DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]

9-soutěž

Deidara-hrubo
Naruto-normálne

Dúfal som , že cesta domov bude kľudná, ale to som sa velmi nepekne zmýlil.
Na ceste som zbadal Hidana. A nie , nebol sám.
V kľude došli až ku mne. ,,P-pein...prosím , ja-" ,,Drž hubu!"povedal. Hidan sa zatial premiestnil za mňa a chytil tak aby som sa nemohol hýbať. ,,Ak chceš byť s prvákmi , mal by si dostať miesto , ktoré majú oni." S tým mi vrazil päsťou do brucha. Hidan ma pustil a ja som sa snažil nejako pozbierať zo zeme. Moc mi to nevyšlo. Pein ma chytil za vlasy a nechal druhého chlapca sa trochu 'pohrať'. Facky , kopance , päste. Som na to zviknutý. Pred strednou som bol šikanovaný. To , že som sa k Akatsuki pridal malo byť vykúpením. No zmluva s diablom skončila a ja musím zaplatiť. Nechal som sa. Nemá zmysel sa brániť.
Pein pustil moje vlasy a ja som sa zviezol na zem. No to asi nebolo všetko čo chceli.
Pein , ktorý stál neďaleko mňa pristúpil blišie a jednu svoju nohu položil na moju ruku. Viem ako toto dopadá. ,,Prosím...nerob to!" Mal som slzy v očiach , ale on nepočúval. Zatlačil a-. Mám pocit , že som počul ako mi praskla kosť vo vnútri. Od bolesti som vikríkol a chytil sa za najskôr zlomenú ruku. Hidan ešte použil kúsok svojej sily s tým , že do mi kopol do hlavy. Omdlel som...
Pomali som začal otvárať oči. Kde to som? Všetko bolo biele. ,,Už som si myslel , že sa nezobudíš..." povedal s nezáujmom Kisame. ,,Ako som sa dostal do nemocnice? Ako dlho som vlastne tu?" Chrlil som na neho otázky. ,,S Kisamem sme ťa našli v jednej uličke domláteného. A si tu presne dve hodiny,"povedal Itachi , o ktorom som ani nevedel , že tu je. V tom prišla doktorka. Povedala , že okrem zlomenej ruky som celkom v poriadku a môžem ísť domov. Uchiha ma odprevadil k bitu , keďže nebýva odomňa ďaleko. Doma som začal premýšlať o Narutovy. Dúfam , že je v poriadku.

Vzbudil jsem se ve dvě ráno, protože jsem měl nějak moc velké sucho v krku, a tak jsem si šel napustit slenku vody, se kterou jsem šel zase do pokoje.
Snažil jsem se zase usnout, ale nešlo to, tak jsem si zavřel dveře a zpíval si písničku, kterou budu zpívat na soutěži.
Zazpíval jsem si ji dvakrát a zase usnul, jenomže jsem usnul s hlavou položenou na stole.
Vzbudil mě až budí, který byl nastavený na šestou hodinu ranní.
Pomalu jsem vstával celý polámaný.
Spáchal jsem ranní hygienu,převlíkl se a vyběhl s Kuramou ven.
Hned co jsem došel domů, tak jsem si dal rohlík se salámem,vzal si batoh a vyrazil do školy.
Došel jsem akorát na zvonění a zbývalo jen přežít tuto, nebo-li první hodinu a měli bychom jít do auli.

Ráno som vypol budík a pokračoval v robení desiaty. Vstal som už o pol piatej a nevedel som zaspať. S jednou rukou je všetko ťažšie, aj keď to je pravačka.
V škole som bol prvý. Inokedy by som prechádzal školu. Ale dnes sa mi vôbec nechcelo. Lahol som si teda na lavicu a čakal kým príde niekto normálny. Na moje šťastie sem neprišli Pein a Hidan. Neviem čo s nimi je a nemienim to zisťovať. Zazvonilo. Hodina ubehla docela v pohode a potom sme šli do sálu , kde prej mali vybrané deti spievať.

Šlo to od nejvyššího ročníku po ten nejnižší.
Přede mnou šla nějaká holka myslím, že se jmenovala Konan.
Byla dobrá.
Pak jsem přišel na řadu já...měl jsem strach, tak jsem si vzpoměl na to co mi říkávala máma...bylo to "když se něco nepovede, pořád máš okolo sebe lidi, kteří tě budou podporovat a milovat".
Díky tomu jsem se uklidnil a začal zpívat.
Hned co jsem skončil...tak řekl jeden učitel: ,,On má podobný hlas jako Kushina, naše bývalá nejlepší studentka!" a v ten momen se mi nahrnulo tolik otázek do hlavy, že jsem šel radši na záchod si opláchnout obličej.

Zamrzol som na mieste , keď som zbadal Naruta na pódiu. Musím uznať , že spievať naozaj vie. To sa o mne nedá povedať.
Všetci mu začali tlieskať. Pridal by som sa ak by včera nenastali menšie technické problémi s mojou ľavačkou. Akonáhle zmizol z pódia rozhodol som sa ísť za ním.