I Zmijozel zná lásku aneb Zmijozel trochu jinak...

Další trable.. ✔

Bylo už pozdě v noci a já a Severus jsme si povídali a líbali se, dokud jsem mu neusnula v náručí.

Druhý den

,,Vstávej" řekl jemně a na to mě políbil na tvář a já se probudila. Promnula jsem si oči a vstala.

,,Jak jsi se vyspala?" zeptal se klidně. ,,Nejlépe za celou dobu." řekla jsem s úsměvem. ,,To je dobře miláčku. Pokud ti tak ovšem můžu říkat." zaváhal. ,,Ale jistě zlato." zavtipkovala jsem a jemně ho políbila na rty.

,,Asi bych měla jít." ,,Dobře." usmál se a u dveří mě ještě naposledy dlouze políbil.

Vyšla jsem z jeho kabinetu a zamířila do zmijozelských komnat. Cestou jsem minula Andy, která se červenala jako nikdy. Asi kvůli jejímu včerejšímu tanci se Severusem.
Beztak by mezi nimi nic jiného nemohlo být. Asi si až přehnaně věří, ale Severus je můj pomyslela jsem si když se na mě nesměle podívala.

Vešla jsem do pokoje a vtom se na mě vrhly holky s mnoha dotazy. ,,Jaké to bylo? Co jste dělali?" vyptávala se zvědavě Katy. ,,Už jste to dělali?" promluvila Annie a poté nastalo hrobové ticho, přičemž jsem se snažila zadržet smích, ale ne na moc dlouho, a tak jsem vyprskla a rozesmála se.

Když jsme se konečně sklidnily, šla jsem se převléknout do normálního oblečení. Hned jsem se cítila svá a v pohodlí.

Položila jsem se na svoji postel a převalila se na bok. Přemýšlela jsem, kdy se zas uvidím s mým miláčkem. Možná dnes, možná zítra.

Velká síň

Všichni jako obvykle u oběda hlučeli a Katy, Annie a já jsme poklidně došli na svá místa.

Uviděla jsem Severuse a když se naše pohledy střetly, nenápadně jsme se na sebe usmáli, ale on vypadal, jako by chtěl o něčem mluvit. |,,Chtěl bych se dnes večer sejít. A moc dobře vím, že mi teď hledíš do mysli." i když to bylo složité, pohlédla jsem mu do mysli a poté se na něj souhlasně usmála|

,,Tak co, jaké to bylo Shawne?" ozývalo se od nebelvírského stolu, což se nedalo jen tak přeslechnout a Annie se na to spokojeně usmála, jako by věděla, že se bavili o ní.

,,Jaká byla?" ,,Umí Karrie dobře líbat?" ryli do Shawna. ,,Annie? Jsi v pořádku?" zeptala jsem se opatrně, když jsem zahlédla, jak jí po tváři stéká slza. ,,Cože, co? Jo jsem v pořádku." zavzlykala, ale nikdy své city neuměla dobře skrýt, takže bylo jasné, že v pořádku rozhodně není.

,,Ale ne nejsi." vymluvila jí to Katy a Annie už neodpověděla a dala se do pláče. Katy jí objala a snažila se jí utěšit.

V knihovně - obvyklé místo, kde se Annie a Shawn schází

,,Co to má znamenat?! Co máš s Karrie?!" okřikla ho. ,,Zlato, já..." ,,To "zlato" si nech pro ni." ,,Nech mě prosím domluvit." utišil ji. ,,Vysvětlím to." ,,To bys měl." prohlásila vážným tónem Annie a mračila se na něho.

Já a Katy jsme je jen nenápadně pozorovaly zpoza dveří, přičemž o našem sledování nevěděl jen Shawn.

,,Prostě když jsem odešel s klukama, trochu jsme to přehnali s alkoholem, a já... přišla za námi Mellisa a Karrie. No a... Karrie se na mě vrhla.. " vysvětlil, přičemž se Annie zamyslela.

,,Stejně bude těžké ti to odpustit. Mohlo ti snad už z pohledu dojít, že je to špatné. I když jsi byl opilý, ale slepý si snad nebyl, ne?" vyhrkla na něho rozhořčeně a jeho výraz ve tváři, jako by zkameněl.

