37-zpět z výletu

129 22 0
                                    

Svätá sobota.Ráno som vstal a pozrel na mobil kvôli času. Zároveň som si všimol správy od Naruta. Vracajú sa okolo ôsmej , takže mám hodinu čas. Vstal som , prezliekol som sa a šiel do kúpelne kvôli hygiene. Jesť som nepotreboval , takže som šiel rovno von. Bolo sedem hodín aj päťdesiat minút , tak som si sadol na zem vedla školskej brány a čakal na svojho anjela.

Ráno jsme nastoupili a vyjeli.
Dojeli jsme v osm hodin.
Vyděl jsem Deidaru, jak sedí na zemi.
Jak jsme vystoupili, tak jsem došel k němu, dal jsem mu pusu na tvář a potom na pusu.
Usmál jsem se a řekl: ,,Chyběl jsi mi."

,,Ty mne tiež,"povedal som a postavil sa. ,,Poď , ideme k tebe aby si si aspoň vybalil." Dal som mu pusu do vlasov a zobral mu tašku s vecami.

,,Dobře." usmál jsem se a šli jsme ke mě.
U domu jsem začal odemikat dveře.
A jako bych to nečekal...Kurama ne mě skočil a já spadl na zem.
Začal jsem se smát a hladit Kuramu po hlavě.

Počkal som kým sa tý dvaja dohrajú a potom sme s Narutom vošli dnu. Naruto si šiel do izby vybaliť a ja som zatial bol v kuchyni. Po chvíli som prešiel za ním , zozadu ho objal a pobozkal ho na krk. ,,Konečne môžem byť pri tebe."

Usmal jsem se, otočil jsem se k němu, obmotal jsem mu ruce okolo krku a políbil jsem ho.
,,Miluju tě." řekl jsem mu, jak jsem se od něj odtrhl.

,,Ja teba tiež." Pobozkal som ho znovu. ,,Pôjdeme ku mne alebo sa tu chceš nudiť?"spýtal som sa ho a pousmial sa. Mal som peknú predstavu toho čo by sme mohly robiť. ,,Ja aj tak budem musieť ešte niečo vyriadiť s Itachim." Samozrejme som hovoril o jeho pondelnom príhovore k Sasukemu. Niekto bude musieť Sasukeho zavolať na chodbu...Ten niekto budem asi ja.

,,Dobře. Jdeme k tobě." řekl jsem.
,,Jenom dám Kuramovi jídlo a vodu, aby mi tu neumřel." zasmál jsem se a šel jsem vše nachystat.

Počkal som pri dverách , aby som nezavadzal moc. Po tom , čo Naruto s Kuramom skončil sme sa pobrali ku mne. Odomkol som dvere. ,,No poď ďalej." Zasmial som sa a podržal mu dvere.

,,Ooo...děkuju vám...milý pane." zasmal jsem se a vešel jsem dovnitř, hned co Deidara došel ke mě, tak jsem mu řekl: ,,Dei...chci splnit tu sázku.." podíval jsem se na něj trochu nervózně.

Sčervenal som asi aj na miestach kde slnko nesvieti. Neveriacne som pozrel na Naruta. ,,To myslíš vážne?" Nikdy by som na neho niečo také nepovedal. On však len prikývol. Pre seba som sa pousmial. Aspoň si užijeme. Chytil som ho za ruku a odtiahol do spálne. Pritiahol som ho k sebe a pobozkal ho o trochu vášnivejšie než zviknem. ,,Tak teda poďme na to"povedal som , pousmial sa a chytil ho v oblasti rozkroku.




Pokračovanie nabudúce...

DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat