stalo, ale nějak jsme seděli. Na chvíli se naše rty oddělily, a krátce jsem ji pohlédl do očí. Dívala se mi do očí, jakoby je hypnotizovala pohledem. Jenom jsme se na sebe dívali a nic nedělali. Tohle se nemělo stát. Musím něco udělat. ,,Hhhh, já mám hlad. Půjdu si něco dát." Řekl jsem první blbost co mě napadla. ,,Tam je ta buchta co jsem dneska pekla." ,,Tak já si ji dám. Nechceš taky?" ,,Jo klidně. Stejně by mě zajímalo jak chutná. " Oba jsme se zvedli a šli těch pár metrů do kuchyně. Wendy vyndala ze šuplíku nůž a já jsem ji podal tu buchtu nebo koláč, nevím co to je. Wendy ji začala krájet, s tím nožem vypadala nebezpečně.

*Wendy*

,,Hhhh, já mám hlad. Půjdu si něco dát." Co? On má hlad? Co když se mu nelíbilo, že jsem ho políbila?  Co si bude o mě myslet? ,,Tam je ta buchta co jsem dneska pekla." ,,Tak já si ji dám. Nechceš taky?" ,, Jo klidně. Stejně by mě zajímalo jak chutná. " Oba jsme se zvedli a šli těch pár metrů do kuchyně. Vzala jsem si nůž ze šuplíku. Petr mi podal buchtu, a já ji začala krájet a dávat na talíře. Štrúdl jsem položila a přikryla utěrkou. Ještě jsem si udělala čaj. Horkou vodu jsem nalila do hrníčku. I s štrúdlem jsem si položila na stůl. A ze své tašky jsem si vyndala knihu.