Poté Annie vážným krokem vyšla z knihovny a vyšla ke mě a Katy pár schodů.

Věděly jsme však, že by se poté mohl vydat za Annie, a tak jsme rychle běžely do našich komnat, aby si nás nevšiml.

Vtrhly jsme do pokoje a já za námi zavřela. Annie se očividně ulevilo, dokonce se už i usmívala.

,,Tak co teď?" pronesla s nadšením.

Noc - Snapeův kabinet [z pohledu Andy]

Nesměle jsem zaklepala na temné dveře Snapeova kabinetu a poté vyšel ven. ,,Dobrý večer. Co si přejete slečno.. " zarazil se a vypadal zmateně.
,,Vím, že vás dnes měla asi navštívit ta Lucy." zmínila jsem a její jméno jsem vyslovila s nepatrným odporem, jelikož jsem ji neměla v oblibě. Vlastně by se dalo říci, že jí nenávidím.

,,Do toho vám s odpuštěním nic není." sykl. ,,Já myslím, že ano, protože vy patříte mě a ne jí." ujistila jsem ho klidně.

Jeho rty mě opravdu lákaly, k tomu, abych ho teď a tady zlíbala, a tak jsem se jemně kousla do svého rtu. Ještě chvilku počkám, až mě zavede do své ložnice a tam se mě zmocní.

,,Jste poněkud neobvykle nervózní. Děje se něco?" zeptal se tím svým svůdným hlubokým hlasem.

To už jsem však nemohla dál vydržet. Položila jsem mu svou ruku na hrudník a zastrčila ho do kabinetu a poté za námi zavřela dveře.

Snažila jsem se ho políbit na ty jeho úžasné rty, ale bránil se. ,,Im.." ,,Expelliarmus!" vyslovil těsně předtím, než jsem se pokusila ovládnout jeho mysl, ale vylétla mi hůlka z ruky.

,,Odejděte!" rozkázal. ,,Ale.." ,,Okamžitě odejděte." pronesl již tišeji a přitom se díval do země a ukazoval na dveře.

,,Miluji tě Severusku." pronesla jsem s kapkou naděje. ,,Vaše city ke mě jsou falešné." odbyl mě.

,,NIKDY-UŽ-SE-O NIC-Takového nepokoušejte." upřel na mě nenávistný pohled, a tak jsem se odebrala z jeho kabinetu a co nejpotišeji jsem se pokusila dostat do zmijozelských komnat.

Šla jsem temnou chodbou, která mi přišla nekonečná a v tom si uvědomila, že moji hůlku má teď Snape u sebe.

A aby toho nebylo málo uslyšela jsem za sebou něčí kroky, jak se blíží ke mě. Bylo to stále blíž a blíž.

,,Co tu děláte v pozdních hodinách? Nemáte být v posteli?" poznamenala přísně McGonagallová a překvapeně na mě hleděla a já byla asi ve velkém průšvihu..

Jednou se mi však podaří ho získat!

Druhý den - Velká síň

Když jsem nenápadně pohlédla na Severuse, vypadal docela rozrušeně a přísně. Asi dnes nemá moc náladu.

,,Proč je tu takové ticho? Všichni si něco mezi sebou jen šeptají." pronesla jsem ke Katy a Annie s nadějí, že o něčem vědí, ale jen nesouhlasně na mě koukly a dál se snažily porozumět tomu, o čem že si to ostatní povídají.

,,Něco s Andy." pošeptala směrem ke mě Annie. ,,Prý byla přistižena v noci v chodbách profesorkou McGonagallovou a..." doposlechla Katy. ,,že prý jí hrozí vyhození ze školy." po těchto slovech se mi tak ulevilo.

,,Ale prý v tom je i něco se Snapeem." řekla Annie, když se pootočila ke stolu. Hned jsem pomyslela na to nejhorší.
Vážně by mi tohle udělal? To není možné! Jak...?

,,Prý měla v úmyslu použít nějaké nezákonné kouzlo, aby mu ovládla mysl." dodala Katy, což mě zas uklidnilo.

Poté co jsem vyšla ze síně, mě zastavil Snape a vše mi vysvětlil. Připadala jsem si jako malá nerozumná holka. Jak jsem si o něm tohle mohla myslet? Ale logické vysvětlení by bylo.. Imperius...