*13.CHAPTER*

792 30 1
                                    


*Wendy*

,,Co se stalo? A proč mě bolí celé tělo?" Zeptala jsem se. Proč mám na sobě plášť, a za druhé na mě všichni civí s otevřenou pusou. A je tady Pan. Říkala jsem si v duchu. ,,Wendy!" ,,No?" Podívala jsem se po všech s nechápavým pohledem. ,,Co je Jeremymu ? ,,Tvoje vlasy." ,,Co s nimi?" Vyřkla jsem otázku. ,,Wendy, vážně máš něco s vlasamy." Řekla Emma a všichni přitakali. Do ruky jsem si vzala jeden pramen. Vykulila jsem oči a zakřičela. Já mám hnědé vlasy! Jak se tohle mohlo stát? Tak jo Wendy, nádech a výdech říkalo mi moje svědomí. ,,Dobrý Wendy. To bude v pořádku." Zavrtěla jsem hlavou na nesouhlas. Já mám hnědé vlasy?
,,Abyste se dostali ven. Musíte říct něco co jste udělali tak špatného a nelitujte toho." Řekla jsem jen tak a můj pohled spočinul k Panovi, který měl výraz rozzuřenosti a znechucený. Slovo si vzala Regina. ,,V životě nelituju toho kolik jsem zabila lidí, jak jsem držela v ruce jejich srdce, jak brečeli a prosili o život. Nikdy jsem je nelitovala." A liány povolily. Pana chytili za ruce, a já jsem se na ně jen dívala. Regina si odhrnula rukávy, a svoji ruku vrazila do jeho hrudníku, kde vyndala Henryho srdce. Potom ho pustili. ,,Tak jdeme!" Zavelela Emma. ,,Můžu si ještě něco dořešit?" Všichni se na mě otočili. ,,Tak jo. Máš tři minuty." ,,Děkuju." Jeremy ke mně přišel blíže a obejmul mě. ,,Wendy, proč s ním chceš mluvit? Když je to zrození ďábla." V jeho očích jsem viděla lásku a taky starost. ,,Já vím. Já si to s ním potřebuju vyříkat." Jen kývl a šel za nimi. Otočila jsem za Panem, který stál na stejném místě. ,,Petře." On se na mě otočil. ,,Chtěla bych vědět, proč se takhle chováš?" Tahle otázka mě užírá už delší dobu. ,,Já se takhle chovám, kvůli tobě." Řekl a svůj pohled odvrátil. ,,Co kvůli mně?" Ukázala jsem na sebe. ,,Koho jiného. Felix to určitě nebude." Řekl ironicky. ,,Kdyby ti na mě záleželo, tak by si mě nenazval tím hnusným slovem  a nedal by si mi facku!" Zakřičela jsem. To mě zajímá co odpoví? Chvilku se zamyslel. ,,Jasně, jenže ty si mi lhala s Jeremym." Vážně? To tady bude vytahovat tohle. ,,Já to řeknu takhle, ty jsi mi taky lhal. A málem otrávil. Aspoň že mě zachránil..."  Rychle jsem si přes pusu dala ruku, poté, co jsem si to uvědomila. ,,Kdo tě zachránil?" ,,Ne! Neřeknu!" Jenže tohle jsem neměla říkat. On mě chytil za zápěstí a přitáhl si mě do své blízkosti. Zápěstí mi držel tak pevně, že jsem si myslela, že mi ho snad rozdrtil. ,,Pusť mě!" Vykřikla jsem. ,,Až mi řekneš. Kdo to byl?" ,,Ne." Stisk ještě zesílil, když jsem se mu podívala do očí, jeho oči byli černé temnotou. ,,Řekl mi to Jeremy." A pustil moje zápěstí. Promnula jsem si zápěstí. To jsem si jen tak nenechala líbit. ,,Jsem ráda, že s tohohle ostrova odejdu. Víš co zemři si sám! Nenávidím tě Petře Pane!" Křičela jsem na něj jak smyslu zbavena. Potom jsem mu dala facku. Ten se na mě podíval ublíženě. Začaly mi po tvářích stékat slzy, rychle jsem utekla pryč. 

*Na lodi*

Už jsme na lodi, a plujeme do Storybrooke. Už se těším, Jeremy neví co se stalo a nechci mu to ani říkat. Ale vím že on ví, že mi něco je, protože už dobrou půl hodinu to chce ze mě dostat. Zatím mu vzdoruji. Radši jsem se zvedla z místa, kde jsem seděla a šla dolů, kde jsou kajuty. Vešla jsem do první, co jsem viděla. A tam ležel Henry. Asi spal. Sedla jsem si do křesla. A přemýšlela. ,,Wendy?" Otočila jsem se za hlasem. ,,Ano, Henry?" ,,Co se ti stalo?" ,,Já o tom nechci mluvit." A sklopila jsem pohled dolů. ,,Když se vypovídáš tak to pomůže." To má pravdu. ,,Co ti teď řeknu, tak to prosím neříkej Jeremymu." ,,Neboj. Tvoje tajemství bude u mě v bezpečí." ,,Tak jak bych začala. Přeskočíme nějakou dobu. Za prvé jsem vlk, a Jer (zkrácené Jeremy) je taky. Nakonec jsem se přeměnila na místě, kde byl on, a Regina, Emma a Sněhurka. Když jsem se proměnila tak moje vlasy se zbarvili do hnědé barvy. Potom jsem pomohla jim z toho shnilého stromu, kde jsem je požádala jestli bych s ním mohla na chvilku mluvit. Oni kývli a dali mi tři minuty. Nejdřív jsem se ho zeptala proč se tak chová on mi odpověděl kvůli mně. Na to jsem navázala, kdybych mu nebyla ukradená tak by mě nenazval děvkou a potom by mi nedal facku. On mi řekl, že jsem mu lhala s Jeremym, že je můj bratr. A Jeremy mě ještě zachránil před otravou, protože mi dal něco do čaje. Tohle jsem omylem řekla. A neřekla od koho to vím. Takže mi chytil zápěstí, až mi ho málem zlomil. Na konec jsem mu to řekla, když mě pustil. Tak jsem mu řekla něco co jsem v tu chvíli měla na srdci a pak jsem mu vlepila facku." Konečně jsem dopověděla. Henry, mě obejmul. ,,Wendy lituju tě." ,,Ne nemusíš." Potom jsem se odtáhla.

Story Wendy Darling /CZKde žijí příběhy. Začni objevovat