27-Do bezvedomia

166 23 0
                                    

Deidara-hrubo
Naruto-normálne

,,Ne, díky." řekl jsem mu a zasmál se
tomu, jak se snaží udělat něco se svými vlasy.
,,Napadlo mě...proč máš dlouhé vlasy??" zeptal jsem se a při tom se díval na něj.

,,Asi imidž?" Bola to skôr otázka , než odpoveď. ,,Sám neviem , ale páči sa mi to , tak ako to je,"začal som, ,,aj keď sa s tým občas nedá pracovať." Zasmial som sa. ,,Občas to je trochu problémové , keď si ťa ludia pomília s dievčatom." Uprel som svoj zrak priamo pred seba a premietal v mysli všetky tie situácie , keď ma niekto oslovil 'slečna'.

,,He?Tebe si někdo může splěct s holkou?" řekl jsem, protože mi jako holka rozhodně nepřipadal....a i kdyby....od včerejška by to tak nebylo.

,,Divil by si sa koľkokrát,"povedal som a šiel späť do kúpelne pre hrebeň. Pri rozčesávaní som si zase vyšklbal polku hlavy. S pomerne normálnym účesom som sa vrátil k Narutovy. Prisadol som si k nemu a dal mu malú pusu. ,,Vieš , že ťa milujem , že?"spýtal som sa a objal ho.

,,No už si se o tom párkrát zmíňil..." zasmál jsem se.
,,Taky tě miluju," dodal jsem a dal jsem mu pusu do vlasů.

U mňa doma sa už nič moc nedialo , tak to presuňme na ďalší deň. Naruto prespal u mňa a tak sme ráno šli do školy spolu.

Ráno jsme šli spolu do školy.
Tam se nic nedělo...celou dobu jsem seděl v lavici a koukal z okna.

Tentokrát bola v škole väčšia nuda než obvikle. Len som sedel v lavici a čakal do konca poslednej hodiny.

Posunu to na konec školy...zazvonilo v tom případě byl konec školy a já se vydal domů.
Šel jsem uličkou, která mi cestu domů zkracuje a někdo šel proti mě...byla to nějaká partička, ale já si jich nevšímal.
Najednou mě jeden z nich přitlačil ke zdi a druhý začal mlátit.
Smáli se tomu.
Byla to ukrutná bolest...kopali mě, mlátili a jednou se mnou hodili o zeď, tak moc, že jsem omdlel, někdo tam vběhl a to je poslední věc co si pamatuju.

Po škole som šiel do jednej ulice. Mal som sa tam s niekym stretnúť. Konkrétne s Tobim. Mali sme niečo prebrať , no keď som tam bol napísal mi , že nemôže. Povzdychol som si , no nedaleko som začul divné zvuky. Šiel som tam...
To čo som videl dúfam , že už nikdy neuvidím. Naruto na zemi. Chlapci okolo neho , ktorý ho kopali. Naruto bol už najskôr v bezvedomí. Vtrhol som tam bez najmenšieho varovania a vrazil päsťou tomu , kto môjho Naruho kopal. Ten padol k zemi a to mi dalo čas k tomu druhému. Toho som celou silou pritlačil k stene a tým mu vyrazil dych. Viac som sa k nemu priblížil a priamo do ucha mu povedal: ,,Ešte raz...vás uvidím pri mojom anjelovy...zabijem vás...oboch!"
Následne som ho pustil a jednu vrazil aj jemu. Minimálne bude mať zlomený nos. Ten prvý sa zatial zbieral na nohy , ale ja som bol u neho v sekunde a znovu ho poslal k zemi. ,,Skap!" zakričal som a párkrát do neho kopol. Z úst mu vyšiel malý potôčik krvy a mne došlo , že už má dosť. Prešiel som k Narutovy. Zobral som si ho na ruky a bežal do nemocnoce. Tam som u neho zostal až do ďalšieho dňa. Než k nemu do izby vošli poliši. Odviedli ma na menší výsluch...To čo som sa na ňom dozvedel ja ma dostalo.


Pokračovanie nabudúce...

DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat