Komnaty✔

94 8 3
                                    

Zastavila jsem u jezera a tam si promýšlela, co bude dál.

Rozhodla jsem se trochu vynechat výuku, protože jsem beztak zvládla učivo všech ročníků perfektně a to jsem byla teď v pátém.

Za nějaký čas se do Bradavic ale vrátím a Andy osobně  vykopnu! To slibuji!

Jen doufám, že zas nebude ovlivňovat a domlouvat Snapeovi, aby se do ní zamiloval a byl jen s ní.

Ale to si nemyslím že se stane, protože Severuse znám a ten by se jen tak nedal. Jedině, že by použila kouzlo pro ovládání mysli "Imperio".

Zatím se tedy vydám do Deanovského lesa, kde budu mít snad dostatek času pro přemýšlení.

Z pohledu Annie:

Všichni upřeně hleděli na rozbité okno za profesory a nejspíše nemohli uvěřit tomu, co se to vlastě stalo. I já jsem byla překvapena.

Když se všichni vzpamatovali, nařídil Brumbál všem kolejím, aby se odebrali do svých komnat.

Byla jsem jedna z posledních, kteří odcházeli. Zvedla jsem se od stolu a zahlédla Snapea a Brumbála, jakoby řešili něco naléhavého.

,,Co s ní teď bude? Co když se jí něco stane?" ptal se ustaraně Snape. ,,Nemějte o ní takové obavy Severusi, ona ví co dělá." odpověděl mu moudře polohlasem Brumbál.

Nikdy jsem Snapea neviděla tak zděšeného. Ani bych neřekla, že je schopen se o někoho tak strachovat.

Po rozhovoru se se otočil na mě. Asi si všiml, že jsem trochu odposlouchávala, a tak jsem se odebrala pryč ze síně a šla do společenské místnosti.

,,Co s ní teď bude? Nikdo ani neví kde je." vydechla Katy. ,,To je pravda, ale jde tu i o to, že teď všichni vědí, že je Lucy smrtijedem. Ale nevědí, že Lucy smrtijed být nechce a že je do toho nucena." dodala Katy.

Dnešní večer byl hodně napínavý a zajímavý...
A s touto myšlenkou jsem podlehla spánku.

Druhý den ráno byla poněkud napjatá atmosféra. Procházela jsem chodbou kolem dvora všude jsem slyšela rozhovory ostatních jak mluví o Lucy. Ale vždy se jednalo o negativní komentáře, jako třeba "Měla by zemřít, nepatří mezi nás, měli by ji vyloučit ze školy.." a podobné.

Chtěla jsem jít do Velké síně na oběd, když vtom mě zastavil Shawn ,,Nesmíme tam prý chodit. Sklo prý nejde spravit ani kouzly, a tak se to snaží vyřešit jinak, ale zítra prý už bude vstup povolen." řekl, jakoby to bylo něco naléhavého.

,,Aha, dobře. A kde tedy budeme obědvat?" ,,Prý ve společenských místnostech kolejí." jeho odpověď zněla, jakoby se chtěl nutně sejít někde v soukromí.

Odešla jsem do společenské místnosti, kde byli všichni studenti zmijozelské koleje a hltali jedno sousto po druhém.

Po obědě jsem šla jako obvykle do pokoje, kde jsem si četla. Teď jsem měla zrovna rozečtený třetí díl "Selekce".

Ve čtení mě vyrušila Katy, která si jen vzala něco ze stolku a šla zase pryč.
A asi jsem věděla, co to bylo a proč tak spěchala..

Večer se neúprosně blížil a já byla stále začtená do knihy. Zavřela jsem knihu a chvíli přemýšlela nad jejím dějem. Poté jsem si uvědomila, jak teď Lucy asi je, když je teď venku sama v té zimě.
Určitě si nějak poradí, je chytrá. Jak říkal Brumbál "Ona ví co dělá."

Do dveří vtrhla Katy celá uřícená a zadýchaná. ,,Andy nejspíš zapálila nebelvírské komnaty a budou prý ubytováni ve zmijozelských prázdných pokojích. Takže.. tu budeš mít na blízku Shawna." vyhrkla rychle a posadila se na postel.

