DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]

3-nepriatel priatelom?

Deidara: hrubim písmom
Naruto: normálne

Ten kluk do kterého jsem narazil mi podkopl nohy.
Všiml jsem si, že je tu i ten blonďák.
Koukal, jako by se mělo něco stát...taky stalo...začali do mě kopat, bolelo to, když najednou zazvonilo...oddechl jsem si.
Jak zalezli do třídy, tak jsem pomalu vstal a dokulhal do té mé.
Sasuke na mě zíral...všichni na mě zírali...hned co jsem si sedl do lavice přišel učitel.
Něco zatím vykládal, když na mě Sasuke promluvil.
,,Čo sa ti stalo?"zeptal se mě,,heh?...ale nic jenom mě zmlátila nějaká banda kluků," odpověděl jsem mu ,,Aký chlapi...ako..ako vyzerali?" zeptal se podezíravě ,,noo jeden z nich měl dlouhé blonďaté vlasy, druhý mi připomínal postiženýho žraloka, třetí měl dlouhé černé vlasy stažené do volného culíku" řekl jsem mu.
Vím, že jich tam bylo víc, ale tyhle jsem si dokázal zapamatovat.

,,Prečo si nič nerobil??" Prižmúril oči Pein , ktorý sa rozhodol na Fyziku sedeť so mnou. ,,Užil som si šou," odpovedal som šeptom späť a zasmial som sa. Musel som byť presvedčiví. ,,Podla mňa si bol len lenivý!!" šepol za mnou Tobi a hodil po mne papierik , aby získal moju pozornosť. Otočil som sa na neho , no mojej odpovedi zabránila učitelka. ,,Iwatoshi k tabuli!" Fialovovlasá čarodejnica!
Neochotne som sa postavil , zobral zošit aj žiacku a dopotácal sa k tabuli. Asi si chcela užiť , že mi dá za 5 no ja som bol o krok pred ňou a učivo sa naučil. Po hodine som prešiel do prváckej triedy. Akatsuki v nedohlade. Minulú prestávku si užili , a tak bol teraz kľud.
Mladého blondýna som našiel opreného o rám dverí. Asi sa mu po tej skúsenosti nechce vychádzať ďalej , než je treba. Naproti nemu stál Sasuke obklopený dievčatami. Pretočil som nad tým očami. Keď ma ostatný zbadali stiahli sa viac do triedy.
Povzdychol som si a otočil sa späť na blondiaka. ,,Hej...Si v poriadku?" získal som jeho pozornosť a pokračoval, ,,Všimol som si ako ťa doriadili."

,,J-jo jsem v pohodě...tak nějak,"řekl jsem a usmál se, i když si nešlo nevšimnout, že od něj má celá třída odstup.

Musím povedať , že má hrozne pekný úsmev. No čo , tak som gay , a? Problém?
Bohužiaľ všimol si , že ostatný pri mne nechcú byť. Videl som tú neistotu v jeho očiach , dúfam , že sa ma priamo nebál. Nechcem aby sa ma ludia báli.
Povzdychol som si a chystal sa isť späť do triedy. Ešte som pootočil hlavu jeho smerom a skleslím hlasom povedal: ,,Je mi to ľúto..."

Bylo mi líto jak tak odcházel, a tak jsem za ním běžel, při tom se na mě všichni dívali, jak na blbce, ale to mi teď bylo jedno.
Požďuchl jsem ho, aby si mě všiml a odhodlal jsem se ho  zeptat ,,Ne-nechceš někam zajít?" on se na mě jen podíval jako na zázrak, jako by ho nikdo nikdy nikam nepozval, ale to je jedno, teď mě zajímá jestli to příjme nebo ne...

Počul som dobre? Fakt sa ma spýtal , či s nim nepôjdem von.
Postupne som si usporiadal myšlienky , usmial sa a odpovedal: ,,Moc rád,"
Ale to by nebolo ono keby sa tam neprirútilo isté pometlo menom Tobi. ,,Deidaraaa , čo tu robíš???" škriekal ako zmyslov zbavený. Zamračil som sa na neho. ,,To čo ty nie , tak sa odprac do triedy." Ak by hnev kvitol , už je zo mna asi trojruža. Ako ja ho nenavidim. ,,A-ale Dei-" ,,Zachvilu pridem , tak nech ma hocikto hľadá, nech počká," s tym som ho umlčal a on konečne zaliezol späť do triedy.

Pokračovanie nabudúce...