DeiNaru [Naruto CZ/SK FF]

10-Milujem Ťa

Deidara-hrubo
Naruto-normálne

Krčel jsem se nad umyvadlem, když v tom se otevřely dveře, a tak jsem se otočil na osobu stojící v nich.
Byl to Deidara, tak jsem se usmál, ale potom mi pohled sklouzl na jeho levou ruku. Úsměv se mi vytratil z tváře a nahradil ho smutný výraz ,,Co se ti stalo?" zeptal jsem se a potichu doufal, že mi odpoví

Oplatil som mu úsmev. ,,Ach to...no...Fajn nebudem ti klamať. Povedzme , že Akatsuki má so mnou problém a tak si ma trochu podali. No som v pohode," povedal som a úsmev ešte o trochu zväčšil. Nepáčil sa mi jeho skleslí pohľad a tak som pristúpil k nemu a objal ho. ,,Vieš o tom , že máš úžasny hlas?" Narazil som tým na jeho spev.

,,Dě-děkuju" vysoukal jsem ze sebe a přitom jsem byl rudý jak jahoda.
Doufám, že si toho nevšimne...

,,Nemáš za čo." Zasmial som sa a odtiahol sa od neho. Červenal sa. Roztomilé... No radšej som na to nepoukazoval a robil sa , že to nevidím.

,,Já už budu muset.
Za chvíli budou vyhlašovat vítěze" řekl jsem,dal mu rychlou pusu na tvář a šel jsem zase do auli.

Chytil som sa tam kde mi vlepil bozk. Pousmial som sa. Áno , aj z takejto prkotiny viem byť šťastný.
Po chvíli som sa spamätal a utekal späť do sáli. V duchu som sa modlil aby dali prvé miesto Narutovy. Aj by si to zaslúžil. Čakal som tam a potom zaznel človek , ktorý to celé 'hodnotil'. Spozornel som. ,,A prvé miesto vyhráva-..."

,,Naruto Uzumaki!" myslel jsem si, že se asi zblázním...oni vážně řekli moje jméno??
Došel jsem pomalu na pódium a poděkoval jsem.
Potom jsem si šel sednout...jenomže jsem si vzpomněl na to, jak říkali jméno mé mámi....táta bude vysvětlovat...a to ve velkém.
Ještě vyhlásili druhé a třetí místo a mohli jsme jí domů.
Já jsem utíkal, abych dostal vysvětlení co nejdříve.
Vběhl jsem do domu a zařval ,,TATI!!" ,,Co je?" ozvalo se z jeho pracovny....jak jinak....
Vešel jsem dovnitř ,,Chci vysvětlení, jaktože říkali v té škole'má hlas jako naše bývalá žačka Kushina'? nebo něco takového." řekl jsem ,,Nó....tvoje máma sem chodila na školu," odvětil mi ,,A proč jsi mi to neřekl?" ,,Protože jsem se bál, jak na to budeš reagovat," stihl říct, než jsem zabouchl dveře od jeho pracovny.
Zalezl jsem do pokoje a vtom mi někdo napsal....podíval jsem se kdo to byl, byl to.............................
Deidara..

Bol som rád , že to vyhral. A vďaka tej súťaži sme mali skrátené vyučovanie , takže som sa mohol vybrať rovno domov. Ale predtým som si odchytil Sasukeho. ,,Čo po mne chceš?" spýtal sa otrávene. Vypýtal som si od neho Narutove číslo a upaloval domov. Tam som si dal niečo na jedenie a vybral sa do parku.
Lahol som si do trávi lebo lavička už neni in. Vytiahol som telefón a napísal Narutovy: Ahoj..ak máš čas nezašiel by si do parku?

Napsal mi jestli bych nešel do parku.
Potřeboval jsem se nějak odreagovat, tak jsem napsal
Daidarovi: Ok, za chvilku tam budu :)
Potom jsem se šel převlíct, ale nevěděl jsem, jestli mám vzít Kuramu nebo ne, tak jsem ještě napsal:
Deidarovi: Mám vzít i Kuramu?

Iste , chýba mi aj tá paródia na psa , ale nepovedz , že som ho urazil. Nemal by ma rád!
Odpísal som Narutovy , odložil telefón a zavrel oči. Ak ma teraz niekto vidí , musí si mysleť , že som blázon. V parku. Kde zvičajne chodia malé deti. Leží v tráve 18-ročný stredoškolák.
Áno...úplne normálny pohľad.

Zasmál jsem se nad tím co mi napsal.
Potom jsem zapískal na Kuramu ,,Jdu ven," řekl jsem ,,Kam?" zeptala se tátova přítelkyně ,,Do parku." odpověděl jsem ,,Dobře." stihl jsem ještě zaslechnout než jsem zavřel dveře.
Park naštěstí není daleko od mého domu, tak jsem tam byl docela rychle.
Kurama se hnedka přiblížil k osobě ležící na trávníku a hned mi bylo jasné kdo to byl.
Kurama mu začal olizovat obličej a já jsem se tomu v pozadí smál.

Zacítil som niečo vlhkého na tvári. Otvoril som oči a zazrel lišiaka skláňajúceho sa nad mojou tvárou. Znovu som oči zavrel a pohladil Kuramu po hlave. Ten sa mi uvelebil na hrudi a spokojne si ležal. ,,Som rád , že ťa znovu vidím Naru," povedal som smerom k chlapcovi a prešiel po červenej srsti mladého lišiaka.

,,Taky jsem rád, že tě znovu vidím," řekl jsem a sedl si vedle něj na trávu.
,,Proč jsi mě sem pozval?" zeptal jsem se

,,Hmm?" Rukou som odstrčil Kuramu a posadil sa tiež. Nahol som sa k Narutovy a vlepil mu bozk na pery. ,,Pre toto," odmlčal som sa, ,,odpusť , no musel som." Pousmial som sa.

,,T-to nevadí," řekl jsem a odvrátil zrak, aby neviděl, jak jsem červený.
Ale potom co jsem nabral zase normální barvu jsem se usmál a podíval na něj.

Tiež som sa usmial. Myslím , že je správny čas. Áno...už viackrát sa mi potvrdilo , že moje city opätuje , ale aj tak mám z toho strach. ,,Naruto," zvážnel som. Chytil ho za tvár tak , aby sa mi pozeral do očí. ,,Musím ti to povedať takto...inak náš 'vzťah' berem len ako kamarátsky," posledné odhodlanie a, ,,Milujem ťa." Pustil som jeho tvár , sklopil pohľad a čakal na jeho reakciu...