Midnight Moon Pack [CZ]

Kapitola 10.

Lavril pozvedla hlavu stejně jako včera, ovčem teď se k ní místo pěti přidalo jedenáct nových hlasů. Bylo to úžasné. Byla to její nová smečka. Nová rodina. Nový život.

Taki rozespale zvedl hlavu a protáhl si přední tlapy. Pohlédl vedle sebe a usmál se při pohledu na klidně oddechující Lavril. Tedy vlastně Alfu, opravil se s úšklebkem v duchu. Opatrně se zvedl, aby vlčici nevzbudil, a vyšel z jeskyně na světlo. Svítání už bylo pryč, ale i přes to se lesem nesla jemná ranní mlha a listy stromů se třpytily rosou. Zavřel oči, pozvedl čumák a chvíli si jen užíval krásného rána. Taki dokázal vnímat i maličkosti. Dokázal v nich najít jejich krásu, a to mu vždycky udělalo den lepší.
"Dobré ráno, Beto." ozval se vedle něj hlas. Taki sklonil hlavu a pohlédl do očí Deltovi. Taki se usmál.
"Vskutku krásné."
"Jak to vypadá s hlídkami a loveckou výpravou? Včera večer jsme je neurčili." připoměl mu Delta.
"Pravda. Úplně jsme na to zapomněli. Půjdu vzbudit Alfu..." Taki už byl na odchodu.
"To není třeba. Beta má stejné právo na určování hlídek jako Alfa." zarazil ho Delta. Taki se zastavil a s úsměvem se na Deltu otočil.
"Zase máš pravdu, Delto. Smečka už je vzhůru?" zeptal se.
"Někteří ano. První bychom měli vybrat lovce, nejedli jsme už skoro celý den."
Beta s Deltou po boku vyrazili k pelechům ostatních vlků. Vaness, Darow a Omega si vzájemně čistily kožichy a přitom se o něčem bavily, zatímco Taylor, Rony a Crystal ještě vychrapovali. Golden Darkness a Hunter leželi opodál a mlčky si čistili tlapy.
Beta strčil čumákem postupně do obou sourozenců a Taylor.
"Vstávat! Kořist na vás už čeká!" štěkl vesele. Rony se jen se zamručením převalil na druhý bok, kdežto jeho sestra střihla ušima, prudce vyskočila na nohy a vrtěla ocasem tak, až se jí zadek houpal ze strany na stranu.
"Jsem připravená!" volala s vyplazeným jazykem.
"To vidím. Takže. Loveckou výpravu povede Darow, vezme si k sobě Huntera a Crystal. Vyražte hned teď." zavelel Beta. Darow, když uslyšela svoje jméno, se zvedla a doklusala k Takimu. Vyslechla instrukce, kývla na Huntera a nadšenou Crystal, a společně zmizeli v podrostu.
"Rony a Gold půjdou na ranní obchůzku tábora. Taylor si vezme hlavní hlídku." Zlatý vlk se zvedl, tlapou silně strčil do Ronyho, který se s brbláním a slabými protesty zvedl. Gold na něj nehodlal čekat a už odcházel pryč.
"Počkej! Počkej Golde!" volal za ním mladý Rony a rozespale se za ním rozeběhl. Taylořina sněhobílá srst zmizela v lese, když odběhla na hlavní hlídku. Když Vaness zjistila, že má alespoň pro ráno volno, spokojeně si lehla a odpočívala. 

Golden Darkness se protahoval mezi keři a kmeny stromů neslyšně jako duch. Začínal ztrácet nervy s Ronym, který se pohyboval poněkud hlasitěji. Pravdou ale bylo, že Rony na tom nebyl vůbec tak špatně - naopak, Rony se od přírody pohyboval tiše, a proto ho Lavril učinila hlídkařem. Uvažovala, jestli z něj nemá udělat lovce, ale nakonec se rozhodla, že lovkyní se stane jeho sestra Crystal. Nechtěla Ronyho nijak urazit, ale tenhle vlk prostě moc v lovu zběhlý nebyl. Ale každý je jiný a všechno se počítá. Rony jen potřeboval trochu soustředění, a protože byl mladý, jeho myšlenky se každou chvíli soustřeďovaly na něco jiného, ale to se dalo postupem času a tréninkem vylepšit. Jenomže Gold v něm už teď viděl ztracený případ. Byl takový. Nepřístupný, odměřený a trochu i namyšlený. Taky byl nejstarším členem celé nové smečky, ale i tak, nebo možná právě proto, se choval domýšlivě a občas i agresivně. Ostatní vlci si od něj už od začátku drželi odstup. Jen Lavril a BlackHeart ne. Lavril věřila, že Gold v srdci není takový, jak se na první pohled zdá - kdyby byl opravdu tak cynický a povýšený nad ostatní, nechtěl by se smečkou zůstat. Když BlackHeart svým bývalým druhům nabízel, že mohou svobodně odejít, Golden Darkness to neudělal. A tak mu Lavril věřila. Věřila BlackHeartovi, který důvěřoval Goldovi, a tak věděla, že by její Delta nevěřil někomu zlému. 

