*další den*
Ráno mě vzbudily paprsky slunce, které mi svítily do pokoje. Pomalu jsem si sedla, moje chodidla se dotkla studené podlahy. I hned mi naskákala husina. Šla jsem po schodech dolů, do obývacího pokoje, kde ležel Petr. Svoji ruku jsem položila na jeho tvář. Náhle jsem ucítila jeho dotek. Petr mi chytl ruku. ,,Jak ti je?" ,,Dobře. " Posadila jsem se vedle něj. ,,Co se včera stalo? " On se podíval vyděšeně, začal být nervózní, těkal očima po místnosti. Asi si nepřeje o tom mluvit. Tak změním téma. ,,Kde jsou ostatní?" ,,Tví rodiče si potřebovali něco vyřídit, a Jeremy je s nějakou holkou. " ,,Jo aha. " A odešla jsem do kuchyně, kde jsem si natočila do skleničky vodu a vypila ji. Někdo začal zvonit. ,,Už jdu." Kdo to sakra je? Otevřela jsem dveře, jenže to jsem neměla dělat. Byl to Marcus. ,,Co chceš?" ,,Chtěl bych se ti omluvit. " ,,Za co? " ,,Za... " Chtěl dál mluvit jenže ho přerušil Petr. Co náhle stál vedle mě. ,,Jak potom všem, tady můžeš být?" To se Marcus naštval a dal Petrovi pěst do obličeje. Petr si to nenechal líbit, a oplatil mu to.
,,Prosím, nechte toho." Říkala jsem už po několikáté. Oni se od sebe odtrhli, toho jsem hned využila. A Marcuse vyhodila pryč, pro jistotu jsem zamkla. Otočila jsem se za Petrem, který byl celý od krve, hůř na tom byl Marcus. Rychle jsem běžela do koupelny pro lékárničku. Z ní jsem vyndala takové polštářky. Lékárničku jsem vrátila zpět. Běžela jsem zpět za Petrem. ,, Nic se neděje." ,,Teče ti krev z nosu. "Jeden ten polštářek jsem mu dala do nosu. ,,Ale.. " Chtěl něco namítnout, jenže jsem ho přerušila. ,, Žádné ale, chci ti pomoc."
Po pěti minutách jsem mu z nosu vytáhla celý od krve polštářek. A vyhodila ho. ,,To tričko vyhoď, já ti přinesu nové tričko. " A šla jsem po schodech nahoru, místo toho, abych šla do Jeremyho pokoje, tak mě zaujali dveře vedle. Odkdy tady jsou? Vzala jsem za kliku a otevřela je? Přede mnou byl něco jako sklad. Jak to tady dlouho je? Vešla jsem dovnitř, procházela jsem se mezi regály, když jsem se zastavila před jednou krabicí, bylo tam moje jméno. Proč je tam moje jméno? Se strachem jsem krabici vyndala a položila na stůl. Mám to udělat? Jo, říkala mi moje mysl. Je tam tvoje jméno. Krabici jsem otevřela. A na mě tam vykoukla....
ČTEŠ
Story Wendy Darling /CZ
FanfictionMladá Wendy žije s rodinou, do které nepatří. Jednoho dne se pohádala se svou matkou více než normálně a Wendy utekla na svoje místo, kde pozorovala moře a poslouchala tiché šumění vody, když se jí z vody vynoří mořská panna. Mořská panna jí přesvěd...