Tato zpráva mě velmi mile překvapila. Normálně bych je litovala, ale teď mi šlo spíše o Shawna, že ho budu mít nablízku.

,,A jak jsi si užila s Johnem?" rýpla jsem do ní ze srandy a ona hned zčervenala začala se smát.

Po večeři jsme byli ve společenské místnosti jen Katy, Shawn a já. Opírala jsem se o stěnu a zasněně hleděla na Shawna.

,,A jak se to vlastně stalo?" spustila v tom tichu Katy. ,,To nikdo neví, ale je dost podezřelé, že když tam všichni přišli, byla tam jen Andy. Ale hrála scénku, jakože byla vyděšená a nemůže tomu uvěřit." vysvětlil Shawn, ale já vnímala jen jeho úžasný hlas, který se do mě vpíjel jako inkoust.

Chvíli bylo úplné ticho ,,Katy, doufám, že nebude vadit, když tě teď opustíme." omlouval se Katy, ale já přitom nevěděla o čem mluví. Jak my? Já tu nezůstanu? Chce mě někam vzít?
Nechápavě jsem se na něho podívala a vtom mi dal "jasnou" odpověď: ,,Pojď se mnou." pobídnul mě a pomohl mi vstát.

Rozloučili jsme se s Katy a ta se na nás šibalsky.. no spíše na Shawna usmála, jakoby něco tušila, ale já stále nevěděla o co tu jde.

Šli jsme dlouho temnou chodbou, až se ocitli u vysoké zdi a já začínala chápat, kam mě chce vzít.

Byli jsme v Komnatě nejvyšší potřeby.
Už jsem tu sice jednou nebo dvakrát byla, ale přišlo mi, jakobych tu byla poprvé.

Ani jsem se pořádně nerozhlédla a začal mě něžně líbat. Poté mi začal rozepínat upnutou košili a hladit mě po těle.

Pomalu se přesunul k mému krku a já mu začala rozepínat košili. Poté se odtáhl aby se mi podíval do očí, usmál se na mě a políbil mne.

Poté mě k sobě přitisknul a začal me líbat zběsileji než předtím. Serval ze mě košili, až jsem se divila, že se neutrhly knoflíky.

Přesunul se k mé hrudi a začal laskat mé prsa. Má touha začala stoupat, tak jsem se odhodlala, položila jsem svou ruku na jeho hruď a trochu ho odstrčila.

Poté jsem mu rukou sjela až k okraji jeho kalhot a jednoduše je rozepla. Přejela jsem prstem po celé délce jeho stopořeného údu a on se kousnul do rtu, aby hlasitě nezastenal.

Vpíjel se do mě svým svůdným pohledem a poté jsem si klekla na kolena. Stáhla jsem mu boxerky a vzala ho do úst.

Pomalými pohyby jsem ho uspokojovala a on tiše stenal. Poté jsme změnili polohu. Lehla jsem si na starý gauč, co byl poblíž těsně za mnou a on si lehl na mě. Zasunul do mě a začal přirážet.

Stenala jsem, když začal zrychlovat. Těsně před vyvrcholením ho ze mě vytáhl a vyvrcholil do kapesníku, který ležel na stolku u gauče.

Poté jsme se začali oblékat a on se na mě mile usmíval. Zapínal si košili a já ho ještě jednou políbila. Poté jsme se co nejpotišeji proplížili do zmijozelských komnat, které jsme teď spolu sdíleli.

,,Tak co? Jak jsi si užila?" zeptala se při mém vchodu do pokoje Katy. Okamžitě jsem na svém obličeji cítila, že se červenám.

S příjemnými myšlenkami jsem usnula a spala až do rána.


Ano, zase trochu "úchylnější" část 😂 jen doufám, že vás tetnto příběh zatím baví :D

I Zmijozel zná lásku aneb Zmijozel trochu jinak...Kde žijí příběhy. Začni objevovat