DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]

41-Koniec?

Vrátil jsem Hinatě odlakovač a poděkoval jsem jí.
Ona si ho vzala a zase se otočila k holkám, se kterýma se bavila.
Sedl jsem si na místo, v tu dobu zazvonilo a došel Sasuke.

,,To ti to ale trvalo!"povedal Itachi šeptom. Ďalšia hodina a on mi vyhodil Sasoriho z lavice.
Udivene som sa na neho pozrel. Čo mi trvalo?
A potom ukázal tú flashku. Ach ták.
,,Sasuke mi to doniesol." ,,Hej , Naru mi hovoril , že mu to dá,"vysvetlil som a začal počúvať učitelove keci.

Sasuke mi řekl, že flashku dal Itachimu.
Já jsem přikývl.
Potom jsem poslouchal učitele a při tom čuměl z okna.
Potom mě probíhala v hlavě jedna a ta samá věta.
A to ta, kterou mi řekl Sasuke v autobuse, jestli si někdy chci vzít Deidaru
"Chci si Deidaru vzít?" ozívalo se mi v hlavě pořád dokola.
"Ano chci si ho vzít, ale co když on mě ne?".
Z mého myšlení mě probudilo luskání učitele před mým obličejem.
Řekl mi, ať dávám pozor, ale nejde to...pořád mám v hlavě chaos

Prestávka. Šiel som za Konan a pohol jej dať dole ten krížik.
Akonáhle to bolo dole vrátil som sa na svoje miesto. ,,Itachi prečo sa mi hrabeš v taške?"spýtal som sa ho a pri tom stál pred lavicou.
Až našiel to , čo zrejme hladal postavil sa predo mna a podal mi to. ,,Dnes!" ,,Tak to ani náhodou!!!"skríkol som a vytrhol mu prsteň z rúk. Ukludnil som sa a povedal: ,,Ešte chvíľu. Nie teraz. Nie dnes." Povzdychol som si a sadol si do lavice.
,,Máš strach?" Prikývol som a zadíval sa do zeme.
,,Neboj , on to prijme!" Povzbudil ma Itachi.

O týden později:

Byl jsem doma a né u Deidary, protože jsme se potřebovali s tátou o něčem dohodnout.
Nachystal jsem si věci a vydal jsem se do školy.
Ve škole jsem se jako vždy posadil k Sasukemu kterému se na ruce leskl prsten.

,,Dnes musíš Deidara!"povedal Itachi a zatriasol so mnou. ,,Daj mu pokoj , chudák má nervi!"bránil ma Kisame. Usmieval som sa ako magor a v ruke drtil krabičku so zásnubným prsteňom. ,,Ja mám strach,"povedal som pomädzi zatnuté zubi. Itachi mi dal ruku na rameno a povedal: ,,Viem aké to je."
To sa sem pritrepali ďalšie ksichty z Akatsuki. Je to presne , ako keď žiadal Itachi Sasukeho. Až na to , že ja sa ho to spýtam v súkromí našej triedy. Teda...ak sa táto trieda vôbec dá nazvať 'súkromím'.

,,Hej Naruto poď so mnou." zavolal na mě Sasuke.
Neprotestoval jsem a šel jsem za ním, jen mi přišlo divné, že mě dovedl k Deidarově třídě.

A je to tu. ,,Padaj!!"pošepkal mi Itachi. Prikývol som a s červeňou na tvári som prešiel k Narutovy.
Nádych. Výdych. Deidara ty to dáš!
Pousmial som sa. Vytiahol krabičku kľakol si na koleno pred Naruho a otvoril ju , čím som odhalil malí prstienok.
,,Naruto , už nejakú dobu som sa k tomuto odhodlával,"začal som a nahodil menší úsmev , ,,Vezmeš si ma?"

Skoro jsem vykřikl radostí.
Potom jsem ho objal a dal jsem mu pusu. ,,Ano!"

KONEC