Ohnivý Vlk už stál nejvýš na obloze, když se lovecká výprava vrátila z lovu. Crystal, Darow a Hunter s sebou pyšně táhli jedno mládě jelena a tlustého tučného králíka.
"Výborně. Vedli jste si skvěle." pochválila je Lavril.
"Děkuheme, Alfo." zamumlala Crystal přes králičí srst. Hunter jen mírně protočil oči a Darow opatrně položila koloucha na zem, kde se ho ujal Hunter a společně s Taylor, kterou na hlavní hlídce vystřídala Vaness, odtáhli kořist do skladu. Crystal jim byla v patách s ocasem vysoko ve vzduchu a králíkem v tlamě.
"Podej hlášení, Darow." nařídila Lavril Darow.
"Hunter je skvělý lovec. Moc toho nenamluví, ale má dobré rány. Crystal se musí víc soustředit, ale vlastně ona si všimla toho opuštěného koloucha. Má bystré smysly." pověděla Darow.
"Děkuju, Darow. Díky vám se dneska smečka pořádně nasytí." usmála se Lavril na černou vlčici.

Vaness seděla na vrcholku kopce a bystrýma očima pročesávala les a hory před sebou. Moc se jí její nový domov líbil. Byla šťastná, že se její smečka připojila k Alfině, vlci z její smečky jí připadali sympatičtí a přátelští - hlavně Darow, s tou si rozuměla nejvíc. Nasála do čumáku čerstvý horský vzduch a užívala si jeho vůni. Tady na hlavní hlídce to mohlo zprvu vypadat jako nuda, ale Vaness byla spokojená. Dalo se tu nerušeně přemýšlet a pročistit mysl, a přitom dělat něco užitečného pro smečku. Jen se nemohla nechat moc unést a třeba usnout, protože to by asi těžko viděla, jestli se někdo nesnaží dostat na jejich území. Vaness ale byla odpočatá a tak se nemusela spánku bát. Uslyšela za sebou šustění trávy pod něčími tlapami. Ještě než se otočila, už podle pachu poznala, že je to Natilla, její Gamma, moudrá bílá vlčice z bývalé Alfiny smečky.
"Ahoj." pozdravila ji Natilla vesele.
"Jé, ahoj Gammo, co tu děláš?" zeptala se jí překvapeně Vaness. Natilla se pohodlně usadila vedle Vaness a zadívala se někam do hor.
"Vlasně ani nevím. Jako Gamma nemám moc co na práci, zatím. A viděla jsem, že jsi sama na hlídce. Moc jsme se ještě neseznámily, a tak jsem si myslela, že teď by mohla být vhodná příležitost." vysvětlila Natilla. Vaness se přívětivě usmála. Byla ráda, že za ní Gamma sama přišla. Nejdřív jí připadala trochu odměřená, ale teď zjistila, že jen neměla čas.
"Jak vlastně vznikla vaše stará smečka?" zeptala se Natilla. Nevyzvídala, ani se neptala ze slušnosti, prostě a jednoduše ji to zajímalo.
"Byli jsme mnohem větší smečka," začala Vaness, "a měli jsme jiného Alfu, než je BlackHeart. Ale ten byl zlý. Nespravedlivý, přísný a krutý. Za všechno nás trestal. BlackHeart, teda vlastně Delta, mu vždycky šel na odpor. Bývalý Alfa z něj jednoho dne učinil Omegu... To už Delta nevydržel. Nevydržel takové ponížení a postavil se bývalému Alfovi. Řekl, že odchází a že vyzývá kohokoliv, aby šel s ním. No a přidala jsem se já, Taylor, Gold, Hunter a Browny. Browny byla Omegou i v naší bývalé smečce, a cítila se provinile, když ji nahradil Delta. Jí pozice Omegy vyhovuje. A podle mě ji dělá dobře. No, zpátky k historce. Alfa zuřil. Nazval nás 'krvezrádci' a 'slabochy', ale Delta se jen otočil a odešli jsme. My ostaní jsme se shodli na tom, aby nás BlackHeart vedl. A on souhlasil. No a postupně jsme se dostali až k vám." dopověděla Vaness.
"To musel být opravdu špatný vlk, ten bývalý Alfa." řekla Natilla. "Naštěstí naše Alfa taková není. Znám ji. S ní nám bude dobře." Vaness si povzdychla.
"Ach ano, to byl. A věřím, že je naše Alfa dobrá vlčice." usmála se. Chvíli jen mlčky seděly a hleděly do dálky. Ale nebylo to trapné mlčení, už bylo přátelské a příjemné. Takové, u kterého si užíváte přítomnost toho druhého. Pak Vaness zavadila pohledem o něco, co se blížilo k jezeru. Vypadalo to jako...
"Vetřelec!" zavyla, až sebou překvapená Gamma trhla. Vaness vyskočila na nohy a pádila z kopce dolů.
"Musím informovat Alfu!"