88_040618

814 122 9
                                    

Hoseok;

Stál jsem před budovou na adrese, kteoru mi Jimin včera po domluvě času poslal. Nemohl jsem se toho dočkat. Ačkoliv na to Jimin měl postavu, nikdy by mě nenapadlo, že taky tancoval. 

Byl jsem však také trochu nervózní. Co když se před ním ztrapním? Udělám nějakou blbost nebo před ním budu působit jako naprostý začátečník? Rozhodně jsem v tanci nový nebyl a opravdu bych byl nerad, kdyby si to o mně Jimin myslel. Zkousl jsem si spodní ret a nejistě poklepal nohou na místě. 

Zatímco jsem byl v hlubokých myšlenkách, jež se mě pokoušeli sníst zaživa, jsem si nevšiml drobné postavy utíkající přímo ke mně. Jimina jsem si tudíž všiml až ve chvíli, kdy mě prudce objal a jeho tělo do mě vrazilo jako meteorit. Polekal mě, ale známá vůně, která jej obklopovala, mě velmi rychle ukldnila.

"Ahoj Jimine," pozdravil jsem jej a objetí mu srdečně oplatil. "Nemůžu se dočkat, až tě uvidím tancovat," zajásal místo toho Jimin a odlepil se ode mě na tváři mu hraje kouzelný úsměv. Neodolal jsem a roztáhl své rty do pobaveného úšklebku. "Ukaž mi, kudy do studia a mile rád ti to předvedu," ujistil jsem jej a protáhl se. Jimin mi s vědoucím úsměvem pokynul drobnou dlaní, abych jej následoval, načež vyrazil svižným krokem do nitra budovy. Mně nezbylo nic jiného, než se nechat vést. 


ᑎᗩIᗪE᙭_

----------

Death Calls My NameKde žijí příběhy. Začni objevovat