DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]

15-minulosť

Deidra-hrubo
Naruto-normálne

V tento deň sa už nič také nedialo , takže som školu nejak pretrpel a potom šiel domov. Tam ako inak tiež nič.
Večer som ulahol do postele a po chvíli som aj zaspal.
=Sen a menší Flash back=
,,Si len dieťa diabla!" Vykríkol otec a napriahol sa nožom. Rozplakal som sa. V tom do našeho domu vtrhla polícia. ,,Nechajte to dieťa!" Snažili sa ho odo mňa dostať. No nepodarilo sa. Videl som len ako môjmu otcovi preletela gulka cez hlavu a trochu krvy dopadlo aj na mňa. Zavrel som oči.
=Späť v realite=
Prudko som otvoril oči a úlavne si vydýchol. Je to preč.
Budík ukazoval päť hodín ráno. Povzdychol som si a vstal z postele. Zaspať by som už aj tak nezaspal , tak som sa začal pripravovať na návštevu doktora.

Ráno jsem vstal a hned se mi zamotala hlava, tak jsem zpátky zalehl a snažil se usnout...nešlo to.
Nějak jsem se potichu vyplížil do kuchyně, kde jsem si udělal čaj a stejně tiše jsem šel zase k sobě.
Bolela mě strašně hlava, tak jsem si vzal prášek a asi po deseti minutách jsem zase usnul...ani nevím jak.

Sedem hodín. Pravý čas vyraziť.
Zobral som si sveter a len tak ho prehodil cez seba. Zobral som kľúče a šiel.
U doktora mi povedali , že ruka sa rýchlo hojí a tak mi dali dole sádru a nasadili ortézu. Aspoň sa už trochu dalo hýbať tou rukou. Vysadili mi pár liekov , kvôli čomu je príliš osobné takže to nepoviem. A vybral sa späť domov.

Spal jsem, dokud jsem neuslyšel ránu z kuchyně...už mi bylo lépe, tak jsem se šel podívat...byl tam táta a ta jeho přítelkyně a o něčem se bavili slyšel jsem ,,Sakra....můj syn je gay. Co teď budu dělat?" a další BUM...sklenka pryč...
Toho jsem si nevšímal a vběhl jsem k sobě do pokoje.
Zavolal první osobě, která mě napadla...byl to Sasuke, ale ten nezvedal, tak jsem napsal Deidarovi, jestli bych se s ním nemohl sejít a už jsem jen čekal na odpověď...

Všimol som si správu. Bola od Naruta. Hneď som odpísal:,, Jasné , kde?"
Odoslal som správu a ulahol späť do postele. V tom mi došlo , že som si ešte nedal lieky. Zobral som jednu z injekčných striekačiek a pichol si liek. V tom mi došla správa. Hneď som sa premiestnil k mobilu.

Napsal jsem mu, že je mi to jedno třeba v parku...a pak už jen čekal na odezvu

,,Fajn o desať min. v parku." Napísal som , zobral kľúče , zamkol byt a vybral sa k parku. Desat minút skôr pre mňa , než pre neho. Býva k parku bližšie. To som si stihol všimnúť za ten čas čo sme tu boli. Došiel som do parku a nejakú minutku na to som zbadal aj Naruta.

Se skloněnou hlavou jsem šel do parku a nevšímal jsem si okolí, ani Kuramu jsem nevzal.
Po cestě jsem narazil do pár lidí, ale fakt mi to bylo jedno.
V parku hned jak jsem uviděl Deidaru jsem k němu přiběhl a objal ho se slovy ,,Ahoj.", ale furt jsem byl smutný.

Pokračování příště...