Story Wendy Darling /CZ

2_9

*Wendy*

Najednou mě oslepilo světlo, které se linulo z krabičky. Zvedla jsem se, a utřela si slzy. Čím víc jsem se přibližovala tím mě víc ozařovalo světlo. Pomalu jsem vzala do ruky náhrdelník. Nasadila jsem si ho. Já to nevzdám, ne jako před rokem, kdy zmizel. Prostě ne. Převlékla jsem se do džíny a mikiny. Potom jsem odešla z baráku a ještě zamkla. Tak a kde by mohl být? Už vím, ta chata. Kde byla? Kdybych si pamatovala kde byla. Došla jsem ke kraji lesa. Šla jsem na pospas svého života. Jsou dvě možnosti buď jí najdu nebo ne. Přeměnila jsem se ve vlka. A vběhla do lesa. Bloudila jsem v kruzích.  Až jsem doběhla na menší mýtinu, kde uprostřed stála stará studna. Tohle místo mi něco připomíná, jako bych tady někdy byla.

*pohled vypravěče*

Wendy stála u studny a rozhlížela se po okolí. Rozhodla se, že půjde na sever. Jako by věděla, že tam ta chata je. Ze svých posledních sil běžela. Po nějaké době se zastavila a ne z vyčerpání. Viděla tam obrysy chaty. Došla k chatě před, kterou se zastavila. Přeměnila se zpět. Opatrně vzala za kliku otevřela je. Vešla dovnitř, ta chata zevnitř vypadala opuštěně. Porozhlédla se po chatě. Nakonec skončila v ložnici, kde si sedla na kraj postele. Začala vzpomínat, co se před rokem tuhle dobu stalo. Až jí po tvářích tekly slzy. Zvedla se z postele a pomalým krokem kráčela k zrcadlu. Podívala se na sebe, oči měla rudé plné slz. Její rty byli bledé jako její pleť. Vrátila se zpět. Ulehla do postele a zavřela své unavené oči. V duchu si řekla jenom na chvilku zavřu oči. Jenže jí vyrušil hluk z vedlejší místnosti.

*Wendy*

Zvedla jsem se z postele, ani jsem nemusela do vedlejší místnosti, protože ten člověk stál mezi dveřmi. ,,Kdo jsi?" Chtěla jsem udělat krok, když jsem škobrtla o koberec. A celou svou váhou jsem spadla do něčí náruče. Konečně jsem viděla kdo to je, byl to Petr. Co tady dělá? Jenže neudržel rovnováhu a spadl i se mnou. Ještě se semnou přetočil. Já ležela na zádech a Petr se nade mnou skláněl. I hned jsem zrudla jak rajče. ,,Omlouvám se. Já jsem nevěděl, že to jsi ty. " ,, Dobry. " A falešně jsem se na něj usmála. Vstal ze země, a mě pomohl se zvednout. Rozsvítil světlo, aby jsme na sebe viděli. Já jsem si sedla na gauč, a po chvíli si vedle mě sednul. Dlouze se mi podíval do obličeje. Dívala jsem se do jeho krásných očí, které mě hypnotizovali. Pohladil mě po tváři, s jeho doteku se mi po celém těle udělala husina. ,,Co se stalo? " ,,Zase se ptáš? Nejdřív mi vyznáš lásku a nepočkáš, než něco řeknu, a jen tak odejdeš! " Chtěla jsem pokračovat, když se mi přisál na rty. Moje mysl chtěla, abych se odtrhla, ale tělo řeklo ne. V jeho náruči mi bylo příjemně, cítila jsem se v bezpečí. Bylo mi tak příjemně, že jsem na jeho klíně usnula.

Po nějaké době jsem otevřela oči, byl to sen nebo pravda? Chtěla jsem se zvednout, jenže mě zarazily něčí ruce kolem mého pasu. Opatrně jsem otočila hlavu dozadu. Naskytl se mi pohled na spícího Petra. Usmála jsem pro sebe. ,,Petře, vstávej to chceš spát na gauči? " Neodpověděl. ,, No, tak vstávej!" Má tak krásný obličej a hlavně ty vlasy. Jemně jsem se dotkla jeho rtů. On se na mě podíval. Přiblížil se k mému uchu. Mohla jsem cítit jeho horký dech. ,,Když chceš. " Odpověděl sexy hlasem. K tomuhle jsem neměla, co říct. Touhle odpovědí mi vyrazil dech. Odešla jsem do vedlejší místnosti, kde jsem si sedla na kraj postele. A přemýšlela. Vedle mě si sedl Petr. ,,Co se děje Wendy? " ,,Nic." Ukazováčkem mi chytl bradu a otočil, abych se mu dívala do očí. Dívala jsem se mu do očí. Naklonil se ke mě a políbil mě na rty. Začala jsem s ním spolupracovat. Jeho ruce jsem ucítila na svých bocích. Chytl oba konce mikiny a přetáhl mi ji přes hlavu. A odhodil. Sedla jsem si obkročmo na jeho klín. Svoje ruce jsem dala okolo jeho krk. Podíval se na mě, jen jsem kývla. On se na mě usmál. Pomalu si lehl. Rukama jsem mu vjela pod mikinu a sjížděla po jeho hrudníku. Mikinu si pak sám sundal a přitiskl si mě blíž k jeho tělu. Jemně mě políbil a položil na záda. Stáhl mi triko a odhodil ho pryč. Naskočila mi husí kůže a srdce se mi rozbušilo. Jeho rty jsem ucítila na mém krku a pomalu sjížděl mému k hrudníku, kde mi rozepl podprsenku a hodil ji za sebe. Automaticky mi ruce vystřelili k hrudníku, který jsem si zakryla. Bála jsem se co si bude o mě myslet, že jsem tlustá, hnusná. On se na mě starostlivě podíval. ,,Neboj se princezno." Nad touhle přezdívkou jsem se pousmála.