"Hobi? Chci se jen - Aaah to si nečti!" uslyšel jsem výkřik a následně mi papír s onou básní, jež donutila bít mé srdce rychleji, vytrhl z rukou, pevně si ho tisknouc k své hrudi.
"Hyung? To jsi napsal ty?" zeptal jsem se užasle, zatímco jsem se rozhlížel po dalším papíru s nějakou další básní. "Um... ano psal jsem to já. A-ale nejsem s tím spokojený. Hobi prosím. Nehledej nic dalšího." nakrčil nosík a já se k němu otočil.
Přistoupil jsem blíže k němu a papír jsem mu lehce vytáhl z rukou a následně ho odložil na stolek. "Tenhle text... je to něco, co jsi sám někdy pociťoval?" zajímal jsem se zdrceně.
Ta báseň byla nádherná*. A hádám, že měla poukazovat na pocity Hyunga. "No... Dá se říct, že tahle sračka přesně ukazuje to, jak jsem se cítil každý den, dokud jsem... aah to je jedno. Prostě ano... takhle jsem se cítil." povzdechne si a prohrábne si své modré vlasy.
Neodolal jsem a příthl si jeho na první pohled křehké tělo do hřejivého objetí, načež nejprve stuhl, ale do několika sekund své tenké paže obmotal kolem mých zad a pevně své vyhublé tělo přitiskl k tomu mému. Takhle jsme pak stáli několik desítek minut, než nám unizono nezakručelo v žaludcích.
ᑎᗩIᗪE᙭_
----------
ČTEŠ
Death Calls My Name
Fanfiction@HappyCheeks - proč chceš zemřít? @SoonDead - smrt už dlouho volá mé jméno /sope/ Nádherný Cover je jako vždy od skvělé @Carol-ComT end-24.02.18 corection star -09.04.20 corection end - 29. 09. 22
