V břiše jsem pociťoval bodavé jehly smutku. Stál jsem na nástupišti a hodiny nad námi odpočítávaly poslední minuty, které jsem já a Yoongi měli strávit spolu. Přišlo mi, že minuty utíkaly podezřele rychle. Nechtěl jsem jet pryč, ale bohužel jsem musel.
"Viď, že znova přijedeš?" ujišťoval se Yoongi po chvíli ticha, které narušoval jen šum davu kolem nás. Pousmál jsem se a otočil se k němu. Díval se na mě a já mu teď pohled oplácel. Přikývl jsem, načež jsem promluvil: "Samozřejmě hyung - pokud si to budeš přát."
Yoongi se uchechtl a zadíval se na protější koleje, kam právě přijížděl vlak ze Soulu. "Budu si to přát," ujistil mě a mě podivně zahřálo u srdce z jeho tónu. Přišlo mi, že tak nějak chtěl před tím ještě říct 'vždy', ale z nějakého důvodu to slovo vynechal. Zabolelo mě, když mi došlo, že pořád přeci jen přemýšlí o ukončení vlastního života.
Nemyslel jsem na to. Nechtěl jsem svými pochmurnými myšlenkami kazit tak skvěle strávený čas. Navíc myšlenky tvoří věci. Musel jsem být víc opatrný.
Z myšlenek mě o to víc vytrhl hlas ženy oznamující brzký příjezd mého vlaku. Povzdechl jsem si a chystal jsem se něco říct, ale Yoongi mě předběhl. "Budeš mi chybět Hobi," pronesl a sevřel mě v pevném objetí. "To ty mě taky Yoongi hyung," šeptl jsem a objetí jsem mu oplatil. Zoufale jsem se mu objetím snažil naznačit, že ho nenechám odejít. Že o něj stojím a že chci, aby se mnou zůstal. Tady, ačkoliv to byl svět plný bolesti, zoufalství a strádání. Věděl jsem, že spolu bychom i tyhle překážky mohli překonat. Jen jsem doufal, že o to stojí i starší kluk v mém objetí.
ᑎᗩIᗪE᙭_
---------
ČTEŠ
Death Calls My Name
Fanfic@HappyCheeks - proč chceš zemřít? @SoonDead - smrt už dlouho volá mé jméno /sope/ Nádherný Cover je jako vždy od skvělé @Carol-ComT end-24.02.18 corection star -09.04.20 corection end - 29. 09. 22
